Pardubický podnikatelský inkubátor (P-PINK) a Fakulta ekonomicko-správní, Univerzita Pardubice zvou srdečně všechny zájemce na webinář Koronakrize a současná ekonomická situace, který se uskuteční dne 18. 3. od 16:00 hod.

Webinář se bude zabývat zhodnocením vývoje ekonomiky České republiky za rok 2020, tj. za rok, který všechny překvapil pandemií. Ta měla řadu vážných ekonomických a finančních důsledků, nicméně s sebou přinesla i pozitivní vliv pro určité sektory a činnosti. Webinář zároveň nastíní možný vývoj ekonomiky, včetně rizik, která se mohou projevovat. Ukáže i to, na co bychom se jako země měli soustředit, abychom se stali konkurenceschopnou zemí 21. století. Webinář povede doc. Ing. Jan Černohorský, Ph.D.

Aplikace ZOOM (odkaz k připojení získáte po registraci na webinář). Registrace: http://bit.ly/soucasna-financni-situace-2021

Účast je bezplatná.

Univerzita je živý organismus, nelze vše řídit centrálně. Ale podporovat bychom měli vědní disciplíny, ve kterých vynikáme. Analytická chemie nebo například historické vědy. Nejen v těchto oborech jsme excelentní, říká rektor Univerzity Pardubice prof. Jiří Málek, který by si znovu vysokou školu vybíral nejen podle hodnotících žebříčků. „Díval bych se na konkrétní osobnosti, které dělají vědu,“ radí mladým lidem.

Univerzita Pardubice se řadí mezi tisícovku nejlepších vysokých škol světa. Ukázal to jeden z nejprestižnějších žebříčků QS World University Rankings 2021. Co o tom rozhodlo?

Mám upřímnou radost být mezi tisícovkou nejlepších škol světa. Žebříček tvoří celá řada ukazatelů, které porota posuzuje. Kromě objektivních čísel je důležitým vodítkem například i subjektivní hodnocení. Hodnotitelé se ptají významných osobností, kam zařazují na škále Univerzitu Pardubice. I to hraje roli.

Jaký význam pro vysokou školu žebříčky mají?

Jsou například důležité pro národní diskuzi, která v České republice probíhá, hodnotí české vysoké školy. Každá vysoká škola má vlastní přidanou hodnotu. Osobně, pokud bych byl středoškolák a uvažoval o studiu, nevybíral bych si vysokou školu jen podle toho, jak se umísťuje v žebříčcích. Díval bych se na konkrétní osobnosti. Tedy akademiky a vědce, kteří na vysokých školách působí, na to, co dělají a jestli se jejich vědecko-výzkumná práce kryje s mými zájmy a představami, co bych chtěl studovat. Protože bych určitě chtěl studovat vybraný obor u těch nejlepších.

V naší zemi se poprvé hodnotí věda a výzkum mezinárodním evaluačním panelem. Jaký ten má kritéria?

Na můj vkus jsou plochá a nejsou příliš „barevná“. Dívají se totiž hlavně na jeden druh činnosti školy, konkrétně na počty kvalitních prací a publikací, které vědci a vysokoškolští pedagogové zveřejní v impaktovaných časopisech.  A ta „kvalita“ se v podstatě hodnotí podle předpokládaných budoucích citací. Tedy kolik dalších vědců se na výsledek jejich práce odkazuje a pracuje s ním. Kvalita časopisů, ve kterých vědci publikují a podle které je hodnotí panel, tedy vyjadřuje pouze předpokládanou citační odezvu, ne však reálnou. Proto jsme na Univerzitě Pardubice udělali nově přehled, jak si stojí všechny české vysoké školy v reálné citační odezvě v mezinárodním kontextu za posledních 20 let.

Není to příliš dlouhé období?

Může se to zdát dlouhý časový interval, ale řada prací má citační vrchol třeba po 10-12 letech. Dvacet let je tedy dostatečně dlouhý časový rámec. Pečlivě sledujeme obory, ve kterých jsme nad celostátním průměrem. V našem případě je to celkem 10 oborů. Podle našeho přehledu citací jsme v první třetině mezi všemi vysokými školami v České republice.

