Studenti Fakulty ekonomicko-správní se od konce září minulého roku  opět zapojují jako dobrovolníci ve zdravotnických a dalších zařízeních, pomáhají seniorům, pečují o děti zaměstnanců nasazených v první linii, vyrábějí ochranné pomůcky. Souběžně k tomu ještě zvládají online výuku. Podařilo se nám vypátrat a oslovit alespoň některé z nich. Jejich krátké příběhy vám představujeme.

Student druhého ročníku programu Aplikovaná informatika Zdeněk Suchánek se do dobrovolnické činnosti zapojil již na jaře 2020, kdy společně s kolegy z Královéměsteckého okrašlovacího spolku a místními skauty založili iniciativu Městec Sobě na pomoc občanům v době pandemie. Během první vlny zajišťoval materiál pro výrobu roušek a jejich distribuci mezi občany a instituce, koordinoval dobrovolníky a zajišťoval nákupy starším občanům. Celkem se do iniciativy, kterou organizoval, zapojilo přes 40 dobrovolníků a v období od března do června 2020 ušili přes 5 000 roušek.

V únoru 2021 se vzhledem ke špatné epidemiologické situaci rozhodl opět obnovit iniciativu Městec Sobě. V nemocnici Městec Králové vzniklo očkovací centrum a pro hladký chod centra byla zapotřebí pomoc dobrovolníků. Ihned se zapojil a zastával v něm dvě pozice. Pozici dobrovolníka na recepci, kde vyplňuje dotazníky s pacienty a práci administrátora centra, kde je jeho úkolem zadávání pacientů do informačního systému, vykazování výkonů pro zdravotní pojišťovny, zakládání zpráv a dotazníků k archivaci a komunikace mezi zaměstnanci nemocnice, dobrovolníky a pacienty. Práce v centru je však časově velmi náročná.   Skloubit náročné studium a dobrovolnictví  v centru už bylo nemožné. Proto požádal o individuální studijní plán a dál pomáhá a studuje. 

Studentka Eliška Kukačová z 1. ročníku bakalářského studia Management podniku při škole pracuje v call centru jako operátorka. Volá tzv. rizikovým osobám, které se potkaly s Covid pozitivními a pomáhám jim tuto situaci zvládnout. Nejen, že je posílá na testy a určuje délku karantény, také podává důležité informace, podle kterých je třeba se řídit, dává tipy a rady jak tuto situaci zvládnout a to nejen mladým lidem, ale také seniorům, kteří to s elektronikou tolik neumí. Jak Eliška říká: „Práce není sice fyzicky náročná, ale psychicky občas ano. Přesto mě aktivita pozitivně nabíjí a motivuje využívat hodnotně svůj čas“. Protože pracuje a učí se z domova, sladila vše časově bez problémů.

Další studentka prvního ročníku oboru Ekonomika ochrany obyvatelstva, která nechce zveřejnit své jméno,  pomáhá  v Krajské hygienické stanici v Chrudimi na oddělení epidemiologie. Vzorem jí byla maminka, která je zde zaměstnaná a chodila do práce 7 dní v týdnu od rána do večera. Proto se studentka rozhodla pomáhat také.  Začala v říjnu nejprve v administrativě,  která ostatní zaměstnance jen zdržovala. Zapisovala údaje o Covid pozitivních pacientech do různých systémů a tabulek, počítala denní přírůstek nakažených, vyplňovala žádanky na PCR testy a další. Do práce chodila třikrát týdně. S rostoucím počtem pozitivních bylo ale zapotřebí více lidí, kteří vyřizují první hovory. Nyní obvolává nově nemocné a zjišťuje základní údaje, souvislosti s onemocněním. Dokázala sladit práci i studium.

Největší strategická a manažerská soutěž na světě zná vítěze národního kola. Jsou jimi studentky FES Lenka Jonová a Nikola Haumannová. Jejich tým „Fesáci“ obstál v konkurenci dalších sedmdesáti týmů z různých vysokých škol ČR.

