Facebookové komentáře na její cupcaky jsou plné superlativů. Prý jsou ty nejlepší široko daleko a jejich design je dokonalý. Mimochodem chutnají skvěle. Kvůli nim začala také Barbora Jechová (21) studovat na Fakultě ekonomicko-správní. Vstává v pět hodin, aby dobroty dokončila, a své podnikání nestaví ani tak na výdělku, jako na rozdávání radosti jiným.

Neměla byste ráno dospávat spíš večírek s přáteli, než stát u rozpálené trouby?

Peču už večer.  Připravuji si korpusy a krémy dělám ráno, snažím se dát zákazníkům nejvyšší kvalitu a chci, aby mé produkty byly co nejčerstvější. Je pravda, že jsou dny, kdy v kuse spím jen tři hodiny. S přáteli na večírky samozřejmě chodím, ale dospávání musím následně oželet. Je to něco za něco, vybrala jsem si cestu disciplíny a seberealizace.

A pak jdete do školy?

Do školy chodím třikrát v týdnu, od čtvrtka do neděle pak peču. Například v červnu mám zakázek hodně, protože je nejvíce svateb. Naopak leden je klidnější, protože si každý dává předsevzetí, že nebude jíst sladké, a bude hubnout.

Studujete obor Management malých a středních podniků. Pomáhá vám studium v podnikání?

Cupcaky jsou právě ten důvod, proč jsem začala studovat na Univerzitě Pardubice. Chtěla jsem porozumět věcem, které se mi budou pro mou profesi do budoucna hodit. Podat přihlášku ke studiu na FESku jsem se rozhodla pár týdnů před termínem. Původně jsem o svém povolání měla jiné představy.

Chtěla jsem být bytová designérka, žurnalistka, věnovat se psaní a dalším kreativním věcem. Nikdy mě nenapadlo, že se nakonec rozhodnu pro studium školy, kde je matematika, statistika a účetnictví. Každý den sama sebe překonávám, abych se ve studiu udržela. Ale vím, že to má smysl. Už teď mi škola hodně dala. Získala jsem spoustu informací, které využiji ve svém podnikání.

Kde se nápad na podnikání zrodil?

Neměla jsem v úmyslu s cupcaky podnikat, postupně se to vyvinulo. Původně jsem začala péct pro své kamarády, ale mé produkty zachutnaly i zcela cizím lidem. Založila jsem si facebookovou stránku s tím, že se občas někdo ozve, netušila jsem však, že se to rozjede až takhle. S dalšími a dalšími objednávkami jsem si už musela založit živnost.

Jaký byl váš první cupcake?

Koupila jsem si předpřipravenou směs v supermarketu. Stačilo přidat jen vodu nebo vajíčko a smíchat. Jsem dost kreativní, takže jsem chtěla hlavně zdobit. Tenkrát jsem si svůj první výtvor vyfotila, ale když jej porovnám s tím, co dělám teď, tak se úplně zhrozím. Ale zase vidím ten posun. Tu fotku mám dokonce na Facebooku s popiskem, jak se mi cupcake moc líbí. Přitom je to naprostá hrůza (smích).

Čím jsou ty vaše tak vyhlášené?

Sama úplně nevím, ale je na tom možná vidět, že mám k nim hlubší vztah a své produkty vyrábím opravdu srdcem. V mém okolí dělá cupcaky hodně lidí, ale zákazníci chodí a vracejí se ke mně. Přidaná hodnota je možná v tom, že je nedělám ani tak pro vlastní obohacení, ale pro potěšení ostatních.

Ochutnáváte i cizí cupcaky?

Vlastně je vůbec nejím. Ani cizí ani ty svoje. Když mi ukážete fotky cupcaků, přesně vám řeknu, který kdo dělal. Rukopisy mám nakoukané. Já chci být jiná! Při pečení ochutnám jen korpus, ale krémy nikoliv.

Pak teda nerozumím tomu, jak můžete vyladit chuť.

Zezačátku jsem hodně spolupracovala se svojí maminkou. Ona ochutnávala krémy a já korpusy, pak jsme vše ladily dohromady. Ty recepty mám už v hlavě, používám je automaticky. Vím, kolik čeho kam dát a vím, že to bude vždy stejné.

Jinak maminka mě hodně podporuje a stará se o organizační věci. Chystá nádobí a připravuje podobu stánku na různých akcích. A i když mamku miluju, pečení bych jí nikdy nesvěřila, tohle není její parketa (smích).

Sladké nemusíte?

Čokoládu si dám, ale krémy, dorty a šlehačky nemusím. Zbožňuji brambůrky a mí kamarádi už vědí, co mi mají k narozeninám přinést.

Proč teda nepečete slané varianty?

Tak to je přesně ono, co bych chtěla v budoucnu realizovat. Na food festivalech za mnou často chodí muži a ptají se i na slané cupcaky s masem. Vážně do budoucna uvažuji o tom, že tohle by mohl být další podnikatelský tah a směr, jakým bych se mohla vydat.  Mám teď hlavně plán udělat si bakaláře na Fakultě ekonomicko-správní. Pak bych ráda rozjela více své podnikání a zapojila do něj další lidi. Chtěla bych mít svůj vlastní obchůdek a klidně jít cestou franchisingu a poskytovat licence.

Jaké jsou vaše nejoblíbenější chutě?

Hodně záleží na ročním období. V létě dělám zejména s čerstvým ovocem – malinami, borůvkami, rybízem. S tím vším si dokážu opravdu vyhrát. V zimě jsou extra čokoládové, vevnitř s nutellou a nahoře s kusy čokolády. Poměrně novinkou jsou kinder bueno cupcaky, ještě na podzim jsem je neměla moc vychytané.

Některé výmysly a představy zákazníků musí být hodně náročné.

Je pravda, že s některými nápady si musím vyhrát. Chodila jsem do výtvarky na základní uměleckou školu a modelovala, nebojím se tedy experimentů. Nejzajímavější požadavek od zákazníka byl na cupcaky s tématem Harry Potter. Byl na nich znak relikvie smrti. Když jste se zakousli, byla uvnitř barevná náplň krému, která vám určila, jakou kolej byste v Bradavicích získali. A nedávno jsem pekla na Erasmus day pro Univerzitu Pardubice – borůvkové a čokoládové cupcaky s logem fakult.