Nejcitovanější jsou, předpokládám, naši chemici…

To sice ano, ale ne všechny chemické obory. Nejúspěšnějším je z hlediska počtu kvalitních publikací analytická chemie. Zároveň je velmi dobře citovaná. Je to obor, ve kterém vynikáme a jsme v něm dokonce na prvním místě mezi českými vysokými školami.

Která jména analytickou chemii táhnou?

Tento obor u nás nestojí na jednom konkrétním jméně. Na Fakultě chemicko-technologické máme řadu plodných vědců. V analytické chemii navíc publikují další akademici, kteří působí mimo katedru analytické chemie. Nesmíme zapomínat na ty, kteří se tomuto oboru na špičkové vědecké úrovni věnovali řadu let a dodnes chodí na univerzitu. Například pan profesor Pavel Jandera, jeden z nestorů tohoto oboru.  

Tohle není ale jediný přehled, který sleduje práci vědců…

Vypracovali jsme další. Tentokrát analýzu nejcitovanějších prací jednoho procenta nejlepších publikací, a to v celosvětovém měřítku. A rovnou se podívali na české vysoké školy a jejich hodnocení za posledních deset let.

A jak si stojí Univerzita Pardubice?

Z 26 veřejných vysokých škol jsme na 10. místě. Což je velmi dobrý výsledek.

Pro mezinárodní evaluační panel, který už nyní hodnotí naši vysokou školu, jste připravili také přehled našich vědců-lídrů excelentních týmů Univerzity Pardubice. Jak brožura Science and Research at the University of Pardubice vznikla?

Analýza, kterou jsme nechali vypracovat, sleduje konkrétní výstupy vědců. Podívali jsme se, jak kvalitní publikace naši odborníci v posledních 10 letech napsali, v jakých časopisech publikovali a jaké jsou jejich reálné citace. Zajímalo nás také, kolik získali projektů v univerzálních veřejných soutěžích, u Grantové agentury ČR a Technologické agentury ČR, případně prestižních evropských ERC projektů. Výběr ovlivnilo také složení celého vědeckého týmu, nebo kolik doktorandů tyto osobnosti vychovaly. Tímto způsobem se nakonec vybrala množina lidí. Výběr týmů cíleně navazuje na další dokumenty, jako je analýza citací a vědeckých publikací (Citation Analysis of Scientific Publications of Czech Universities 2000-2019) a sebehodnotíci zpráva (Self-Evaluation Report of the University of Pardubice).

Přehled vědců má dvě sekce  -  „Přírodní a technické vědy“ a „Humanitní a společenské vědy“. Proč není rozdělena po fakultách?

Hodnocení se týká celé univerzity, není vhodné strukturovat ji po fakultách. I proto jsme zvolili obecnější a přitom přehledné členění.

Byla kritéria pro obě kategorie stejná?

U přírodních a technických věd jsme se dívali na kvalitní publikace indexované v databázi Web of Science za celou dobu působení vědců na univerzitě. Důležitá byla citační analýza publikovaných prací v národním kontextu a kromě projektů získaných ve veřejných soutěží měly prioritní význam ERC projekty. Důležitým vodítkem pro výběr bylo také vytvoření vědecké školy. Tedy kolik doktorandů tito vědci vychovali, a jaké ti pak našli uplatnění. U humanitních a společenských věd se kvalitní publikace posuzovaly metodou peer-review v celostátním i lokálním měřítku. Takto vznikl žebříček.

Kolik máme špičkových týmů?

Šestnáct. Záměrně jsme chtěli být omezeni počtem, aby kvalita byla nezpochybnitelná.  Jedenáct týmů tvoří chemici. Druhou část skupina akademiků z humanitních a společenských věd. Na Fakultě filozofické jsou čtyři týmy, z nichž jeden vede kolega ze Švédska. Jedna vědecko-výzkumná skupina působí na Fakultě ekonomicko-správní.

Co pro nás označení špičkových týmů bude na mezinárodní úrovni znamenat?

