24. 2. 2022

My, ruští vědci a vědečtí novináři, vyjadřujeme rozhodný protest proti válečným akcím, které zahájily ozbrojené síly naší země na území Ukrajiny. Tento fatální krok vede k ohromným lidským obětem a podrývá základy vytvořeného systému mezinárodní bezpečnosti. Odpovědnost za rozpoutání nové války v Evropě leží plně na Rusku.

Pro tuto válku neexistují žádné rozumné důvody. Snahy využít situaci na Donbase jako důvod k rozšíření vojenské operace nepůsobí důvěryhodně. Je zcela zřejmé, že Ukrajina nepředstavuje hrozbu pro bezpečnost naší země. Válka proti ní je nespravedlivá a zcela nesmyslná.

Ukrajina byla a zůstává zemí nám blízkou. Mnozí z nás máme na Ukrajině příbuzné, přátele a kolegy ve vědecké práci. Naši otcové, dědové a pradědové společně bojovali proti nacismu. Rozpoutání války kvůli geopolitickým ambicím vedení Ruské federace, vedeným pochybnými historiosofickými fantaziemi, je cynickou zradou jejich památky.

Vážíme si ukrajinské státnosti, která spočívá na skutečně fungujících demokratických institucích. S porozuměním přijímáme evropskou volbu našich sousedů. Jsme přesvědčení o tom, že všechny problémy ve vztazích našich dvou zemí mohou být řešeny mírovou cestou.

Rozpoutáním války se Rusko odsoudilo k mezinárodní izolaci, do postavení psance. Znamená to, že my vědci se nyní nemůžeme normálně věnovat svojí práci: vždyť vědecké bádání je nemyslitelné bez plnohodnotné spolupráce s kolegy z jiných zemí. Izolace Ruska od okolního světa znamená dalekosáhlou kulturní a technologickou degradaci naší země bez jakýchkoliv pozitivních perspektiv. Válka s Ukrajinou je krokem do prázdna.

S hořkostí si uvědomujeme, že naše země, která spolu s dalšími republikami bývalého SSSR přinesla rozhodující vklad k vítězství nad nacismem, se nyní stala strůjcem nové války na evropském kontinentu. Požadujeme okamžité ukončení všech vojenských akcí namířených proti Ukrajině. Žádáme respektování suverenity a územní celistvosti ukrajinského státu. Žádáme mír pro naše země.

originál se seznamem podpisů (k 27. 2. 2022 4100 signatářů) na https://trv-science.ru/2022/02/we-are-against-war-all/

Akademický senát Univerzity Pardubice odsuzuje ozbrojenou agresi ze strany Ruské federace vůči svobodné a suverénní Ukrajině. Vrcholní představitelé Ruské federace svými činy hrubě porušují Chartu OSN, občanům Ukrajiny upírají právo žít v míru a spolupodílet se na základě svobodného a demokratického rozhodování na směřování vlastní země.

V souvislosti se vzniklou situací Akademický senát Univerzity Pardubice vyjadřuje podporu všem občanům Ukrajiny, kteří tuto agresi odmítají, a naléhavě žádá Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy ČR, rektora Univerzity Pardubice a děkany jednotlivých fakult Univerzity Pardubice o zvážení reálných kroků, jimiž lze do budoucna přispět k zlepšení složité životní situace ukrajinských studentů a akademiků.

Usnesení podporují senátoři Akademického senátu Univerzity Pardubice a senátoři všech sedmi senátů fakult Univerzity Pardubice. 

„Vyjadřuji podporu občanům Běloruska a Ruské federace, kteří nesouhlasí s počínáním státních představitelů a cením si odvahy těch, kteří svůj postoj prezentují veřejně.
Děkuji vedení univerzity a fakult za dosavadní kroky a podporu Ukrajiny. Činí to s plnou podporou celé akademické obce." 
Ing. Petr Bělina, Ph.D., předseda Akademického senátu UPCE

Ústav správních a sociálních věd Fakulty ekonomicko-správní srdečně zve studenty a celou akademickou obec Univerzity Pardubice na akci „Společnost a její správa: Společnost a demokracie“.