Cukrárna plná cupcaků. Váš velký sen.

Jasně, to všechno mám v plánu, ale nechci teď rozjíždět podnikání ve velkém, když stále studuji, a je to momentálně pro mě priorita. Navíc nerada dělám věci napolovic.

Jak velkou máte konkurenci?

Konkurence je v dnešní době už poměrně velká. Necítím se být však ohrožená, mám pořád spoustu objednávek a nové přibývají. Specializuji se sice na cupcaky, ale poskytuji i kompletní sweet bary na svatby a různé společenské akce, postavím stánek se zákusky a dobrotami, nechybí cake pops, což jsou dortová lízátka, jahody v čokoládě, cheesecaky, různé finger food, tedy věci „na zobačku“. Je to celková služba s dovozem na místo včetně aranžmá květin. Nevěsta se nemusí o nic dalšího starat.

Říkala jste mi, že máte doma psací stroj a píšete na něm básně. Nechcete vydat knihu s recepty na ty nejlepší cupcaky?

Mám knihu rozepsanou. Nebude však o sladkých dobrotách, ale o hodně složitých otázkách, které si lidi vůbec nepokládají. Knížka by měla být kreativní s fotkami a ilustracemi, mám kolem sebe spoustu mladých a šikovných lidí a chci je zapojit. Původně měla vyjít v roce 2020, ale nejsem si úplně jistá, že to klapne. Měla jsem navíc autonehodu, která mě na čas vyřadila ze studia a mých aktivit. Až mi bylo lépe, začala jsem v nemocnici přemýšlet o svém byznyse a dalších věcech.

A ta kuchařka?

Nemám to aktuálně v plánu a svoje know-how zatím také šířit nechci.

Já myslela, že dnes večer budou všichni péct podle vašeho receptu.

Stále je to výrobní tajemství.

Cupcaky můžeme alespoň ochutnávat na food festivalech.

Food festivaly jsou moje srdcovka. Jsem ráda, že se potkám s lidmi, kteří mi dávají zpětnou vazbu, vidím jejich reakce, kupují cupcaky ve velkém, některé obličeje si už pamatuji, protože se cyklicky vrací… Stává se, že 1000 kusů je za tři hodiny vyprodaných. Na konci dubna budu mít opět stánek v Hradci Králové na Náplavce. Tak určitě přijďte ochutnat.

Zákulisí Báry Jechové

• Říká si cupcakekářka a typické české cukroví v podobě větrníků a indiánů nemusí
• Jeden cupcake má dokonce vytetovaný na předloktí
• Zatím ji nenapadlo, aby se přihlásila do cukrářské soutěže, nemá potřebu si něco dokazovat
• Pekla cupcaky pro Erasmus day na Univerzitě Pardubice, letěly už i do Řecka a přijeli si pro ně i slovenští zákazníci
• Ráda tancuje, jezdí na kolečkových bruslích a píše úvahy o životě

Foto: Photo Markét a Milan Reinberk

Odborné asistentky z Ústavu ekonomických věd  Ing. Simona Pichová, Ph.D. a Ing. Radka Knězáčková, Ph.D. získaly společně s kolegy z Dopravní fakulty J. Pernera prostředky od grantové agentury ČR na projekt s názvem „Nastavení nových vzdělávacích a výchovných priorit reflektujících měnící se potřeby trhu práce v sektoru dopravy a spojů.“ Společný projekt si klade za cíl zlepšit kvalitu odborných předmětů na středních školách. Řešitelé projektu, pod vedením Ing. Dalibora Gottwalda, Ph.D., vytvoří plán odborných praxí a stáží v souladu s potřebami členů konsorcia. Budou upravovat osnovy vybraných odborných předmětů, aby lépe připravili studenty na budoucí praxi nebo další studium. A v neposlední řadě vytvoří software, jako podpůrný nástroj pro výuku vybraných odborných předmětů.

Hlavní řešitel projektu:

Ing. Dalibor Gottwald, Ph.D. – Katedra dopravního managementu, marketingu a logistiky, Dopravní fakulta Jana Pernera

Členové řešitelského týmu

Ing. Simona Pichová, Ph.D. – Ústav ekonomických věd, Fakulta ekonomicko-správní

Ing. Radka Knězáčková, Ph.D. – Ústav ekonomických věd, Fakulta ekonomicko-správní

Ing. Jan Chocholáč, Ph.D.  – Katedra dopravního managementu, marketingu a logistiky, Dopravní fakulta Jana Pernera

Garant projektu

doc. Ing. Libor Švadlenka, Ph.D.  – děkan Dopravní fakulty Jana Pernera

Na studentská léta vzpomíná teď docela často. Kvůli byznysu jezdí z Pardubic vlakem na Slovensko. Jeho cesta na nádraží vede záměrně kolem studentských kolejí. Absolvent Univerzity Pardubice René Hroneš (43) vystudoval Fakultu ekonomicko-správní a nyní pracuje jako ředitel Skiareálu ve Špindlerově Mlýně. Pod jeho vedením získalo lyžařské horské středisko už čtyři Oskary.

V roce 2018 získal „Špindl“ Oskara za nejlepší lyžařské středisko v České republice. O jakou cenu jde?

Ano, již po čtvrté v řadě jsme získali ceny World Ski Awards za nejlepší lyžařské středisko u nás. V soutěži se každoročně utkají věhlasné lyžařské resorty z celého světa a sjedou se do rakouského Kitzbühelu.

Kdo rozhoduje o vítězi?

V soutěži hlasují přední odborníci na lyžařský průmysl a horské hoteliérství, ale i stovky tisíc lidí z široké veřejnosti. Moc si toho vážíme. Jsem celkově pyšný na to, kam se nám za těch šest let podařilo středisko posunout. Špindlerův Mlýn měl vždy pověst vyhlášeného střediska, ale my jsme posunuli jeho laťku mnohem výše.

Začínáme se přibližovat lyžařským střediskům v zahraničí?