Hodnotitelé si ověří, jestli hrajeme férově a podle mezinárodně akceptovatelných pravidel. My se můžeme tvářit, že těch lidí máme víc, že jsou všichni vynikající, ale není to tak. Přirovnávám to ke sportu. Stejně jako uznáváme, že sportovec skočí výš, byť jen o dva centimetry, víme, že vyhrál. Nebo jako když uznáváme, že někdo umí dokonale cizí jazyk. Umí psát, mluvit a také tlumočit. Je to zkrátka už vyšší úroveň. Musíte simultánně přijímat signál a zároveň ho nezkresleně vysílat. I ve vědě a tvůrčí činnosti tomu tak je. V umění můžeme vést debatu, jestli se někomu líbí umělecký směr impresionismus, kubismus, nebo uznává klasické malíře. Věda je ale měřitelnější, nevstupuje do ní subjektivní pocit.  

Excelentní týmy nevznikly na všech fakultách. Máte díky analýzám přehled o silných a slabých stránkách vědy na naší univerzitě?

Na ostatních fakultách mají vědci a akademici také výsledky, ale ne v kategoriích, které jsme upřednostnili.

Jaká je podpora týmů z vašeho pohledu?

Sám, ani jako rektor, je nemohu přímo podporovat. Ale děkani fakult by měli tuto skutečnost promítnout do vnitřního hodnocení a vytvořit slušné podmínky pro existenci týmů a pro jejich práci. Myslím, že se to docela dobře daří.

Neměli bychom některé obory více podpořit?

V tomto směru nevěřím na centrální řízení. Univerzita je živý organismus. Působí zde lidé, kteří se vypracovali z nuly. Také jsou zde ti, kteří navázali na své předchůdce a dosáhli jisté proslulosti. Někdy je to shoda náhod, a vznikne nápad. Ten se dále rozvíjí. Podporujme ty disciplíny, kde jsme nezpochybnitelně dobří. A zároveň dejme šanci i ostatním. Ale centrálně a cíleně vybírat obory, které by mohly být skvělé, na to já bohužel nevěřím a nikdy bych touto cestou nešel.

Jste místopředsedou České konference rektorů, která už vloni volala po férovějších pravidlech hodnocení vědy a výzkumu. Co se vám za rok podařilo?

Jsme v situaci, kdy se nastavují pravidla, podle kterých jsou hodnoceny vysoké školy a ostatní výzkumné instituce v posledních dvou letech. Ta nemohou být spravedlivá ke všem. Jak jsem už zmínil, čísla se zatím vztahují jen k předpokládaným citacím, ne reálným. Snažím se kolegy upozorňovat na tyto rozdíly a nespravedlnosti. Pro některé obory, zvlášť pro ty, které stojí na rozhraní velkých disciplín, může být takové hodnocení skutečně nevýhodné.

A to?

Například obor ornitologie, stejně tak společenské a humanitní vědy nejsou v hodnotícím systému dostatečně zohledněny. Snažím se proto připravovat podpůrné materiály a přesvědčovat i ty, kteří vytvářejí pravidla, že by tuto skutečnost měli vzít v potaz. Je to spousta vyjednávání a diplomacie. Zároveň stojíme před vytvořením tzv. škály univerzit, ve které se jednotlivým vysokým školám přiřadí písmena. Ta budou vyjadřovat jejich kvalitu a dostanou jednu ‚známku‘ jako celek. Při tomto hodnocení ale hrozí, že v průměru šedi zaniknou jednotlivci. Proto osobně varuji před jedním písmenem. Každá škola je příliš složitý organismus, než aby mohla být hodnocena jedinou známkou. Jak by se vám líbilo, kdyby dítě přineslo ze školy jedinou známku za všechny předměty? V jedné oblasti může potomek vynikat, a v jiné tolik ne. Kde má skvělé výsledky, tam ho podpořím, ale pomohu mu zlepšit výsledek i tam, kde zrovna nevyniká.

Jsme pořád v očích veřejnosti vnímáni jako regionální univerzita?