Akce proběhne ve středu 6. 4. 2022 od 9.30 v prostorách budovy EB (Studentská 95) a venkovním atriu u lavičky Václava Havla. V případě nepříznivého počasí bude akce přesunuta do učeben DB-B1 a DB-B2. Kromě  zástupců Československé obce legionářské a Paměti národa zde vystoupí i hudebník a politik Michael Kocáb.

Akce je pořádána pod záštitou děkana Fakulty ekonomicko-správní prof. Ing. Jana Stejskala, Ph.D.

Kontakt:
Ing. Jan Fuka, Ph.D. - jan.fuka@upce.cz, tel. 466 036 558
JUDr. Barbora Kovářová - barbora.kovarova@upce.cz, tel. 466 036 164
JUDr. Martin Šmíd, Ph.D. - martin.smid@upce.cz, tel. 466 036 164

Vedení Univerzity Pardubice odsoudilo bezprecedentní ruskou invazi, která nevykazuje žádnou úctu k principům demokracie a základním hodnotám Evropské unie ve 21. století. Univerzita Pardubice symbolicky i konkrétně podpoří své studenty z Ukrajiny. Zároveň se rozhodla na protest proti vojenské agresi vypovědět dohody o spolupráci s ruskými univerzitami.

Univerzita Pardubice ukončí veškeré formy spolupráce s Ruskem, včetně smluv s partnerskými vysokými školami. „Ruská agrese porušuje principy Charty OSN a je mířena proti suverénnímu státu Ukrajina. Vzhledem k bezprecedentním událostem posledních dní jsme se rozhodli vypovědět dohody o spolupráci mezi Univerzitou Pardubice a univerzitami v Rusku,“ uvedl rektor prof. Libor Čapek.

Pardubická vysoká škola nabízí pomoc všem, kteří se kvůli válečnému konfliktu ocitli v těžké situaci. Studentky i studenti, kteří jsou zasaženi současnou válečnou situací, mají možnost  využít Akademickou poradnu Univerzity Pardubice (APUPA) a vyhledat pomoc odborníků i psychologů. Na poradnu se již několik dnů obracejí ve zvýšené míře zahraniční studenti. Více zde: Poradenství pro studenty | Univerzita Pardubice (upce.cz)

Vedení Univerzity Pardubice prostřednictvím děkanů všech fakult nabízí studentům mimořádné stipendium, pokud se dostanou do tíživé situace. 

Univerzita Pardubice a všichni děkani jejích sedmi fakult plánují vyjít vstříc rovněž studentům, kteří kvůli válečnému konfliktu budou mít problém splnit všechny povinnosti spojené se studiem.

Univerzita Pardubice, kde nyní studuje 131 ukrajinských studentů, je připravena přijmout na krátkodobé studijní pobyty další studenty z válkou zasažené Ukrajiny. Pro začátek nabízí přijetí desítky studentů z partnerských univerzit v Kyjevě, Lvově, Mariupolu, Užhorodu nebo v Charkově. Těmto studentům nabídne krátkodobý studijní pobyt včetně stipendií a k tomuto účelu vyčlenilo vedení školy částku 1,6 milionu korun. Vysokoškolákům univerzita nabídne i dlouhodobou možnost studovat v českých i anglických studijních programech. Univerzita se pokusí v příštích týdnech domluvit další ubytovací kapacity, aby mohla podpořit více ukrajinských studentů.

Univerzita i její fakulty se připojují k veřejným sbírkám v ČR a vyzývá své zaměstnance i studenty, aby pomohli. Více zde - Pomáháme Ukrajině | Univerzita Pardubice (upce.cz)

Vedení Univerzity Pardubice podporuje prohlášení České konference rektorů (ČKR), Akademie věd ČR a dalších organizací.

https://www.crc.muni.cz/en/documents/resolutions/crc-statement-on-the-war-in-ukraine

https://www.crc.muni.cz/dokumenty/usneseni/prohlaseni-ckr-k-valce-na-ukrajine

https://www.avcr.cz/cs/o-nas/aktuality/Akademie-ved-CR-vyjadruje-podporu-Ukrajine-jejim-vedcum-nabidne-staze/ 

28. února 2022

Mgr. Martina Macková,
vedoucí oddělení propagace a vnějších vztahů Univerzity Pardubice

Vážené kolegyně, vážení kolegové,
Vážené studentky, vážení studenti,

vedení Fakulty ekonomicko-správní odsuzuje ruský útok na Ukrajinu a připojuje se k výzvám vyspělého světa k zastavení válečného konfliktu. Ukrajinu vnímáme jako nezávislý a suverénní stát, o jehož území nemá být rozhodováno kýmkoliv jiným než obyvateli Ukrajiny. Tento nevyprovokovaný útok podkopává základy mezinárodního práva, stejně tak evropský i světový řád, jež představuje základní kámen existence moderních národů na celém světě.