Zeptali jsme se studentek, jak soutěž probíhala:
Lenka Jonová: „Týmy byly náhodně rozděleny do skupin po 8 – ve skupinách si týmy byly konkurenty. Každý tým se stal vedením stejné fiktivní společnosti (všechny týmy měly   stejné výchozí údaje) a poté měly 1 týden na rozmyšlení dalšího vývoje firmy. Řešily jsme například, kolik budeme investovat do nových technologií, kolik vyrobíme kusů výrobků, kolik zaplatíme zaměstnancům, nábor/propouštění zaměstnanců, jestli si zaplatit reklamu, jaké budou ceny našich produktů a tak podobně. Po vypršení časového limitu, jsme znaly průběžné hodnocení skupiny a některé hodnoty našich konkurentů. Postupně týmy  vypadávaly. V posledním třetím kole zbylo 8 nejlepších týmů. S úbytkem týmů se zkracoval i čas na odeslání rozhodnutí ve firmě. Poslední 3. kolo se pak odehrálo během jednoho dne. Skládalo se z 8 rozhodnutí (na poslední závěrečné hodnocení jsme měly už jen například 30 minut). Cílem bylo dosáhnout co nejvyššího zhodnocení investice a nejlepšího tržního postavení na základě dosaženého zisku a to jsme dokázaly.“

Další průběh soutěže je bohužel zatím neznámý. Vítěz národního kola měl postoupit do mezinárodního kola v Portugalsku. To však bylo vzhledem k situaci ve světě zrušeno. Je to škoda, protože mezinárodní finále, kde vítězné týmy každé země soutěží o světový titul, je milníkem a prestižní událostí, která poskytuje jedinečný zážitek z kontaktu mezi různými kulturami a realitou soutěžit na mezinárodní úrovni. Zatím se jedná o přesunutí termínu na podzim.

Soutěž Global Management Challange je největší mezinárodní manažerskou týmovou soutěží světa pro studenty a manažery v oblasti simulace strategie řízení společnosti. Pomocí této hry si mohou hráči ověřit teoretické i praktické manažerské dovednosti. Držitelem licence je SGD Portugalsko, hraje se již 35 let ve více než 40 zemích světa.

Celá Feska gratuluje k úspěchu našich studentek!

Rádi studujete a poznáváte nové? Pokračujte v doktorském studiu na Fakultě ekonomicko-správní

Doktorské studium je určeno pro ty, kdo se chtějí prosadit v oboru, zajímá je vlastní rozvoj a výzkumná práce. Nabízí možnost vycestovat do zahraničí v rámci studijních či pracovních pobytů, účastnit se mezinárodních konferencí a poznávat zajímavé osobnosti. Standardní délka studia je 4 roky a po jeho zdárném dokončení získáte titul doktor – Ph.D. Za studium neplatíte, naopak získáte stipendium až ve výši 18 000,-Kč každý měsíc v 1. ročníku prezenčního studia.

Přihlášku pro přijímacího řízení lze podat od 1. února do 31. května 2021.

Doktorský studijní program:

• Regionální a veřejná ekonomie
• Ekonomika a management
• Aplikovaná informatika
• Systémové inženýrství a informatika

Detailní informace: https://fes.upce.cz/fes/doktorske-studium

Kontaktní osoba: Bc. Radka Bartoníčková (radka.bartonickova@upce.cz)

Univerzita Pardubice se letos tradičně a symbolicky připojuje k akci Česko svítí modře, která provází kampaň Naděje pro autismus. Její osmý ročník v pátek 2. dubna připomene Světový den zvýšení povědomí o autismu.

Cílem Světového dne porozumění autismu je zvýšit informovanost o autismu ve společnosti a podpořit včasnou diagnostiku a intervenci. Právě povědomí otvírá bránu porozumění a respektu k lidem. Modrá barva symbolizuje komunikaci, jednu ze základních bariér vzájemného porozumění.

Až 2 procenta světové populace žije s nějakou formou autismu. V České republice se s touto diagnózou potýká 200 tisíc lidí. Autismus je poruchou, která způsobuje, že dítě nebo dospělý dobře nerozumí tomu, co vidí, slyší a prožívá. Duševní vývoj je tímto handicapem narušený a schopnost komunikace je pro lidi, kteří se s problémem potýkají, jednou z nejzávažnějších bariér.

Průlom v možnostech odolávání virům slibuje výzkum, na kterém se poprvé v historii Univerzity Pardubice podílí všechny fakulty. Jedinečný projekt chce posunout výzkum v prevenci a léčbě virových onemocnění. Vědci společně pracují na ověření úspěšnosti jednoduchého a běžně dostupného prostředku, kterým by bylo možné v domácích podmínkách, bez nedostupných preparátů a vakcín účinně zabránit onemocnění covidem i dalšími nemocemi.