Nemám rád, když se říká, že jsme regionální. Říkám, že jsme škola v regionu. A to je rozdíl. Pokud se v nějaké zemi výzkumné instituce soustředí jen do hlavního města, není to dobrý obrázek. Znamená to, že neproběhla stratifikace. Metropole vysála jako magnet talenty z ostatních oblastí, a ty ochudila o nadané lidi i ekonomicky. Znakem vyspělé společnosti jsou centra vzdělanosti i jinde než jen v hlavním městě. V České republice jsou univerzity dobře rozprostřeny a jsem rád, že je lze najít i v místech, kde tradičně nebývaly. Je hezké vidět, když někdo vystuduje v určitém městě a nakonec v něm i zůstane. Založí vlastní podnikání, ožení se, vdá, postaví tam dům. To všechno nás posouvá vpřed. Mentálně nezůstat jen v regionu, ale otevřít se do republiky a do dalších zemí. Věda je ze své podstaty mezinárodní. Podle toho poznáte i její kvalitu, s kým vědci spolupracují.

Jak se na nás dívají v zahraničí?

V zahraničí pravidelně navštěvuji významné univerzity a renomované výzkumné instituce, kde působili třeba i nositelé Nobelovy ceny. I tam se nás ptají. Jak některé věci děláme a jaký na ně máme pohled. V některých oborech skutečně držíme krok se světem. Děláme vědu, která je citovaná a zajímá se o ni svět. Nejsme dobří pouze v chemii, vynikají i naši ekonomové či historici.

Teď něco osobnějšího… Ví se o vás, že vaším velkým koníčkem je fotografování. Co vás před objektivem baví nejvíc?

Nejraději fotím krajinu, zátiší, makro… Už před 25 lety jsem vystavoval v Domě u Jonáše na Pernštýnském náměstí v Pardubicích a chystám výstavu další.

Vaše fotografie se váží k cestování. Kam byste se kvůli focení vrátil?

Určitě do Japonska. Mám tu zemi moc rád a také jsem v ní byl nejdéle. Tam fotím ze srdce. Dostala mě ale i oblast Patagonie, Ohňová země. Jižní Amerika je se svojí krásnou panenskou přírodou až neskutečná.

Jaké knihy nejraději čtete?

Přes léto čtu romány a životopisy. Přečetl jsem Einsteina a teď Leonarda da Vinci od Waltera Isaacsona. Snažím se číst v originále, a to anglicky a španělsky. Mám rád také literaturu faktu. Když mě zaujme autor, stále hledám jeho nové knihy. Kromě oblíbených autorů píšících o historii čtu také kolegy z univerzity, Petra Vorla, Pavla Panocha nebo Milenu Lenderovou. Ta má velký talent a cit pro psaní. Magnesii Literu získala právem. Kolegů, kteří na univerzitě umí psát, je celá řada.

O co chcete jako rektor nyní usilovat?

Byl bych rád, aby naše univerzita získala příznivé hodnocení u mezinárodního evaluačního panelu a dosáhla co nejlepšího výsledku v hodnocení vysokých škol i v celostátním měřítku. Připravujeme také strategický záměr, což je klíčový dokument pro naši budoucnost a na další řadu let. Myslím, že musíme umět lépe definovat naše priority, v čem se zlepšíme, kterým směrem se chceme ubírat. Určitě chci pokračovat v zahraniční spolupráci tak, aby Univerzita Pardubice měla mezinárodní rozměr. Na tom mi hodně záleží. Musíme se stále zdokonalovat, nabízet studijní programy v cizích jazycích, rozvíjet vzdělávání. Ostatně – je to naše hlavní poslání.

Chcete mít 2 VŠ diplomy? Jeden z FESKY a druhý z prestižní německé univerzity? Jde to a není to ani tak složité.

Chcete vědět víc? Spojte se s námi online 5. 3. 2021 od 10.00 h.

V rámci studia specializace Management finančních institucí se mohou studenti naší fakulty zapojit do Double Degree programu, který fakulta realizuje společně s Technische Universität Dresden (TU Dresden), fakultou Internationales Hochschulinstitut Zittau (IHI Zittau) v Německu. Podstata „double degree“ spočívá v tom, že po úspěšném absolvování programu student získá diplomy dva (od domácí i zahraniční univerzity). To je umožněno tím, že některé předměty se uznávají pro oba studijní programy. Získáním „double degree“ si absolvent, mimo jiné, významně zlepší postavení na evropském i českém trhu práce, nejen proto, že TU Dresden patří mezi 12 nejlepších vysokých škol v Německu. 