Přestože jsou Krkonoše oproti resortům v Rakousku nebo třeba v Itálii malými horami, službami a úrovní se s nimi již porovnávat můžeme. Za uplynulé roky jsme do areálu investovali více než šest set milionů korun. Zásadně jsme zmodernizovali zasněžovací systém, zvýšili bezpečnost lyžování, rozšířili sjezdovky, vybudovali moderní vyhřívanou šestisedačku ve Svatém Petru a návštěvníkům nabídli i komfortní čtyřsedačku na Horních Mísečkách. Lidé si navíc nevybírají zimní střediska už jen podle počtu kilometrů sjezdovek, které rezort nabízí, ale je důležité jim nabídnout i přidanou hodnotu, komplexní zážitek. Proto se snažíme modernizovat také bary a restaurace, rozšířit atrakce. Chceme, aby si návštěvníci užili Špindlerův Mlýn na lyžích i bez nich, a to během dne i večera.

Co odborníci v soutěži hodnotí?

Hodnotí infrastrukturu, moderní přístupy, neusínání na vavřínech a posouvání střediska neustále dopředu. To vše máme. Hodně je ceněn náš inovativní přístup v oblasti prodeje skipasu – Gopass.  Jde o náš věrnostní program, který propojuje všechna střediska Tatry mountain resorts. Jedná se o světový trend, kdy si lyžaři mohou kupovat skipasy na internetu z pohodlí domova, a navíc za výrazně nižší cenu než na pokladnách. Letos jsme navíc zavedli samoobslužné automaty GOPASS TICKETS a na příští sezónu chystáme flexi ceny po vzoru slovenských středisek. Toto je oblast, ve které si dovolím říci, že jsme lídry v oboru. Rozhodně v evropském měřítku. Toto naše know-how je opravdu žádané a často k nám jej jezdí vyzkoušet i zástupci z řady zahraničních středisek.

Zní to od vás tak snově. Máte i nějaké rezervy?

Rezerv máme samozřejmě spousty, pořád je co zlepšovat. Modernizace je nikdy nekončící proces, takže z hlediska hardwaru máme před sebou další a další investice. V  současné době dává nejvíce zabrat nedostatek pracovních sil a jejich kvalita. Je to problém asi i v jiných oborech. Snažíme se ve všech našich činnostech přizpůsobit trendům, řadu procesů automatizujeme, ale některé služby zkrátka robotem nenahradíme. I tak jsme však největším zaměstnavatelem ve městě i regionu. Přes zimu máme přes 650 zaměstnanců a v létě bezmála dvě stovky.

Být ředitelem skiareálu. Je tohle zatím váš profesní vrchol, nebo máte ještě jiné ambice?

Po studiích jsem začínal v soukromém sektoru, v žádném případě jsem neměl plány budovat si kariéru. Všechny moje aktivity ale vždy mířily na hory a za sněhem. Je to zřejmě ovlivněno tím, že jsem se narodil a vyrůstal ve Špindlerově Mlýně a ke zdejšímu skiareálu jsem měl vztah odjakživa.

„Špindl“ je taková startovní čára.

První zkušenosti jsem nasbíral v rámci pořádání nejrůznějších akcía závodů. Když před šesti lety převzala Skiareál ve Špindlu do dlouhodobého nájmu společnost Melida, viděl jsem příležitost stát se součástí něčeho, co mé rodné město posune o zásadní kus dál. Přihlásil jsem se proto do nově otevřené pozice na marketingu, pak se stal marketingovým a obchodním ředitelem a od loňského roku ředitelem celé společnosti.

Je to dobrý pocit?

Je skvělé mít přímý a rozhodující vliv na to, jakým směrem se bude skiareál a zároveň hlavní tahoun byznysu ve Špindlerově Mlýně ubírat, jak bude v budoucnu naše horské středisko vypadat. Ano, je to v současnosti můj profesní vrchol. Skiareál je součástí nadnárodní společnosti Tatry mountain resorts (TMR) a její aktivity v rámci leisure byznysu se v Čechách stále rozrůstají. Spadá pod ni již i lyžařské středisko Ještěd, nově také golfové resorty Kaskáda Golf Rezort Brno a Ostravice. Svůj další růst vidím tedy nejen v řízení lokálního byznysu, ale i v řízení celorepublikových aktivit.

Studoval jste Fakultu ekonomicko-správní na Univerzitě Pardubice. Uplatnil jste získané znalosti v pozdějším zaměstnání?

Ano, studoval jsem věhlasnou „FESku“. Nevzpomínám si už přesně na název oboru, možná jsme ani tenkrát neměli žádnou další specializaci. Náplň studia ale odpovídá už názvu fakulty. Jde o široký záběr od poměrně detailního studia mikro a makro ekonomie, až po právní stránku problematiky. Tím, že byl záběr tak velký, musím uznat, že dříve nebo později jsem narazil na to, že využívám něco snad z každého předmětu, který jsem na FES studoval.

Věděl jste už na vysoké škole, kam budou směřovat vaše profesní kroky?

Jasně. Věděl jsem, že budou směřovat na hory a za sněhem. Jen jsem neměl příliš jasno v tom, jak znalosti ze školy využiji. Kromě specializace na nejvyšší úrovni vám dá vysoká škola hlavně i celkový přehled a rozhled. Naučí vás přemýšlet v širších souvislostech, naučí vás vnitřně si třídit podstatné od nedůležitého. Alespoň mně toto alma mater dala. Takže toto všechno jsem využil jak ve svém následném podnikání, tak i nyní ve vrcholné manažerské pozici.

Jak vzpomínáte na Pardubice a studentská léta?

Teď docela často. Tím, že je část byznysu, kterému se věnuji, na Slovensku a v Polsku, musím tam poměrně často cestovat. A autem je to přece jenom daleko, takže hodně využívám vlaky. No a nejbližší nádraží na hlavním tahu je pro mě právě v Pardubicích. Občas se schválně cestou na vlak projedu kolem studentských kolejí v Polabinách a zavzpomínám si. Vyhlášené kluby „Áčko“ a „Béčko“ byly centrem studentského života, kde nás tenkrát co týden bavily tehdy začínající neznámé kapely, jako třeba Vypsaná Fixa.

Ono se taky ledasco změnilo.