Při uplatňování demokratických hodnot, integrální součásti akademického prostředí, vyzýváme a prosíme všechny pracovníky a studenty naší fakulty, aby nebyli lhostejní k důsledkům této krize, podporovali se a v rámci svých možností poskytli pomocnou ruku všem, bez rozdílu národnosti.

Vedení Fakulty ekonomicko-správní Univerzity Pardubice je připraveno individuálně řešit všechny problémy studentů vzniklé v souvislosti s dalším vývojem situace na Ukrajině.

Držme prosím při sobě, braňme se falešným informacím a zachovejme víru v co nejrychlejší ukončení konfliktu.

Jan Stejskal
Jitka Komárková
Renáta Myšková
Hana Kopáčková
Jana Janderová
Petr Urbanec

Dear colleagues,
Dear students,

Management of the Faculty of Economics and Administration strictly denounces the Russian attack on Ukraine and joins the calls of the developed world to stop the war. We see Ukraine as an independent and sovereign state whose territory should not be controlled by anyone else than the people of Ukraine. This unprovoked attack undermines the foundations of international law, as well as the European and world order, which is the cornerstone of the existence of modern nations throughout the world.

In the exercise of democratic values, an integral part of the academic environment, we call on and ask all staff and students of our faculty not to be indifferent to the consequences of this crisis, to support each other and to extend a helping hand to all who need it, regardless of their nationality.

Management of the Faculty of Economics and Administration of the University of Pardubice is ready to individually solve the problems of students arising in connection with further development of the situation in Ukraine.

Let us stand together, resist false information and keep faith in the earliest end of the conflict.

Jan Stejskal
Jitka Komárková
Renáta Myšková
Hana Kopáčková
Jana Janderová
Petr Urbanec

Ve čtvrtek 24. ledna 2022 se v Aule Arnošta z Pardubic Univerzity Pardubice uskutečnily akademické obřady Fakulty ekonomicko-správní. Vysokoškolské diplomy obdrželi absolventi bakalářských a navazujících magisterských programů, kteří státní závěrečné zkoušky složili v srpnu 2021 a lednu 2022, z rukou děkana Fakulty ekonomicko-správní prof. Ing. Jana Stejskala, Ph.D. Všem absolventům srdečně gratulujeme a přejeme hodně štěstí.

Ještě nebyla ani plnoletá, když před šesti lety odjela studovat na Univerzitu Pardubice. Sice se neocitla na opačném konci světa, ale v jiné kultuře rozhodně ano. Jazyk byl pro ni největší bariérou. První měsíce byly náročné, ale nakonec se Alona Podzega z Ukrajiny naučila v jiné zemi žít a našla si přátele. „Už se tu necítím jako cizinka, i když ukrajinský přízvuk mám pořád. Dokonce jsem si našla logopedku. Kamarádi ale říkají, ať to neřeším. Že to ke mně patří.“

O tom, že její vysokoškolský život nabere směr Pardubice, rozhodl Alonin táta. To když byla v posledním ročníku na střední škole. „Našli jsme agenturu v hlavním městě, v Kyjevě, která zprostředkovává studium v zahraničí. Začala jsem chodit na kurzy češtiny a na konci střední jsem se vypravila pro mě do neznáma,“ popisuje životní rozhodnutí Alona, které dnes všichni říkají českým ekvivalentem Alena.

Podcenit studium češtiny byla chyba

Vyřízení víza ale nakonec trvalo dlouho a Alona dorazila na Univerzitu Pardubice tři týdny po začátku semestru, kvůli čemuž zmeškala úvodní přednášky na Fakultě ekonomicko-správní.