Výuka
Studium v prezenční nebo kombinované formě magisterského programu Ekonomika
a management, specializace Management finančních institucí. V zmním semestru 2. ročníku magisterského studia na IHI Zittau (pro pobyt na zahraniční instituci je možné čerpat prostředky z Erasmus+ ). Studium probíhá v češtině, semestr v zahraničí se vyučuje v angličtině. V Německu je možné studovat z nabídky předmětů např. Responsible Management, Intercultural Communication, Research Project in International Business, Managing the Multinational Company, International Business Law, Finance, Applied Microeconomics. Nebo využít i libovolnou nabídku předmětů TU Dresden. 

Absolventský profil
Uplatnění jako analytik a finanční manažer bank, pojišťoven a jiných finančních institucí, díky schopnosti samostatně rozhodovat na základě profesionálních analýz a pomocí adekvátních exaktních metod a kvantitativních metod v kombinaci se znalostmi informačních technologií. 

S hlubokým zármutkem oznamujeme, že dne 16. února 2021 zemřel náš vážený kolega doc. Ing. Jaroslav Pilný, CSc., bývalý pracovník Ústavu ekonomie Fakulty ekonomicko-správní Univerzity Pardubice.

Docent Pilný nastoupil na Fakultu územní správy (předchůdkyni Fakulty ekonomicko-správní) Univerzity Pardubice v počátcích její existence. V průběhu následujících let zastával na fakultě řadu akademických, ale i vedoucích funkcí. V letech 1992–1994 byl vedoucím Katedry veřejné správy, krátký čas také proděkanem fakulty pod vedením tehdejšího děkana doc. Radima Roudného. Byl dlouholetým uznávaným odborníkem na problematiku veřejných financí a ekonomiku veřejného sektoru. Jeho knižní publikace, které zpracoval především společně s kolegyní doc. Jitkou Pekovou z VŠE v Praze, se staly základní literaturou pro výuku předmětů Veřejné finance a Ekonomika veřejného sektoru na všech ekonomických fakultách (v ČR, ale i na Slovensku) vyučujících tyto předměty. Jeho kolegové, ale i tisíce studentů, si pana docenta budou pamatovat jako dobrého a důsledného učitele, váženého kolegu, který rád pomohl či poradil a vzácného člověka, který svůj akademický profesní život zasvětil Fakultě ekonomicko-správní Univerzity Pardubice a jejímu rozvoji.

Na smutečním oznámení je otištěn verš, který velmi dobře vystihuje životní poslání pana docenta:

Až tady nebudu, zmizí jak sen,

co jsem si ponechal pro sebe jen.

Až tady nebudu, žít bude dál

v druhých, co jsem jim v životě dal.

Věnujte prosím panu docentovi tichou vzpomínku.

Děkujeme.

Kolegové z Ústavu ekonomických věd

Fakulty ekonomicko-správní Univerzity Pardubice

Vzhledem k přetrvávající pandemické situaci jsme svědky nebývalého multi-disciplinárního zájmu o problematiku veřejných politik zaměřených na zmírňování či eliminaci následků spojených s šířením nebezpečného viru. Prakticky všechny celosvětově významné mezinárodní vědecké časopisy už přistoupily ke zveřejnění nebo alespoň k přípravám speciálních čísel zaměřených na toto téma. Pozadu nezůstaly ani mezinárodní vědecké časopisy regionálního významu, jakým je i SciPap Fakulty ekonomicko-správní Univerzity Pardubice, které tento trend zachytily a nabídly tak prostor k akademické diskuzi dalším vědcům.  

