Published: 09.03.2020
Mnoho studentů by rádo studovalo v zahraničí. Když přijde na podávání přihlášek, vynoří se spousta „ale“, která je od cesty odradí. Anežka Hájková, studentka FES, se nenechala žádnými pochybami zviklat a vydala se hned na dva zahraniční pobyty, na Madeiru a do Slovinska. O tom, co jí pobyty daly, se můžete nyní dočíst.
Kdy jsi vyjela na Erasmus+?
Šance vyjet na Erasmus jsem se chopila hned v zimním semestru druhého ročníku. Zalíbilo se mi to tak moc, že jsem přesně o rok později vyjela znovu.
Co tě vedlo ke studiu v zahraničí?
Táhlo mě porovnat odlišnosti výuky v zahraničí s českou univerzitou. Dále jsem chtěla nasbírat nové zkušenosti a zážitky, a hlavně si zlepšit anglický jazyk.
Dle čeho jsi vybírala destinaci?
Abych řekla pravdu, při svém prvním Erasmu jsem chtěla do tepla, proto zvítězila Madeira. O Madeiře se totiž říká, že je tam celoroční jaro. V prosinci bylo na Madeiře v noci okolo 18 stupňů. Když jsem si vybírala destinaci druhého Erasmu, chtěla jsem zkusit něco jiného než teplo a oceán, proto jsem zvolila krásnou přírodu a vysoké hory ve Slovinsku. Slovinsko je úžasné v tom, že vlastní 47 km Jaderského moře. Takže kdyby se mi po moři zastesklo, stačí hodinka jízdy z centra autem a jsem u moře.
Nebála ses?
Rozhodně ne, ale asi to bylo kvůli tomu, že se mnou vždy někdo jel. Teď, když se na to dívám zpětně, určitě bych jela i sama. Vždy jsem potkala spoustu milých lidí, kteří mi pomohli.
Byla jsi na Erasmu s někým, koho jsi už předtím znala?
Při svém prvním Erasmu jsem se seznámila na příjímacím pohovoru s Milošem a zjistili jsme, že se hlásíme na stejné místo, takže jsme na Madeiru jeli spolu. Do Slovinska se mnou jeli tři kamarádi (dva z FES a třetí z FCHT) Další české studenty (nejen z UPCE) jsem potkávala často.
Co na tvoji cestu říkali rodiče?
Když mi přišlo potvrzení, že mě vybrali, mamka nebyla úplně nadšená. Říkala mi, ať jedu až v navazujícím studiu. Při mém druhém Erasmu už byli rodiče klidnější, protože věděli, že přijedu na Vánoce domů. Slovinsko bylo totiž pouhých 10 hodin cesty autobusem.
Co jsi studovala za kombinaci?
Na Universidade da Madeira jsem studovala pouze na ekonomické fakultě. Mimo předmětů jako Mezinárodní ekonomika nebo Finanční trhy jsem tam studovala Portugalštinu.
Na Univerza v Ljubljani jsem si zapsala předmět z právnické fakulty, Mezinárodní právo v kriminalistice, který mě hodně bavil. Hodina probíhala tak, že profesor přečetl nějaký kriminální případ a studenti spekulovali, kdo je vinen. Na ekonomické fakultě jsem studovala například Angličtinu pro ekonomy, a musím říct, že tenhle předmět mi neskutečně rozšířil slovní zásobu. Dále mě zaujal intenzivní předmět Projektový management, který byl 2x týdně po 3 hodinách a skončil před Vánoci. Nabídka předmětů zde byla pro zahraniční studenty velmi široká a pestrá.
Jak vypadala výuka na univerzitě?
Jelikož na Madeiře bylo okolo 60 „erasmáků“ a z toho asi jen 8 přijelo studovat ekonomiku, žádné cvičení neotevřeli. Pamatuju si, že jsem chodila na Statistiku, která byla vyučována v portugalštině. Naštěstí paní profesorka uměla anglicky a vždycky nám vše přeložila. Na nějaké předměty jsme museli udělat projekt na cca 15 stran a předmět byl tím uzavřený.
Ve Slovinsku mě výuka dost překvapila, protože se tam vůbec neřešilo, zda jste zahraniční student. Chodila jsem na předměty se Slovinci, kteří se rozhodli pro obor v angličtině a s ostatními studenty z celého světa, kteří do Slovinska přijeli studovat na prezenční studium. Další změnou bylo to, že projekty byly zahrnuty do celkové známky, ne jako u nás za zápočet. Konečná známka pak spočívala převážně z prezentace, z projektu a závěrečného testu. Celkově výuka ve Slovinsku byla velmi kvalitní. Všichni profesoři uměli perfektně anglicky a byli velmi vstřícní. Získala jsem další pohled na problematiku svého oboru.
A co ubytování?
Na Madeiře jsem bydlela na koleji a měsíčně jsem platila cca 155 EUR. Pokoj se sociálním zařízením sdílí 3 studenti a kuchyňku celé patro. Ceny byly srovnatelné s Českou republikou, ale vzhledem k mému velkému cestování grant od EU nestačil.
Ve Slovinsku jsem bydlela ve studentském domě cca 20 minut MHDčkem od centra a platila jsem 150 EUR. Majitel byl Slovinec, ale uměl česky. V centru je cena ubytování o hodně vyšší, někteří sehnali ubytování až kolem 300-400 EUR. Lublaň jako hlavní město je poměrně nákladné. Ne jenom ubytování, ale když to převedeme na českou míru, třeba pivo stálo kolem 3 EUR.