Testovaným je specifické médium, které se vyznačuje značnou dosažitelností i mobilitou (řeší Dopravní fakulta Jana Pernera) napříč celou naší populací (v gesci Fakulty filozofické), zdatně odolává času i novému klimatu (zkoumá Fakulta restaurování). Dokáže už během 15 sekund pozitivně ovlivnit činnost hormonů v těle, nastartovat imunitu, a částečně tlumit i bolest (Fakulta chemicko-technologická ve spolupráci s Fakultou zdravotnických studií). S ohledem na současnou globální situaci je velmi přínosné, že je tento prostředek sám odolný dalším virům (Fakulta elektrotechniky a informatiky) a nemutuje s nimi, a co se také počítá, je fakt, že jeho výroba je velmi jednoduchá a levná (Fakulta ekonomicko-správní).

Výzkumy historiků a antropologů naznačily, že se jako prevence využíval v minulosti i na jiných kontinentech. Nyní se bude zkoumat jeho vliv nejen novodobé viry, ale také na masivně se šířící nakažlivé tzv. D-choroby, jako jsou dezinformace či deprese. Vědci hledají dobrovolníky pro testování, které začne právě 1. dubna. Podávat toto médium budou v malých, ale častých dávkách, aby mohli pozorovat možné vedlejší účinky. Laická veřejnost i pamětníci možná znají tento prostředek také pod lidovým názvem „smích.“

Srdečně zveme všechny zájemce na odborné webináře ÚSSV FES Společnost a její správa – tentokrát s přesahem do oblastí řízení. Těšíme se na online setkání.

Diskriminace spotřebitele

• Mgr. Iva Fellerová Palkovská, Ph.D., Mgr. Eva Kočí Svobodová, Kancelář veřejného ochránce práv
• 12. 4. 2021, 9.00 hod. - 11.00 hod.
• Kontaktní osoba: JUDr. Martin Šmíd, Ph.D.
• Kliknutím sem se připojíte na schůzku

Finanční instituce Evropské unie a jejich programy

• Ing. Ladislav Dvořák, Ph.D., Česká spořitelna
• Kontaktní osoba: ing. Ivana Mandysová, Ph.D.
• 13. 4. 2021, 9.00 hod. – 11.00 hod.
• Kliknutím sem se připojíte ke schůzce.

Činnost České obchodní inspekce z pohledu veřejného ochránce práv

• JUDr. Tereza Němcová Čáslavská, Mgr. Žaneta Dočkalíková, Kancelář veřejného ochránce práv
• 19. 4. 2021, 9.00 hod. – 11.00 hod.
• Kontaktní osoba: JUDr. Martin Šmíd, Ph.D.
• Kliknutím sem se připojíte na schůzku

Praktické fungování České obchodní inspekce

• Mgr. Vlastimil Turza, Ústřední inspektorát, Česká obchodní inspekce
• 20. 4. 2021, 14:00 hod. - 15.30 hod.
• Kontaktní osoba: Ing. Jan Fuka, Ph.D.
• Kliknutím sem se připojíte ke schůzce

Osobnost manažera v úspěšném podnikání

• Vojtěch Dlouhý, FeedYou/majitel; P-Pink, podnikatelský inkubátor
• Kontaktní osoba: Ing. Ivana Mandysová, Ph.D.
• 30. 4. 2021, 14:00 hod. – 15.30 hod.
• Odkaz na k připojení získáte po registraci na webinář zde
• Aplikace ZOOM

Reprezentace evropských záležitostí v ČR

• Mgr. Andrea Pavlíková, EuropeDirect Česká republika
• Kontaktní osoba: Ing. Ivana Mandysová, Ph.D.
• 11. 5. 2021, 9.00 hod. - 11.00 hod.
• Kliknutím sem se připojíte na schůzku

Na Fakultě ekonomicko-správní studuje Leoš Baroň v kombinované formě program Ekonomika a management. Vždy ho bavila matematika a fyzika a proto už od začátku svého studia doučuje na fakultě spolužáky matematiku. Jeho učební metody si studenti moc chválí, protože díky nim zvládli zkoušku z tohoto pro ně obávaného předmětu.  Nyní získal cenu Zlatého Amose za nejoblíbenějšího fyzikáře Česka. Do soutěže ho nominovali studenti ze SOŠ EDUCA Pardubice. Soutěž byla vyhlášena již po osmé, poprvé ji však vyhrál učitel z Pardubického kraje.