Řešení projektu zaměřeného na inovace ve veřejném rozpočtování (APVV-19-0108) vedlo Daniela Klimovského (Univerzita Komenského v Bratislavě/Fakulta ekonomicko-správní Univerzity Pardubice) a Juraje Němce (Masarykova univerzita v Brně/Univerzita Mateja Bela v Banskej Bystrici) k iniciování speciálního čísla časopisu SciPap zaměřeného na účinky pandemie a související reakce různých subjektů veřejných politik v českých a slovenských podmínkách. "Česká republika i Slovensko představují z hlediska pandemického vývoje a přijatých proti-pandemických opatření mimořádně zajímavé případy. Zatímco v první vlně byly výsledky dosažené těmito zeměmi oceňovány i mezinárodně, druhá vlna odkryla mnoho slabin souvisejících s tvorbou veřejných politik. O to důležitější je tyto fenomény zkoumat a formulovat nejen striktní vědecké závěry, ale i doporučení pro praxi" vysvětluje doc. PhDr. Daniel Klimovský, PhD. z Centra pro vědu a výzkum FES.

Do editorské spolupráce byl přizván i jeden z aktuálně nejvíce respektovaných vědců v oblasti veřejného managementu, prof. Geert Bouckaert (Katholieke Universiteit v Lovani, Belgie). Jejich společnou snahou je nabídnout soubor příspěvků, které budou mít nejen nezpochybnitelnou vědeckou hodnotu, ale které zároveň neopomenou ani akutní nedostatek doporučení pro ty, kteří působí v politické nebo ekonomické praxi.

Je patrné, že soudobí přední vědci analyzují socio-ekonomické dopady pandemické situace, neboť k publikování ve speciálním čísle bylo nabídnuto 16 příspěvků, z nichž editoři vybrali 12, které jsou v současné době posuzovány systémem blind double-review.

Speciální číslo časopisu vyjde v dubnu 2021. SciPap je recenzovaný vědecký časopis, jehož cílem je přinášet nové poznatky z oblasti ekonomie, podnikové ekonomiky a managementu, finančnictví, sociálních věd, práva, informatiky a systémového inženýrství. Časopis vychází od roku 1996 a vydává čtyři čísla v elektronické podobě. Plné znění elektronicky publikovaných textů je volně dostupné na internetových stránkách časopisu: https://editorial.upce.cz/scipap.

Prof. Geert Bouckaert (1958) je od roku 1994 profesorem v oboru veřejného managementu na Public Governance Institute Lovaňské Katholieke Universiteit v Belgii. Zastával řadu významných funkcí jako např. byl presidentem International Institute of Administrative Sciences, presidentem, následně členem řídícího výboru European Group for Public Administration nebo presidentem Flemish Governmental Commission for the Efficiency and Effectiveness of the Public Sector. Je členem řady vědeckých rad, redakčních rad významných světových časopisů, získal řadu ocenění a je nositelem titulů dr. h. c. z univerzit v např. Talinu, Marseille, Bukurešti, Budapešti a Lausanne. Je autorem stovek odborných článků, kapitol a monografických prací.

Fakulta ekonomicko-správní ve spolupráci se společností CRIF - Czech Credit Bureau, a. s. zve všechny zájemce  na přednášku spojenou s diskuzí na téma Databáze a aplikace CRIBIS, se kterou vystoupí RNDr. Luděk Mácha a Ing. Jan Cikler. Přednáška se bude konat online dne 18. 2. 2021 od 10:00 h.

Link pro připojení

Aplikace je ideálním nástrojem pro podporu pedagogické činnosti v oblastech ekonomiky a managementu, hospodářské politiky a veřejné správy. Exportovaná data mohou sloužit jako podklady k vědeckovýzkumné činnosti. Studenti naopak mohou  pomocí aplikace najít inspiraci pro své bakalářské a diplomové práce.

Vážené uchazečky a uchazeči o studium,
mnozí se nás ptáte, jak změny průběhu maturitní zkoušky ovlivní přijímací řízení na naši fakultu. Klíčové podmínky pro přijetí zůstanou stejné. Pořadí uchazečů bude určeno na základě studijního průměru ze všech předmětů závěrečného vysvědčení předposledního ročníku střední školy a uchazeči si budou moci vylepšit pořadí bonifikací za vybrané aktivity. Další podmínkou pro přijetí je dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou, i nadále proto budeme požadovat doložení maturitního vysvědčení. Podrobné podmínky pro přijetí ke studiu na FES naleznete zde.
Fakulta je nucena reagovat na změny termínů maturitních zkoušek  novým termínem pro doložení maturitního vysvědčení. Tím je datum  16. 7.  Zápis do studia proběhne ve dnech 27. 7. – 30. 7. 2021 (termín bude upřesněn). Podrobněji ve Vyhlášce FES.