Jasně. Krásnou moderní knihovnu a studovnu „za nás“ tenkrát teprve stavěli, takže jsem si ji moc neužil. Otevřena byla, myslím, až v mém posledním ročníku. Celkově se hodně dopředu posunuly i samotné Pardubice, centrum města prošlo modernizací. Myslím si, že jestli pro mě byly Pardubice skvělým místem pro studium už tenkrát, tak v současné době to musí být naprosto úžasné. No a samozřejmě nesmím zapomenout ani na další pozitivum mých studentských let. Hned v prvním ročníku jsem si tu našel krásnou a chytrou slečnu, z níž se mi povedlo udělat krásnou a chytrou manželku. A jsme spolu dodnes (smích).

Co byste poradil studentům, kteří chtějí uspět ve své profesi?

Musíte milovat, co děláte. Musí vám to být blízké, abyste to dělali rádi. Jenom tak to můžete dělat naplno a dobře. Mě osobně baví dělat lidem radost a na mé práci mám rád právě to, že jde o obor, za kterým jezdí lidé na dovolenou. Jsou plní očekávání a jezdí si čas strávený u nás a veškeré naše služby užít. Na nás je, abychom jejich očekávání splnili a aby na dovolenou rádi vzpomínali a chtěli se vrátit. V podstatě to máme strašně jednoduché, klienti k nám přijíždí nadšení, zážitek z dovolené jim můžeme maximálně zkazit. To samozřejmě myslím s nadsázkou. Zkrátka mě baví řídit firmu, která vytváří zážitkové produkty, ať už jde o lyžování, gurmánské záležitosti v našich horských restauracích a aprés-ski barech nebo další netradiční zážitky na horách.

Jaké to jsou?

Letos jsme například začali návštěvníkům nabízet zážitkové jízdy rolbou, zážitkové večeře, nocleh v expedičním táboře, kdy si mohou stát na jednu noc členem horské expedice a přečkat mrazivou noc ve stanu na vrcholcích Krkonoš, nebo třeba Picnic Tour – výlet rolbou s horským svařeným vínem, sýrovým fondue a prosecco sabráží.

Není pochyb o vašich organizačních schopnostech. V minulosti jste se podílel na přípravě sportovních snowboardových soutěží. Chystáte něco dalšího?

Hory a sníh mě odjakživa baví. Vždycky jsem proto své aktivity včetně těch pracovních směřoval do této oblasti. Pořádání nejrůznějších sportovních akcí, které souvisely s lyžemi nebo snowboardingem, tak bylo jednou z mých dřívějších aktivit. Před více než deseti lety jsem například stál se svou firmou u zrodu největší domácí snowboardové akce Snowjam, kterou se nám postupně podařilo vyprofilovat až na úroveň světového poháru ve snowboardingu. V průběhu let se nám tak povedlo dostat k nám do Špindlu světový závod, na kterém se předávali křišťálové glóby pro nejlepší závodníky celé série, a na který se v předolympijském roce pravidelně sjíždějí ti nejlepší jezdci z celého světa, aby získali potřebné kvalifikační body na Olympijské hry.

Že by další výzva?

To asi ne. Ve své současné profesi se již těmto organizačním věcem nemohu věnovat. Každopádně společnost, kterou řídím, často pořádá své vlastní sportovní a kulturní akce pro veřejnost. Jde třeba o tradiční Špindl Ski Opening, pravidelné menší eventy v průběhu zimy a letos se zásadně podílíme i na organizaci Světového poháru v lyžování žen. Ten se uskuteční 8. a 9. března ve Svatém Petru a i tady všude jsem schopen těžit ze svých organizačních zkušeností.

Kde se vidíte za deset let?

Já doufám, že stále na horách. V létě je tu krásně a v zimě padá sníh. A přál bych si, aby za deset let byl Skiareál Špindlerův Mlýn nejmodernější zimní středisko v Čechách s novými sjezdovkami a lanovkami a jednoznačně udával trendy v oblasti cestovního ruchu.

Víš, že ze světa si přivezeš, kromě vtipných historek, také zkušenosti, které jinde nenajdeš? Můžeš získat znalosti ze studia nebo pracovní stáže, zdokonalit se v cizím jazyce, poznat místní kulturu a zvyky. Získáš potřebnou sebedůvěru, přátelé z celého světa a zažíješ spoustu zábavy i dobrodružství. 

Zde najdete veškeré další informace.

Nebo kontaktuj naše koordinátorky:

Za FES:

Ing. Jana Pekařová, e-mail: jana.pekarova@upce.cz, tel. 466 036 058

5. patro, místnost č. 42020

za Univerzitu na Mezinároním oddělení:

Mgr. Jana Voltrová, e-mail: jana.voltrova@upce.cz, tel. 466 036 496

rektorát, místnost č. 94035.

A na co ještě čekáš? Změň svůj život ještě dnes!

Přihlášku si můžeš podat do 15. března 2020 zde: 

PŘIHLÁŠKA

Univerzita Pardubice v rámci svého programu k 30. výročí sametové revoluce představila unikátní výstavu s názvem Za vaši a naši svobodu 1968-2018 o protestech proti okupaci Československa v roce 1968 ve státech komunistického bloku. Do Pardubic ji přivezla její patronka, místopředsedkyně Senátu Miluše Horská.

„Informace o tehdejších protestech se do našich médií po roce 68 samozřejmě nedostaly a musíme poděkovat současným badatelům, že našli prameny a archivy k těmto případům a také ještě některé žijící svědky a účastníky těchto statečných činů. Mnozí mladí lidé si dnes asi nedovedou představit, jak takové protesty jejím vrstevníkům změnily život a jak vysokou cenu za projevení svého postoje tenkrát zaplatili,“ komentoval výstavu předseda správní rady Univerzity Pardubice a 1. náměstek hejtmana Pardubického kraje Roman Línek.

Výstava byla vytvořena z dokumentů, fotografií a na základě autentických svědectví pamětníků, které pořídili v letech 2008 až 2018 Adam Hradilek, Petr Blažek, Štěpán Černoušek, Michaela Stoilova a další badatelé Ústavu pro studium totalitních režimů. Popisuje osudy protestujících, jejich vzpomínky a kombinuje je s dokumenty ze sovětských, polských, maďarských, německých, bulharských a českých archivů bezpečnostních složek a osobních archivů.