Gratulujeme!

V rámci série rozhovorů s prorektory pro oblast vědy a výzkumu jsme se tentokrát zaměřili na Univerzitu Pardubice. Jak zde vnímají hodnocení výzkumných organizací, v čem vidí prostor pro zlepšení a jaké jsou hlavní strategické záměry Univerzity Pardubice na nadcházející období? Nejen na tyto otázky nám odpověděl Libor Čapek.

Jaký byl uplynulý rok 2020 pro Univerzitu Pardubice?

Když pomineme situaci s covidem, tak zásadní událostí uplynulého roku pro nás bylo dokončení procesu hodnocení vysokých škol v rámci Metodiky 17+ a s ním související diskuze s mezinárodním evaluačním panelem. Díky ní jsme obdrželi podněty, kritiku, ale i řadu pozitivních ohlasů.

Museli jste se vyrovnávat s nějakými komplikacemi kvůli stále ještě aktuální epidemiologické situaci?

Zásadním problémem je určitě snížení míry osobních setkávání, což má za vinu pokles dynamičnosti jednání. Byli jsme proto velmi rádi, že více než polovina členů mezinárodního evaluačního panelu přijela osobně.

Co vidíte jako hlavní přínos mezinárodního panelu v hodnocení univerzit?

Hlavní klad vidím ve zhodnocení univerzity někým zvenčí. Pro univerzitu je toto hodnocení velice konstruktivní a přínosné. Na druhou stranu, slabinou je absence jasné kalibrace činnosti mezinárodních evaluačních panelů na jednotlivých vysokých školách. Výsledná hodnocení tak mohou být někdy moc přísná, anebo naopak příliš měkká. Na tuto skutečnost poukazoval i sám mezinárodní evaluační panel.

Jaké pro vaši univerzitu vyplývají závěry z tohoto hodnocení?

Členové panelu přinesli řadu inspirativních podnětů k tomu, jakým způsobem bychom se mohli rozvíjet do budoucna. Samozřejmě měli také připomínky k činnostem jednotlivých fakult, ale vyzdvihli i to, co je pozitivní. Toto kritické hodnocení pro nás bylo rozhodně podnětné a musím říct, že máme fakulty, které v hodnocení obstály.

Jak si vaše univerzita vede v celonárodním srovnávání a jak jste se posunuli v modulech 1 a 2?

Modul 1 je relativně nový, hodnotí se v něm výzkumné výsledky organizací, které předkládá sama výzkumná organizace. Některá hodnocení jsou samozřejmě ovlivněna tím, že hodnotitelé nemají k hodnocení zcela jednotný přístup. Druhá rovina je, že ne u všech výsledků se nám podařilo zcela exaktně popsat výsledek výzkumu. Na tom je třeba pracovat. Abych to ale shrnul, tak si myslím, že se v Modulu 1 postupně zlepšujeme tak, jak se s modulem učíme pracovat.

A v modulu 2?

Modul 2 je na hodnocení snazší, protože se dá velmi dobře kvantifikovat. Částečně se v něm projevuje to, že se pracuje s distribucí publikací mezi kvalitní a méně kvalitní časopisy. Jedna z otázek, které kolem tohoto modulu vznikají, zní, do jaké míry pracovat i s velikostí oborové skupiny v rámci jednotlivých výzkumných organizací. Podíl kvalitních výsledků se totiž dá ovlivnit dvěma způsoby – buď výzkumná organizace dokáže vyprodukovat větší počet kvalitních výsledků v lepších časopisech, anebo naopak sníží produkci výsledů v horších časopisech. Myslím si, že do budoucna by bylo dobré klást akcent na počet kvalitních publikací vzhledem k velikosti oborové skupiny dané výzkumné organizace. Další rovina, která by mohla přispět k hodnocení v modulu 2, je třeba citovanost jednotlivých publikací ve vědeckých časopisech.