doc. Ing. Jitka Komárková, Ph.D.
proděkanka pro studium a pedagogickou činnost

Další informace pro uchazeče o studium

Přihlášky k bakalářskému studiu můžete  nově podat do 15. 4. 2021 

Všichni uchazeči o studium na FES, kteří nestihli využít Dnů otevřených dveří na FES, naleznou souhrnné informace na webu fakulty.
Podrobné informace k přijímacímu řízení zde.

Dotazy můžete zasílat na:

studijní oddělení fakulty, email: studijni.fes@upce.cz 

dále na fakultní instagram nebo facebook. 

Nejčastější otázky a odpovědi naleznete zde.

Technologie společnosti Microsoft, které během pandemie používají studenti a pedagogové při online výuce, jsou praktickou ukázkou úspěšné spolupráce Univerzity Pardubice se světovou organizací. Projekt UPCE – moderní univerzita byl navíc zvolen jako nejlepší z České republiky.

Úspěch v rámci programu Voice of the Customer (VoC) dokládá vysokou úroveň práce v online prostředí na univerzitě. Koncem loňského roku oslovil český tým společnosti Microsoft pracovníky Centra informačních technologií a služeb Univerzity Pardubice a nabídl jim spolupráci při přípravě případové studie. „Naši univerzitu zástupci firmy vnímají jako průkopníka v oblasti využívání cloudových technologií společnosti Microsoft,“ uvedla vedoucí Centra informačních technologií a služeb Ing. Olga Klápšťová.

Výsledkem dlouhodobé spolupráce univerzity a společnosti Microsoft je využívání řady moderních technologií zaměstnanci i studenty univerzity – od online prostředí podporujícího distanční výuku a vzdálenou práci, přes řešení pro podporu rozhodovacích procesů na univerzitě až po množství bezpečnostních technologií chránících identity uživatelů, jejich zařízení i infrastrukturu univerzity. To vše přispívá k zajištění moderního, otevřeného, ale současně i bezpečného akademického prostředí. Z těchto důvodů byla spolupráce s Univerzitou Pardubice nominována do programu VoC, jako jediná v rámci akademického prostředí v České republice, a má potenciál k rozšíření i do dalších univerzit a organizací.

Společnost Microsoft vznikla v roce 1975 v americkém Washingtonu. Její softwarové produkty a cloudové služby jsou velmi rozšířené. Misí společnosti je: „to empower every person and every organization on the planet to achieve more“.

FES UPa úspěšně rozvíjí spolupráci s podniky a institucemi v regionu i v rámci celé České republiky. Za poslední dobu uzavřela více než dvě desítky nových smluv o spolupráci a o řadě dalších aktivně vyjednává. 

Fakulta a její jednotlivá pracoviště dlouhodobě a systematicky spolupracují s řadou průmyslových podniků, obchodních a IT firem, ale i orgánů ústřední státní správy, samosprávy, a v neposlední řadě i s mnoha nestátními neziskovými organizacemi. Kromě spolupráce na poli vědecko-výzkumném věnujeme velkou pozornost těm formám spolupráce, které spočívají v umožnění studentských praxí a stáží.

Vybraní studenti navazujících magisterských, ale i bakalářských studijních programů mohou teoretické znalosti získané studiem na fakultě ověřit a aktualizovat v praxi. Jde o jeden z důležitých příspěvků fakulty k rozvoji praktických dovedností našich studentů. Snažíme se takto zvyšovat konkurenceschopnost budoucích absolventů na pracovním trhu, ale také již v průběhu studia studenty motivovat k hlubšímu zájmu o problematiku studovanou v řadě stěžejních předmětů.

Kromě ryze studijních praxí fakulta studentům rovněž pomáhá získat i dlouhodobé stáže u svých partnerů. Student má možnost vyjednat si dlouhodobou stáž a společně s fakultou pak nalezne způsob, jak upravit své studijní povinnosti tak, aby to umožňovalo skloubení všech povinností.