 Výstava je putovní a byla představena například ve Washingtonu, Permu nebo v Kyjevě.

Ve foyeru Auly Arnošta z Pardubic bude výstava umístěna do 8. března.

Článek byl převzat z aktualit Pardubického kraje.

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka

Na Univerzitě Pardubice začala výstava o protestech proti okupaci Československa v roce 1968, ve státech komunistického bloku. Má název Za Naši a vaši svobodu 1968 až 2018. Výstava popisuje náladu, která panovala před 50 lety v zemích Varšavské smlouvy a zároveň představuje krátké životopisné medailonky lidí, jejichž osud byl poznamenán represivním systémem. Důvodem pro jejich pronásledování bylo často jen veřejné odsouzení sovětské invaze do Československa. Jednoho z autorů výstavy Adama Hradílka z Ústavu pro studium totalitních režimů jsem se zeptala, jak je expozice koncipovaná.

Adam HRADÍLEK, autor výstavy, Ústav pro studium totalitních režimů

Ústav pro studium totalitních režimů od roku 2018 sbírá příběhy, osudy lidí, kteří se zúčastnili těchto protestů a vlastně se snažíme i každý rok pozvat někoho z těchto lidí. A získáváme od nich fotografie, rozhovory, dokonce se nám daří i z archivu bezpečnostních složek těch, kterých zemí získávat doklady o jejich represí a tak. Na základě těchto materiálů byla sestavena i tato výstava.

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka

A platí, že ve všech těch zemích Varšavské smlouvy, které se vlastně podíleli na okupaci Československa v roce 1968, takže ty protesty probíhaly a řádově kolik lidí se jich zhruba účastnilo?

Adam HRADÍLEK, autor výstavy, Ústav pro studium totalitních režimů

Je to tak, ty protesty se skutečně odehrály ve všech těch zemích, které se invaze zúčastnily. Bylo to od jednotlivců přes stovky až tisíce lidí třeba ve východním Německu, například v Sovětském svazu. Většina posluchačů asi bude znát osudy těch osmi statečných, kteří protestovali na Rudém náměstí. Ale v celém Sovětském svazu došlo ke stovkám případů protestů a některé z nich se vlastně až teprve teď například z ukrajinských archivů KGB vynořují v posledním roce jsme získali několik spisů, které byly vedeny KGB na Ukrajince, kteří protestovali proti okupaci v tom roce 1968.

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka

Tak to je velmi zajímavé. Co jste z těch spisů KGB zjistili.

Adam HRADÍLEK, autor výstavy, Ústav pro studium totalitních režimů

Jednak u těch lidí, kteří již nejsou na živu, tak vůbec se dozvíme o tom proč třeba protestovali, protože tam jsou výslechové protokoly, jsou tam často i fotografie z rekonstrukcí těch míst, kde k těm protestům došlo, protože ten způsob toho protestu byl velice široký od vylepování letáků přes otevřený dopis, vystoupení na stranické schůzi, ale samozřejmě máme i případy sebeupálení, ke kterým došlo třeba například v Polsku i na Ukrajině ještě před Palachovým činem, což je zajímavé, ale i poté, co se Jan Palach sebeupálil v lednu 1969, tak i vlastně v návaznosti na jeho čin, došlo k dalším takovýmto aktům protestu v těch zemích Varšavské smlouvy.

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka

Vy jste také zmínil represe. Víme, že těch osm statečných bylo perzekuováno v Rusku, tam bylo vězení nebo psychiatrie a tak dále, jak to vypadalo v těch jiných zemích, obdobně?

Adam HRADÍLEK, autor výstavy, Ústav pro studium totalitních režimů

Bylo to obdobné. Ty represe byly vázány asi na závažnost toho činu. Když někdo vystoupil na univerzitě, tak například za to byl vyloučen ze studií. Někdo ztratil zaměstnání kvůli jeho vyjádření protestů a někdo skutečně skončil například jako Johana Holander, studentka z Krakova, vylepila plakát proti okupaci Československa a byla několik měsíců vězněna.

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka

V názvu je období let 1968 až 2018. Přibližuje tedy ta výstava i jiná období než stěžejní události roku 1968 nebo řekněme úplně těch nejbližších poté.

Adam HRADÍLEK, autor výstavy, Ústav pro studium totalitních režimů

Je to tak, protože my vyhledáváme ty jednotlivé účastníky protestů, tak se nezajímáme pouze o ten jeden jediný akt solidarity s naší zemí, ale i o jejich celý život, který je často velice pestrý a velice často tito lidé zůstali angažováni i v tom pozdějším věku i po propuštění ze vězení a tak dále, například Mustafa Džamilev, člověk, který vlastně hájil právě krymských Tatarů od 60 let až po ta 90. léta, tak toho jeho osudu se dotýkáme, například i okupace Krymu a jeho vlastně opětovnému zápasu za svobodu krymských Tatarů.

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka

Vy jste dnes na výstavě v Pardubicích, ale v České republice měla výstava premiéru v rámci akcí připomínajících výročí událostí srpna 1968. Jak velký byl o ni zájem právě v Praze?

Adam HRADÍLEK, autor výstavy, Ústav pro studium totalitních režimů

V Praze byla tato výstava vystaveny ve skautském institutu na Staroměstském náměstí, což je velice živoucí příjemné místo, které navštěvuje mnoho mladých lidí, samotná ta vernisáž byla velice pěkná, veliká právě z toho důvodu, že se jí zúčastnili někteří z těch protestujících, kteří přijeli na 50. výročí okupace do Prahy.

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka

A tady ještě musím zmínit i světové souvislosti, protože anglická verze výstavy byla loni na jaře uvedena ve Washingtonu v létě pak v Torontu, tak jaké jste zaznamenaly ohlasy na americkém kontinentu a ze Spojených států?

Adam HRADÍLEK, autor výstavy, Ústav pro studium totalitních režimů

Tak já jsem měl čest otevřít tu výstavu i ve Washingtonu právě i za účasti Pavla Litvinova, jednoho z těch osmi statečných z Moskvy. Ten zájem byl veliký. Výstava byla plánovaná, že bude vystavena měsíc, nakonec byla prodloužena ještě o jeden měsíc a zároveň byla vystavena v evropské misi ve Washingtonu, také velice frekventované místo a ty ohlasy byly úžasné.