Kde ses stravovala?
Na Madeiře jsem chodila do menzy, kde jídlo stálo cca 2,5 EUR. Cena zahrnovala polévku, hlavní jídlo, vodu, housku, ovoce nebo jogurt. Dále v místních restauracích, kde cena byla taktéž přijatelná.
Ve Slovinsku mají tzv. systém boni. To znamená zlevněná jídla pro studenty. Tak jak u nás máme zlevněné jízdné, tam mají studenti zlevněné jídlo. Tato sleva se dala uplatnit skoro ve všech restauracích v hlavním městě, Lublani, ale také po celém Slovinsku. Což bylo super, protože jsem se často stravovala v restauracích, kam bych normálně nešla. Cena jídla v restauracích se pohybovala okolo 3-4 EUR a v ceně byla polévka, hlavní jídlo, ovoce nebo zeleninový salát, voda a některé restaurace podávaly i dezert. V některých bistrech bylo jídlo dokonce zadarmo.
Jak si se celkově domlouvala?
Na Madeiře, vzhledem k hodně turistické destinaci, místní mluvili anglicky. Ve Slovinsku mě překvapilo, že anglicky uměli snad i malé děti. Angličtina je tam hodně podporovaná a umí ji opravdu skoro každý. Asi je to taky díky tomu, že nemají nadabované filmy a seriály. Velmi často jsem v obchodech mluvila slovinsky, díky kurzu, který jsem absolvovala a taky podobností jazyka.
Jaká je hromadná doprava v místě studia?
Na Madeiře jsem používala GIRO kartu, kterou jsem si nabila na 10 jízd za 12,50 EUR. Určitě se to vyplatilo, protože jedna jízda stála skoro 3 EUR a nezáleželo, jestli jedete jednu či pět zastávek. Ve Slovinsku jsem si koupila měsíční lítačku, která stála 20 EUR a mohla jsem si jezdit kdykoliv a kamkoliv.
Měla si čas na poznávání země? Cestovala jsi?
Hodně výletů pořádal místní spolek ESN (buddy systém). Ať už na Madeiře nebo ve Slovinsku. Na Madeiře s námi „badíci“ trávili celý semestr a jezdili s námi na výlety. Dokonce jsme dosud v kontaktu. Ve Slovinsku nám pomáhali na začátku studia a pak jsme cestovali sami s organizátory výletů od ESN. Na Madeiře jsem času na cestování měla poměrně hodně, celý ostrov jsem několikrát procestovala. Jednou jsme se vydali na 3hodinovou plavbu lodí na sousední ostrov Porto Santo.
Slovinsko mám také procestované, a dokonce jsem měla čas vyjet do sousedních zemí. Navštívila jsem hlavní město Chorvatska, a dokonce jsem se koupala v Jaderském moři. Dále jsem si vyjela zalyžovat do Rakouska.
Jaký je tvůj největší zážitek?
Když vzpomínám na Madeiru, vybaví se mně hned několik zážitků. V první řadě jsem si zkusila 3x surfovat a za jednu lekci jsem zaplatila pouhých 10 EUR. Nebo jsem si zkusila být barmankou ve studentském baru. Ke konci Erasmu jsme si půjčili auto i motorku a projeli ostrov křížem krážem. Ze Slovinska si odvážím zážitek z jezera Bohinj, kde jsem jezdila na kajaku. Dalším mým zážitkem byl 3týdenní intenzivní kurz slovinského jazyka za 3 kredity. Jelikož je to slovanský jazyk, nebylo těžké se ho naučit. Občas výuka byla i vtipná, například slovinsky „otrok“ znamená v češtině „dítě“.
Co ti Erasmus+ dal?
Erasmus mi dal spoustu nových přátel, se kterými jsem doteď v kontaktu. Osamostatnění se od rodiny, nespočet zážitků a spoustu nových znalostí ze studia na univerzitě.
A co naopak vzal?
Nedokážu si vzpomenout na jedinou věc, kterou by mi vzal. Když jsem se vrátila, vše tu bylo při starém. Jo vlastně jedna věc by tu byla, Erasmus mi vzal strach mluvit anglicky.
Chceš něco vzkázat studentům, kteří přemýšlí o studiu v zahraničí?
Určitě se nebojte, nic vám neudělá si aspoň přihlášku podat. Až budete přijati, budete natěšeni na nové dobrodružství, tak jako jsem byla já. Dalším plusem je, že dostanete grant od Evropské unie, takže si už jen stačí něco málo našetřit a můžete zažít nezapomenutelný semestr či dva v zahraničí.
Zaujal tě příběh Anežky? Chceš sám/sama studovat v zahraničí? Nebo jse a přihlas se. Potřebné informace hledej zde.
Anežka Hájková studuje na Fakultě ekonomicko-správní třetím rokem bakalářský program Veřejná ekonomika a správa, specializaci Ekonomika pro kriminalisty a celníky. Na Erasmus+ vyrazila poprvé ve druhém ročníku v zimním semestru na Madeiru. Protože se vrátila nadšená, rozhodla se přihlásit znovu, tentokrát do Slovinska. Jak sama říká, studium v zahraničí jí otevřelo oči v mnoha směrech. Získala spoustu zkušeností a zážitků. Ráda by ve studiu pokračovala dál, v plánu má také zahraniční stáž, díky které by si ještě víc vylepšila svůj profesní životopis.