Když jsme u nedostatků v hodnocení, vidíte nějaká další místa ke zlepšení?

Tak třeba modul 1 je založen na hodnotitelích, kteří posuzují výsledky předložené univerzitou nebo výzkumnou organizací. Když se ale podíváme na celkovou situaci v Česku, tak zde není jen otázka toho, najít kvalitního hodnotitele pro modul 1, ale je třeba najít kvalitní hodnotitele i pro hodnocení projektů GA ČR, TA ČR, NAÚ a tak dále. Požadavek najít kvalitní hodnotitele je tedy v řadě segmentů a je otázka, zda disponujeme adekvátním počtem hodnotitelů. A také do jaké míry hodnocení, které vyžadujeme, bere hodnotitelům čas na jejich vědecké a další aktivity. Toto je něco, co by určitě mohlo být předmětem diskuze.

Vysoké školy nyní finalizují své nové strategické záměry na období 2021+. Jaké jsou hlavní strategické plány Univerzity Pardubice na nadcházející období?

Náš strategický záměr jsme zaměřili na pět oblastí. Na vzdělávací činnost, na vědecko-výzkumnou činnost, internacionalizaci, personální politiku a integritu uvnitř univerzity, protože si vážíme všech našich pracovníků a chceme, aby byli hrdí na to, že pracují na Univerzitě Pardubice. Celý dokument se nese právě v duchu akcentu na kvalitu jednotlivých činností. V podstatě jde o to, aby každý z našich pracovníků byl schopen svou činností přispět k otázce kvality v některém segmentu, který jsem zmiňoval.

Co považujete vy osobně za nejdůležitější?

Měli bychom se zaměřit na ty činnosti, které nám zajistí mezinárodní konkurenceschopnost a vlastnosti, které univerzitě zajistí respekt v Česku, ale i v zahraničí. Nejen z tohoto důvodu si velmi vážím našich zahraničních spoluprací. Zmiňovala jste loňský, covidem zkomplikovaný rok a v této souvislosti bych rád zmínil, že se naše mezinárodní aktivity ani v tomto roce nepřerušily. Příkladem mohou být dvě naše studentky, které absolvovaly stáž v Japonsku i přes situaci s lockdownem. S Japonskem máme skvělé vztahy – vyjíždí tam řada našich studentů i pracovníků. Toto vyústilo v roce 2019 v ocenění japonské obchodní a průmyslové komory. Akcent na mezinárodní spolupráci tedy vidím jako zcela zásadní. Chceme, aby naše univerzita byla v mezinárodním povědomí.

Jak se vám daří plnit třetí roli univerzity?

Patříme mezi multidisciplinární vysoké školy, máme technické i humanitně zaměřené obory, což je pro nás moc dobré z hlediska přesahu. Transfer se pak týká zejména našich technicky zaměřených pracovišť. Například v loňském roce jsme velice intenzivně komunikovali aktivity spojené s udělením mezinárodního patentu v oblasti metodiky včasné detekce rakoviny slinivky. V současnosti se snažíme najít vhodného průmyslového partnera, který by dokázal zajistit validaci testů s mezinárodním přesahem. V této souvislosti řešíme i otázku případného založení spin-off společnosti. Musím ale říct, že v legislativě České republiky je to poměrně složité.

A jak se vám daří v otázce společenské relevance?

Co se týká společenské relevance, tak například studenti Fakulty zdravotnických studií se zapojili do činností v rámci zdravotnických zařízení v souvislosti s covidem. Fakulta chemicko-technologická se zase podílela na testování vzorků na covid.

A abych neopomenul humanitní obory, tak například v loňském roce jsme rozvinuli spolupráci v oblasti restaurování památek s Alžírskem.

Mezinárodní spolupráci během našeho povídání zmiňujete poněkolikáté. Jak rozvíjíte spolupráci s evropskými zeměmi?

Silná spolupráce v rámci Evropy je pro nás samozřejmostí. Významná je například spolupráce ve Francii, kam studenti jezdí na výměnné pobyty, s francouzskými vědci máme také řadu společných publikací. Naše Fakulta filozofická pak má například intenzivní spolupráci s Itálií, kde dlouhodobě spolupracujeme s Českým historickým ústavem v Římě.

Je vaším cílem lákat vědce či doktorandy ze zahraničí i jiných měst Česka?