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka

A co ohlasy v Rusku, protože i ruská verze výstavy byla k vidění v moskevském Sacharovově centru. Přeci jen víme, že v ruských oficiálních médiích ten obraz 68 a okupace není tak shodný jako u nás.

Adam HRADÍLEK, autor výstavy, Ústav pro studium totalitních režimů

Zase, ta výstava byla přijata velice dobře, ale samozřejmě je otázka, koho ta výstava zajímá. Ona byla vystavena v Sacharovově centru, které navštěvují lidé, kteří se zajímají o historii, zajímají se o dění kolem sebe, zajímají se o lidská práva. A těch lidí, kteří jsou tímto způsobem aktivně orientovaní, samozřejmě asi není tolik jako jinde ve světě, ale ten zájem byl, ta výstava je putovní v Ruské federaci, byla již vystaveny v Permu, poputuje do Petrohradu.

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka

A nebyl žádný problém s tou výstavou?

Adam HRADÍLEK, autor výstavy, Ústav pro studium totalitních režimů

Určitě ne. S tou výstavou problém nebyl. Došlo k určitému problému během toho pietního setkání na Rudém náměstí, kde jsme si společně s těmi žijícími účastníky protestů připomněli ten odvážný čin z Rudého náměstí a tam došlo tedy k zatčení třech osob, kteří měli u sebe transparenty, jednak ten transparent za vaši a vaši svobodu, který se objevil již před 50 lety na Rudém náměstí, tak i třeba transparent Svobodu Sencovovy, ukrajinskému disidentu, který je vězněný v Ruské federaci. Takže tito lidé, kteří vlastně veřejně projevili nějaký apolitický názor, tak byli zatčeni. My, kteří jsme pouze kladli květiny a postáli tam s pozůstalými nebo příbuznými, nás se to nedotklo.

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka

Adame, na závěr na vás navážu s osobnější otázkou. Když jste se probíral všemi těmi materiály a připravoval tuto výstavu, tak co vás vlastně nejvíc při tom chytlo třeba za srdce a nakolik právě toto téma té solidarity, toho soucitu vlastně s jinými národy, kteří zažívají něco negativního, tak na kolik je podle vás to téma důležité pro dnešek, nebo i do budoucna?

Adam HRADÍLEK, autor výstavy, Ústav pro studium totalitních režimů

Jedním z nejsilnějších zážitků bylo první setkání s Pavlem Litvinovem, jedním z těch osmi statečných před deseti lety v New Yorku, kde jsem mu děkoval jako mému dětskému hrdinovi, nebo hrdinovi z dětských let a poděkoval jsem mu za tu solidaritu s námi, kterou projevili, jak za to zaplatil a on mi říkal: Adame, neblázni, to já jsem to nedělal kvůli vám, já jsem to dělal kvůli nám. My jsme doufali, že Pražské jaro zažehne moskevské jaro a samozřejmě, že to byla nadsázka ale zároveň je to moment, který je přítomný u většiny těch lidí, se kterými jsme měli tu čest hovořit nebo ty jejich příběhy popsat, že vlastně ten protest byl nejen kvůli nám, ale byl to i výraz zoufalství, ztráty nějaké naděje, kterou vkládali v to pražské jaro, že změní ten systém, ve kterém žili také.

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka

Čili opravdu za vaši a naši svobodu. Tolik historik Adam Hradílek z Ústavu pro studium totalitních režimů. Připomínám, že putovní výstava za naši a vaši svobodu je ode dneška přístupná v Pardubicích. A na našich vlnách, na vlnách Českého rozhlasu Plus vás teď čekají hlavní zprávy a po nich publicistika, která se bude věnovat také aktuální situaci v Venezuele a problémů s polským masem. Od mikrofonu se pro tuto chvíli loučí Lucie Vopálenská.

Rozhovor byl převzat z pořadu Den podle... Českého rozhlasu Plus. 

Řídí se heslem „Kde je většina investorů, tam nejsem já“ a zatím mu to vychází. Podle Josefa Novotného z Fakulty ekonomicko-správní se nyní vyplatí investovat, vedle tradičního zlata, i do stříbra, jehož hodnota postupně stoupá. Vyhnout byste se naopak měli kryptoměnám. Pokud investování zatím neovládáte, inspirujte se poslední knihou tohoto ekonoma.

Asi každý toužíme zhodnocovat své peníze. Jaké možnosti v oblasti investic vůbec máme?

V dnešním globalizovaném světě vlivem vyspělých informačních technologií se otevřely obrovské možnosti drobným a profesionálním investorům jak v oblasti finančních, ale i reálných investic. Dnes si můžete z pohodlí domova koupit např. akcie společností z USA nebo nemovitosti určené k pronájmu ve Španělsku.

Do čeho se tedy dnes vyplatí investovat především?

Jednou z investic, která má budoucí potenciál, je stříbro. Myslím tím ale investování do fyzického stříbra nikoli do papírového. Jedná se o podhodnocený drahý kov, který je ve stínu zlata a v současné době se pohybuje poměr zlata k stříbru 1:80 a více, a existují názory, že správný poměr by měl být 1:15. Dále je tento drahý kov nepostradatelný pro průmysl, protože po ropě je druhý nejvíce používaný, a neexistuje substitut s takovými fyzikálními vlastnostmi, jaké má tento cenný kov. Významnou zásobu stříbra má např. JP Morgen, která se pohybuje kolem 700 miliónů uncí. Stříbra je vytěženo pětkrát méně než zlata a takhle bych mohl s dalšími pozitivními atributy pro stříbro pokračovat.

Jaké hodnoty může stříbro po letech například dosahovat?

Existují názory, že o 100 % i více, ale v časovém horizontu kolem 10 let a později.

Výhodně se dá prý investovat do lega. Mají oblíbené kostičky opravdu takovou budoucnost?