I když absolvovala kurzy češtiny, největší problém měla nakonec s českým jazykem. „Rok jsem studovala češtinu, ale ukrajinská lektorka mi toho nepředala tolik, jako by mi vysvětlil rodilý mluvčí. Přiznám se, že jsem studium českého jazyka v té době také trochu podceňovala. Až tady jsem zjistila, jaká to byla chyba, že jsem cizí jazyk nebrala moc zodpovědně,“ říká třiadvacetiletá studentka.

„Jediné, co jsem uměla říct, bylo: Dobrý den, jmenuji se Alona. Je mi 17 let a moje rodina není velká. Další slovo, které jsem se naučila, bylo ‚tady‘, to říkali všichni kolem. Ještě jsem rozuměla spojení ‚Děkuji za pozornost, na shledanou‘.“ Podobné to bylo i s českou spolubydlící na koleji. Jedna druhé nedokázaly odpovědět. Ve škole jí pedagogové vycházeli vstříc. A aby jí pomohli, snažili se na ni mluvit rusky.

Vrátím se domů

A tak přicházely stavy, kdy Alona přemýšlela, že se vrátí na Ukrajinu. Měla problém se domluvit na úřadech i u lékaře. Rodiče ji nenutili zůstávat, naopak jí řekli, že nemusí být někde, kde se necítí dobře. „Na začátku to bylo těžké, neměla jsem tu rodinu a bylo mi smutno. S mámou jsem si ale často volala. Spolužáci po víkendu přijížděli s plnými miskami jídla od rodičů a já si mohla udělat jen vajíčka, která jsem stejně neuměla,“ říká s nadsázkou. Dnes už zvládne udělat i své oblíbené jídlo – řízek s bramborovou kaší.

Po půl roce začalo jaro a u Alony nastala změna. Všechny zkoušky zvládla udělat na první pokus, zopakovala si jen mikroekonomii. A rozhodla se zůstat. Čtyři roky studovala bakalářský obor Regionální a informační management a současně dálkově na ukrajinské univerzitě účetnictví. Pro jistotu. Jazykovou bariéru překonala, našla si přátele a rozhodla se studovat v Pardubicích dál. Letos končí magisterské studium Ekonomika a management podniku.

K rozhodnutí zůstat přispěla i náhoda a možnost pracovat přímo na univerzitě. V druhém ročníku získala Alona praxi v Centru informačních technologií a služeb (CITS). „Většina spolužáků šla do firem ke svým rodičům a známým. Já jsem nevěděla kam jít. Paní Máchová, odborná asistentka z Ústavu systémového inženýrství a informatiky Fakulty ekonomicko-správní mě zachránila a praxi na škole dohodla,“ říká Alona.

Po bakalářských státnicích šla kolegům z praxe poděkovat. „Zmínila jsem se, že budu hledat brigádu, a oni mi po praxi nabídli i práci,“ děkuje za skvělou pracovní příležitost Alona, která má dnes v CITS na starosti správu systémů a sítí.

Kulturní rozdíly mezi národy

Podle Alony jsou lidé v Čechách mnohem uvolněnější než Ukrajinci. Je to zřejmě kvůli tomu, že se neobávají toho, „co bude zítra“. A vidí je také jako daleko aktivnější. „Jezdí na kole a bruslích, v zimě lyžují, léto stráví na vodě. Pořád se bavíte, máte nějaké plesy a festivaly. Každý den je tu svátek. Na Ukrajině si mohou naplánovat něco pěkného, ale ne daleko do budoucnosti. Raději budou mít jistotu, že ušetří peníze, a budou sedět doma,“ popisuje Alona přístup Ukrajinců k životu.