Jednoznačně ano. V první fázi se naše univerzita samozřejmě snaží nabídnout místa začínajícím vědeckým pracovníkům. U našich absolventů pak klademe důraz na to, aby měli zkušenosti ze zahraničí. Řada fakult se proto vydala cestou povinných zahraničních stáží. Dále samozřejmě nabízíme pevné pozice pro postdoky, což je otázka toho, umět přilákat člověka ze zahraničí nejen finančně, ale i odborně – nabídnout adekvátní zázemí v nějakém funkčním týmu, nabídnout kvalitní vybavení a tak podobně. Velmi nás těší, že u nás pracují mladí pracovníci z celého světa. Obzvláště ve vědě a výzkumu si myslím, že je to velice přínosné. Pak je tady samozřejmě akademická činnost, kde je uchazeč ale limitován tím, že vzdělávací činnost probíhá z významné části v českém jazyce. Určitě je to ale něco, o co máme zájem a co podporujeme. Proto realizujeme i výuku odborných předmětů v cizím jazyce.

Je pro vás důležité „starat se“ o klima v regionu?

Obojí – mezinárodní přesah a lokální aktivity – je o něčem jiném. Mezinárodní přesah je zásadní pro trvale udržitelný rozvoj naší univerzity a všech pracovníků i studentů. Co se týká lokálního působení, tak jsme rádi za to, že v otázce aplikovaného výzkumu máme silnou spolupráci s firmami nejen v regionu, ale v celé České republice. Ta pomáhá jak vysoké škole, tak celému regionu, aby se rozvíjel. Tato spolupráce je velice silná a plyne z dlouhodobé tradice.

Máte vůbec jako prorektor čas na vlastní vědu a akademickou činnost?

Skloubit obojí dohromady je obtížné. Osobně bych se ale nerad vzdal akademické činnosti a výzkumu, mám řadu projektů, které realizuji a za které odpovídám. Pro mě je věda a akademická činnost koníčkem, takže i když tomu věnuji více času, tak to neberu jako práci, ale jako radost.

Děkujeme za rozhovor!

Za redakci Vědavýzkum.cz se ptala Sabina Ali

prof. Ing. Libor Čapek, Ph.D.

absolvoval doktorské studium ve skupině Dr. B. Wichterlové na Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského, přičemž studium úspěšně ukončil na Univerzitě Pardubice v roce 2004. Za svou disertační práci získal Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy pro vynikající studenty a absolventy. V roce 2005 nastoupil na Katedru fyzikální chemie, kde působí dodnes. V roce 2009 byl jmenován docentem v oboru Fyzikální chemie. V roce 2017 pak byl jmenován profesorem v témže oboru. Od roku 2018 působí jako vedoucí Katedry fyzikální chemie.

Rozhovor je se svolením převzatý z portál Vědavýzkum.cz

Pardubický podnikatelský inkubátor (P-PINK) a Fakulta ekonomicko-správní, Univerzita Pardubice uspořádali společně webinář na téma Koronakrize a současná ekonomická situace, který se uskutečnil dne 18. 3. 2021 od 16:00 hod. a registrovalo se na něj více než 300 účastníků.

Nestihli jste sledovat webinář online? Již nyní můžete shlédnout záznam.

Webinář se zabýval zhodnocením vývoje ekonomiky České republiky za rok 2020, tj. za rok, který všechny překvapil pandemií. Ta měla řadu vážných ekonomických a finančních důsledků, nicméně s sebou přinesla i pozitivní vliv pro určité sektory a činnosti. Webinář zároveň nastínil možný vývoj ekonomiky, včetně rizik, která se mohou projevovat. Poukázal i na to, na co bychom se jako země měli soustředit, abychom se stali konkurenceschopnou zemí 21. století. 

Webinář vedl doc. Ing. Jan Černohorský, Ph.D., vedoucí Ústavu ekonomických věd Fakulty ekonomicko-správní, Univerzity Pardubice, garant bakalářského a navazujícího magisterského programu Finance.

V rámci projektu MOJE VIZE NULA: Studenti pro bezpečné silnice, je možné registrovat studentské práce do 17. 4. 2021. Následné zaslání vypracovaných projektů do soutěže je dle pravidel nutné zaslat nejpozději do 17. 5. 2021.

https://www.mojevizenula.cz/