Jedná se opravdu o alternativní investici, protože lego každý zná. Ale budoucnost mají jen některé lego sety, velice jednoduše vysvětleno. Ty, které jsou určeny pro dospělou populaci a jsou vydávány v limitované edici k nějakému výročí nebo nesou označení k vyřazení, těžko k sehnání nebo exkluzivní. A investor by neměl zakoupený set otevřít, jen tak je hodnotnější a určen k investici.

Mnoho lidí v poslední době investovalo také do Bitcoinů a jiných kryptoměn. Co soudíte o tomto způsobu?

Nejsem zastáncem investic do kryptoměn, byť někteří investoři na tom slušně vydělali. V současné době bych ji ale nedoporučoval, protože se o ni začínají zajímat světové autority, které mohou tuto kryptoměnu zrušit, omezit nebo zdanit např. vlivem energetické náročnosti na provoz.

Jaké další komodity patří třeba i dlouhodobě na finančních trzích k těm oblíbeným?

Pokud hovoříte o komoditách a dlouhodobě, tak je to určitě zlato, protože v ČR má oproti ostatním drahým kovům jednu zásadní výsadu – je osvobozeno od DPH. Ostatní drahé kovy tuto výsadu nemají, a dokonce některé finanční instituce akceptují tuto cennou komoditu jako zástavu např. při poskytování úvěrů.

Když se rozhodnu investovat, co všechno si musím rozmyslet, než se na finančním trhu začnu pohybovat?

Na to je jednoduchá odpověď. Musím vědět, zda mám volné peněžní zdroje a kolik z nich můžu investovat tak, aby mě to finančně neohrozilo v osobním životě. Zásadně nedoporučuji investovat vypůjčené (tedy cizí) prostředky do cenných papírů!

Důvod je asi jasný, že?

Představte si velice jednoduchou situaci, že si dnes vypůjčíte cizí zdroje ve výši 1 milion korun a investujete například do akcií. Zítra se probudíte a zjistíte, že se přes noc jejich ceny propadly na polovinu.

Můžu se „techniku“ investování naučit?

Ano, praxí spojenou s investičními záměry do vybraných investic. Také v seminářích, které někteří profesionální obchodníci s cennými papíry pořádají bezplatně pro začínající investory. Přitom tyto semináře se uskutečňují v řadě měst.

Co nás při realizaci investičních kroků může nejvíce ohrozit? Jak tomu předejít?

Nízké nebo mizivé znalosti, chamtivost a touha vlastnit něco za každou cenu, což může vést až k hazardu a historie tyto případy dobře zná. Není to tak dlouho, co jsme zažili tzv. Hypoteční krizi v roce 2008.  Proto je třeba přemýšlet logicky, racionálně a nestát se součástí davu toužícího za každou cenu něco vlastnit.

Vaši studenti se každý rok zapojují do burzovní hry StudentBroker a tradičně se umísťují na prvních místech. Je to předpoklad, že uspějí i na reálném finančním trhu?

Je to stejné jako v osobním životě, některým to pomůže a uspějí na reálném finančním trhu, ale jiným nikoli. Je třeba si uvědomit, že se jedná o virtuální prostředí, ve kterém získají studenti fiktivní finanční prostředky, pro které nevyvinuli žádné pracovní úsilí a v případě dosahování ztrátových obchodů je to neohrožuje v osobním životě a v případě ziskových obchodů se jim nezvyšují majetková aktiva.

Můžu například i já (když nejsem student) investovat někde nanečisto a jen tak si investování vyzkoušet?

Ano, můžete. Jen bych upozornil na jedno zásadní úskalí. Některé demoverze mají záměrně vytvořené umělé prostředí tak, aby to vytvářelo pouze ziskové obchody. A to může u řady nezkušených investorů vyvolat pocit, že budou stejně úspěšní i na reálných trzích, ale opak je pravdou. Právě burzovní hra StudentBroker toto nenabízí, ale je přímo propojena na českou burzu cenných papírů RM-systém, kde se s určitým časovým zpožděním stahují aktuální kurzy akcií a derivátů. Tím dochází k tomu, že někteří ze studentů jsou v ziskových pozicích, ale jiná část má ztrátové obchody. Toto propojení je výborná zkušenost, protože studenti vidí obě strany investování. V minulosti jsem měl případy, kdy několik studentů, kteří investovali do derivátů v rámci hry StudentBroker, zůstalo během šesti týdnů bez finančních prostředků, a přitom měli na začátek fiktivních 50 tisíc amerických dolarů.

Vy sám aktivně investujete?

Ano, ale jen zmíním, že preferuji reálné investice před finančními.

Měl jste někdy ve výběru „špatnou ruku“?

Zatím ne, ale uvidíme, co ukáže budoucnost.

Do čeho byste například nikdy neinvestoval a proč?

Do již zmiňovaných kryptoměn a vysoce rizikových derivátů. Při investování platí zásada, že čím vyšší je očekávaný výnos investice, tím roste riziko jeho dosažení nebo možnost ztráty. Právě kryptoměny a deriváty jsou takovéto rizikové investice.

Investování je nakonec i téma vaší poslední knihy. V čem je jiná, nová?

Řada knih a autorů se detailně zmiňuje o fundamentální a technické investiční analýze, ale o psychologické nikoli. V knize jsem vycházel z vlastních zkušeností. Jsou zde navrženy např. nové psychologické přístupy, je tam vymezen psychologický analytik na finančních trzích, navržen model komodit apod.

Dá se jednoduše shrnout, proč je důležité psychologickou analýzu ovládat? Jak to pomůže při rozhodování?

Právě psychologická analýza je oproti technické a fundamentální investiční analýze nejsložitější, protože hlavním činitelem je člověk. Důležitost psychologické analýzy je pro finanční trhy klíčová, protože 80 procent všech faktorů na těchto trzích je psychologického charakteru a zbývající část má logické vysvětlení. Jednou z věcí, která může pomoct při investičním rozhodování, je si odpovědět na otázku, která investice je v kurzu, a o kterou takový zájem není. Právě investice, o které je enormní zájem ze strany investorů, vede zpravidla k vytváření davů. V takovýto okamžik je nutné si uvědomit, proč tomu tak je a zda vůbec je ještě nějaký potenciál pro růst, protože to může vést v krajním případě až k vytvoření spekulativní bubliny a jejímu splasknutí. To pro většinu investorů znamená ztrátové obchody a snížení životní úrovně! Na druhou stranu je třeba si včas uvědomit a hledat investice, o které není zájem (nejsou in) a mají investiční potenciál. Já se řídím heslem, kde je většina investorů, tam já nejsem. Znamená to jít proti proudu. Což zdůrazňuje např.
André Kostolany ve své burzovní psychologii.