Češi se sice nebojí budoucnosti, ale tak trochu se bojí komunikovat s cizinci. U spolužáků se nesetkala s předsudky, ale s tím, že nevěděli, jak navázat hovor. „I já jsem trochu vyčkávala, až za mnou přijdou oni. Nikdy jsem nepocítila, že jsem cizinka, že by mě někdo odstrkoval, a jakmile jsem požádala o pomoc, hned mi vyšli vstříc,“ říká. Na úřadech je to ale jiné. „Možná je to tím, že starší lidé mají ještě předsudky, myslí si, že jsem z Ruska. Společná historie je tady stále zakořeněná.“

Doma na Ukrajině nebyla skoro dva roky. Dvakrát musela letenky stornovat kvůli covidu. Letos v létě to ale vyšlo a za rodinou se podívala. Trvalý návrat na Ukrajinu zatím nechystá, a to nejen kvůli českému příteli. „Mám tu partnera a spoustu kamarádů. Jestli se někdy rozhodnu, sbalím se a odjedu během jediného dne. Momentálně se cítím dobře v Pardubicích. A svým rodičům za tuhle možnost děkuji.“

Tento text najdete v exkluzivním vydání časopisu Univerzity Pardubice MY UPCE, v tištěné i on-line podobě.

 Vedení Univerzity Pardubice je znepokojeno současným vývojem na Ukrajině.  

Vedení univerzity společně s děkany všech 7 fakult Univerzity Pardubice podporují v souladu s Chartou Spojených národů územní celistvost a suverenitu Ukrajiny.

 „Eskalace napětí na ukrajinsko-ruské hranici je více než znepokojující. Je třeba si vážit hodnot demokracie, stejně jako principů Charty OSN. Na Univerzitě Pardubice studují společně studenti z různých kontinentů bez rozdílu pohlaví, etniky, kultury a vyznání,“ uvedl rektor Univerzity Pardubice prof. Libor Čapek.

Fakulta ekonomicko-správní obstála v silné konkurenci a podařilo se jí získat projekt podpořený Grantovou agenturou České republiky (GA ČR).

Projekt pod vedením prof. Ing. Petra Hájka, Ph.D. (Centrum pro vědu a výzkum FES) se věnuje aspektově orientované analýze sentimentu finančních textů pro predikci finanční výkonnosti podniku.

Naše fakulta se pod vedením Ing. Mgr. Bohuslava Pernici, Ph.D. (Ústav správních a sociálních věd FES, spoluřešitel) bude podílet také na řešení projektu Masarykovy univerzity s názvem Strukturální překážky a příležitosti kooperace a integrace postkomunistických zemí EU v Evropské obranné spolupráci.

Řešitelům projektů srdečně gratulujeme a těšíme se na nově zjištěné poznatky.

Student Fakulty ekonomicko-správní Univerzity Pardubice, specializace Veřejná ekonomika a správa, Enrique Lysoněk byl jedním z účastníků nejdrsnější reality show Survivor Česko & Slovensko. Po návratu zpět do České republiky nám odpověděl na několik otázek.

Jaká byla cesta domů?
Loučení nebylo příliš dlouhé, nebylo moc s kým se tam loučit, ale domů se mi moc nechtělo, protože mi tím zase začaly povinnosti a plnění nějakých závazků. Bylo však pár vybraných lidí, na které jsem se tady moc těšil. Měl jsem poměrně rozporuplné pocity, protože to odjezdem z Dominikánské republiky definitivně skončilo.

Na jaké jídlo jste se domů nejvíce těšil?
Během karantény jsem si sepsal seznam jídel, které bych si chtěl dát hned po návratu a zatím se tohoto seznamu držím. Úplně nejvíce mi však na ostrově chyběly lasagne, pizza s kuřecím masem, hermelínem a brusinkami a z pití samozřejmě Coca-Cola. Nicméně tam bych byl vděčný i za suchý rohlík.

Jak zpětně hodnotíte Vaše působení v Survivoru?
Kdyby byla možnost se přihlásit znovu, udělal bych to. Čímž bych zároveň chtěl říct, že pokud by někdo třeba váhal, pokud by byly další série, tak to doporučuji, aby zkusil štěstí, protože člověk nikdy neví, koho právě hledají. Je to obrovská zkušenost, ze které se však v reálném životě dá použít pouze ta sociální hra a jistý nadhled nad situacemi a konflikty. Tudíž jde hlavně o celoživotní zážitek, nové přátele, seznámení se s chováním vlastního těla a organismu v nekomfortním prostředí a k tomu je “bonus“, že je to zvěčněné ve formě dílů v televizní reality show. Tím bych vlastně i chtěl podotknout, že celkový obraz se musí brát s odstupem, protože utvořit si názor na nějakého účastníka je potřeba z reálného života a minimálně z komunikace s ním, a to se jedná jak o favority, tak o neoblíbené lidi. Veškerá rozhodnutí ve hře jsem pečlivě promyslel a zpětně bych žádné z nich neměnil. Jde o to, jak moc se člověk otevře tomu hrát tu hru anebo zůstat sám sebou.