Stáže mají směřovat zejména k získání dalších důležitých dovedností, kterých není často možné nabýt jinak než při interakci v praxi. Dá se očekávat, že dalším efektem stáže může být získání podkladů ke zpracování tématu bakalářské nebo diplomové práce.

Bližší informace na webu Spolupráce | Fakulta ekonomicko-správní (upce.cz)

Celkem osm osobností Univerzity Pardubice se loni dostalo mezi nejcitovanější vědce světa. Seznam 2 procent nejcitovanějších vědců ze všech oborů obsahuje 160 tisíc jmen a na konci roku ho zveřejnili analytici Stanfordovy univerzity.

V seznamu je také jméno rektora Univerzity Pardubice prof. Jiřího Málka. Dalšími nejcitovanější vědci univerzity jsou prof. Filip Bureš, prof. Petr Hájek, prof. Michal Holčapek, prof. Pavel Jandera, Dr. Jan Macák, Ing. Roman Svoboda a prof. Svatopluk Zeman.

Zveřejněná data ukazují, jak si vědci stojí v celé své kariéře, a jaké byly jejich výsledky v loňském roce. Z českých institucí se do žebříčku dostalo 359 výzkumníků. Informace zahrnují kategorie jako je h-index, absolutní počet článků, na nichž se vědci za rok 2019 podíleli a všech publikovaných článků od roku 1960. Vědce, které zahrnuje databáze Scopus, sestavili experti PLoS Biology, se Stanford University a společností Elsevier.

Rektor Univerzity Pardubice Jiří Málek se zabývá fyzikální chemií, problematikou strukturní relaxace nekrystalických materiálů, kinetikou růstu krystalů v podchlazených kapalinách a viskozitou chalkogenidových sklotvorných systémů. Hlavním oborem působení prof. Ing. Pavla Jandery, DrSc. z Fakulty chemicko-technologické je analytická chemie: analytické separace, vysokoúčinná kapalinová chromatografie a programované a vícerozměrné chromatografické techniky. Dr.-Ing. Jan Macák pracuje jako vedoucí vědecký pracovník v Centru materiálů a nanotechnologií Fakulty chemicko-technologické. Jeho výzkum se soustřeďuje na vývoj nových nízkodimenzionálních struktur (jako např. nanotrubic, nanovrstev, nanovláken), které se využívají např. v solárních článcích, katalyzátorech, bateriích. Prof. Ing. Filip Bureš, Ph.D. se věnuje organické chemii a ve svém vědeckém bádání se zaměřuje na konjugované organické molekuly a studium jejich fundamentálních fyzikálně-chemických vlastností. Prof. Ing. Michal Holčapek, Ph.D. se jako analytický chemik zabývá lipidomickou analýzou, která slouží k včasné detekci některých druhů rakoviny. Prof. Ing. Svatopluk Zeman, DrSc. se zaměřuje na studium iniciační reaktivity energetických materiálů a vývoj emulzních trhavin. Ing. Roman Svoboda, Ph.D. je vědeckým pracovníkem na Katedry fyzikální chemie. Oborem prof. Ing. Petra Hájka, Ph.D. z Fakulty ekonomicko-správní je umělá a výpočetní inteligence, zejména fuzzy systémy.

V paralelně zveřejněném seznamu, který odkazuje na celkový počet citací v celé kariéře vědců, jsou další tři jména z Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice. Prof. Andréa Kalendová, prof. Ladislav Novotný a prof. Karel Vytřas. Prof. Andréa Kalendová je vědkyní na Ústavu chemie a technologie makromolekulárních látek se zaměřením na nátěrové hmoty a ochranu materiálu, prof. Ladislav Novotný je akademickým pracovníkem Ústavu environmentálního a chemického inženýrství a zabývá se především využitím elektrochemie v ochraně životního prostředí a prof. Karel Vytřas působil na Katedře analytické chemie. V loňském roce mu rektor univerzity udělil in memoriam stříbrnou Medaili za zásluhy o Univerzitu Pardubice („pro meritis“) za významný přínos k rozvoji elektrochemie na Univerzitě Pardubice.