Ing. Josef Novotný, Ph.D., působí na Ústavu podnikové ekonomiky a managementu Fakulty ekonomicko-správní Univerzity Pardubice. Praxi získal na řadě manažerských pozic. Problematikou finančních trhů a investování na nich se dlouhodobě zabývá. Sám také aktivně investuje. Jak na to, učí i své studenty. Podílí se na výuce hlavně těchto předmětů: Mezinárodní marketing a management, Kapitálové trhy, Finanční trhy a Finanční investování. Je autorem řady odborných článků i publikací. Svou poslední knihou zabývající se problematikou investování – monografií s názvem „Investování na finančních trzích s podporou psychologické analýzy“ – se mu podařilo „zaplnit“ díru na trhu. Věnuje se v ní totiž třetímu typu analýzy finančních trhů, a sice analýze psychologické (vedle fundamentální a technické). Ukázalo se totiž, že psychologické aspekty jsou rozhodujícími faktory, které ovlivňují trhy.

Vážené absolventky, vážení absolventi,

věnujte prosím pozornost následujícím pokynům k průběhu slavnostních sponzí a promocí.

Sponze a promoce absolventů Fakulty ekonomicko-správní Univerzity Pardubice se uskuteční dne 14. února 2019,  v aule Arnošta z Pardubic dle následujícího rozpisu:

1. skupina sponze – všechny bakalářské studijní programy

Začátek obřadu v 9 hodin. Dostavte se v 8 hod z důvodu nácviku a focení.

1. skupina promoce – všechny navazující studijní programy

Začátek obřadu v 11 hodin. Dostavte se v 10 hod z důvodu nácviku a focení.

• Absolventi navazujících studijních programů si ve vestibulu před začátkem obřadu zakoupí promoční šály (150,- Kč).
• Absolventi, kteří se ve stanovenou dobu a ve vhodném oděvu nedostaví k nácviku, se nebudou moci obřadu zúčastnit.
• Pro hosty a rodinné příslušníky bude aula otevřena čtvrt hodiny před začátkem každého obřadu.

Těšíme se na Vás.

studijní referát FES

Pro všechny zájemce, kteří uvažují o studiu na vysoké škole, začínají zítra na Univerzitě Pardubice DNY OTEVŘENÝCH DVEŘÍ. Během několika týdnů se budoucím studentům postupně otevřou učebny či laboratoře všech sedmi fakult. Prohlédnout si budou moci také moderní univerzitní kampus, univerzitní knihovnu, vysokoškolské koleje s menzou nebo tělovýchovný areál. Získají také informace o všech oborech a studijních programech, o přijímačkách i budoucím uplatnění.

Univerzita Pardubice nabízí kvalitní vzdělávání, což loni potvrdil Národní akreditační úřad, který jí jako teprve 4. vysoké škole v České republice udělil na 10 let známku nejvyšší kvality. Škola získala institucionální akreditaci pro šest oblastí vzdělávání: dopravu, ekonomické obory, historické vědy, chemii, informatiku a zdravotnické obory.

„Institucionální akreditace je pro další rozvoj naší univerzity velmi významná. Potvrzuje, že naše nabízené studijní programy mají dlouhodobě zaručenou a potvrzenou kvalitu. Dává nám také vysokou míru autonomie a pravomoci připravovat studijní programy a umožňuje nám tak být v nabídce studijních programů našim studentům mnohem aktuálnější. Věřím, že kvalita a aktuálnost jsou silné argumenty, podle kterých se naši budoucí studenti budou rozhodovat,“ říká rektor Univerzity Pardubice Jiří Málek.

Už zítra se zájemcům o studium otevře Fakulta ekonomicko-správní, která sídlí v moderním areálu univerzitního kampusu v Pardubicích – Polabinách a v pátek Fakulta restaurování se sídlem v Litomyšli. O možnostech studia v akademickém roce 2019/2020 budou během ledna a února postupně informovat všechny fakulty – viz tabulka.

Další informace o studiu na univerzitě mohou uchazeči získat i na veletrhu Gaudeamus v Praze ve dnech 22. až 24. ledna na výstavišti v Letňanech. Stánek Univerzity Pardubice bude mít číslo 77.

Některé fakulty pořádají už v těchto měsících přípravné kurzy, které zájemcům o studium pomohou s přípravou na přijímací zkoušky. Fakulta ekonomicko-správní nabízí kurz matematiky, Fakulta filozofická kurz anglického jazyka a humanitních studií a Fakulta zdravotnických studií kurz biologie zaměřené na člověka. Další kurzy poskytnou fakulty Univerzity Pardubice už pro nově přijaté posluchače před zahájením akademického roku, aby jim pomohly lépe zvládnout některé předměty. Dopravní fakulta Jana Pernera nabídne kurz matematiky a fyziky, Fakulta restaurování úvodní plenérový kurz, Fakulta chemicko-technologická úvodní kurz chemie či matematiky a Fakulta elektrotechniky a informatiky úvodní kurz matematiky.

Uchazeči o studium na Univerzitě Pardubice mohou získat informace i na speciálním webu www.evolupce.cz. Tam lze projít virtuálně i univerzitní kampus a hlavní budovy fakult – https://www.upce.cz/panorama.html nebo se zaregistrovat k odběru elektronického INFOSERVISU, který je bude informovat o důležitých termínech přijímacího řízení, o zkouškách i začátku studia. Informace lze najít také na facebookové stránce evolUPCE a na stránkách e-ZPRAVODAJE a na univerzitních sociálních sítích - Facebook, Twitter, LinkedIn, Instagram, YouTube kanál.

Bližší informace:
studijní oddělení jednotlivých fakult – přes telefonní ústřednu 466 036 111
 

Přinášíme Vám opět to nejzajímavější z aktivit, které se udály na naší fakultě za uplynulý rok. 

Přejeme hezké čtení.