Přál jste si sáhnout na své “dno“, podařilo se Vám to?
Od začátku jsem myslel psychické dno, abych se tam opravdu složil nebo i třeba reálně uvažoval o odstoupení, ale po dobu účasti se to nepodařilo. Věděl jsem, že fyzické dno u mě přijde velmi brzy, protože jsem již po pár dnech neměl co trávit. Řekl bych, že psychicky na dno jsem se dostal reálně až po mém vyřazení, protože jsem se nedokázal rozhodnout možná strategicky správně (to už se teď nedozvíme), ale rozhodoval jsem se podle svědomí, závazků a neschopnosti zradit lidi, kterým jsem věřil stejně tak, jako oni mně. A tohle morální rozhodnutí mi zařídilo vstupenku do duelu. Takže až teď je cítit to dno.

Našel jste si tam nějaká přátelství, o kterých si myslíte, že budou fungovat i po návratu z ostrova?
Tohle je podle mě nejtěžší otázka. Chování lidí může být hrané, a tudíž i přes sympatie, které daly dohromady naši alianci, nemuselo vzniknout přátelství mezi námi všemi. Přátelství jsem bezesporu navázal s Veve (Veronika Přikrylová). Zde bych opět poukázal na dokonalost reality show a zdůraznil bych to slovo PŘÁTELSTVÍ, které je oboustranné a tím to končí. Další přátelství, které doufám, že bude fungovat i po návratu z ostrova je s Aylin. Je hodně chytrá, krásná a vtipná, také se s ní shodnu na spoustě názorů, ať už ve hře, nebo v běžném životě. Taktéž by udělala pro přátele cokoliv, o čemž jsem se mohl sám přesvědčit. Když Adam vyhrál imunitu a já se smiřoval s tím, že půjdu do duelu, s oběma jsem seděl při mém posledním západu slunce na ostrově a povídali si o tom, co po soutěži podnikneme, kam vyrazíme a jsem rád, že u obou to přátelství přesáhlo úplně celou hru. A poslední přátelství, které si také určitě myslím, že přesáhlo i celou hru je s Tomášem Benkem. S tím nás od úplného začátku spojuje sledování NHL a samozřejmě naprosto stejná láska k jídlu. I přesto, že on podporuje Washington a já Pittsburgh, navzájem jsme se tím povzbuzovali a podporovali. Zároveň jsme našli společné téma, kterým se dali krátit dlouhé chvíle na začátku soutěže na ostrově a jeho smysl pro humor, když jsme si z něj dělali legraci, že má alergii na tričko zafungoval neskutečně a bavil nás všechny. Za mě je to skvělý, férový kluk, se kterým se rozhodně budeme bavit i po skončení soutěže. S ostatními minimálně z aliance samozřejmě také, ale těmto jsem věřil nejvíce a byl jsem ochotný udělat všechno, aby zůstali ve hře, právě protože věřím, že by to udělali také.

Koho tipujete na vítěze Survivora?
Z mužů mám jasno, Tomáš Benko z Azuy je za mě všestranně nejlepší ze všech účastníků. Nicméně to by mu mohlo velice uškodit, protože ho budou chtít ve sloučení vyřadit. Tudíž bych se přiklonil spíše k možnosti, že letošní první sérii Survivoru vyhraje žena. Z celebrit má podle mě největší šanci Xénia, protože je také velmi šikovná a již má zkušenosti s vyhráváním reality show :-D Ale také je vnímána jako velmi silná, takže můj 3. a poslední typ je jedna z mých oblíbenkyň a věřím, že i kamarádek, Aylin. Nějak výrazným způsobem se nezapojila do té sociální hry a neměla s nikým žádný konflikt. Zároveň je individuálně silná a je vnímána ostatními účastníky velmi pozitivně. Tipy mám 3, protože v Survivoru nikdy nevíte.