Jaké je studovat doktorské studium

16. 4. 2020

O doktorském studiu se říká, že není pro každého, je náročné a špatně finančně ohodnoceno. Náš doktorand Ondřej Kuba přiblíží své zkušenosti a vyvrátí řadu mýtů, které jsou s doktorským studiem spojeny.

Co jste studoval před doktorským studiem?

Odborné vzdělávání jsem započal studiem zdravotnického lycea na zdravotnické škole v Hradci Králové. Původně jsem chtěl být stomatologem. Postupem času jsem však zjistil, že z oboru zdravotnictví mě nejvíce zaujala témata zabývající se financováním zdravotnictví. Rozhodl jsem se proto pokračovat na pardubické univerzitě, konkrétně ve studijním programu Hospodářská politika a správa. Tento program byl vhledem k mému zájmu o veřejné rozpočty nejlepší možnou volbou. Absolvoval jsem proto v programu bakalářské i navazující magisterské studium.

Proč jste se rozhodl pro doktorskému studium?

K rozhodnutí proč dále pokračovat v doktorském studiu mě motivovalo hned několik důvodů. Tím prvním nejdůležitějším je rozdělaná práce, kterou jsem započal již ve své bakalářské práci a pokračoval v ní i formou práce diplomové. Jedná se o obsáhlé téma, které je potřeba podrobněji rozpracovat. Doktorské studium ovšem vidím i jako dobrou možnost dalšího osobnostního růstu. Abych uvedl příklad, tak jednou z činností doktoranda je jeho zapojení do výuky. Sedět mlčky na přednáškách mezi desítkami dalších studentů dokáže hodně lidí, ale postavit se sám před studenty a odvyprávět jim probíranou látku smysluplně, pochopitelně a záživně už potřebuje dalších schopností. Tím to však nekončí. Je také potřeba zmínit další přínosy studia, jako jsou nové kontakty, možnost spolupráce na mezinárodních projektech, dialog s odborníky na různých konferencích, ale hlavně možnost posunout vědu zase o něco dále.  

Jaké téma jste si vybral a proč? Kdo je Váš školitel?

Téma, které jsem si vybral, ovlivňuje nás všechny, přestože si to mnozí neuvědomují. Jedná se o problematiku veřejné volby, kterou lze považovat například za jednu z významných příčin vzniku vysokých deficitů veřejných rozpočtů. Teorie, které se o veřejnou volbu zajímají, používají ekonomické a politologické nástroje, pomocí nichž se snaží vysvětlit proč se politici, voliči, média a další organizace chovají, tak jak se chovají. Já jsem se rozhodl podrobit výzkumu chování voliče, respektive jeho účast ve volbě. Znepokojuje mě klesající zájem veřejnosti o politiku a snižující se volební účast. Cílem výzkumu je vytvořit model typického českého voliče a určit jaké faktory ho ovlivňují při rozhodování, zda jít k volbám či nikoli. Výsledky dříve provedených výzkumů ukazují, že existuje mnoho faktorů ovlivňující volební účast, avšak tyto výzkumy se neorientují na prostředí ČR, mají mnohdy nejednoznačné výsledky nebo jsou již zastaralé. Za školitele jsem si vybral doc. Ing. Jana Stejskala PhD., kterého považuji za odborníka v dané oblasti.

Co jste očekával od studia?

Rozhodně jsem byl přesvědčený, že to bude naprosto odlišná forma vzdělávání. Považuji doktorské studium spíše více za práci než klasické vzdělávání, se kterým se lze setkat na bakalářském nebo navazujícím magisterském studiu. Zatímco během předchozího studia jsem se pouze učil na zkoušky základní poznatky z různých teorií, tak nyní tyto teorie potřebuji pro své výzkumy. K tomu ještě již zmíněná výuka, účast na mezinárodních konferencích a publikování článků do odborných časopisů. Měl jsem z toho všeho ze začátku obavy, ale nebylo z čeho.

Jak vypadá Váš studijní plán?

Studijní plán má 3 části, které musím k úspěšnému absolvování studia splnit. Tvoří ho celkem 7 předmětů, participace na výuce a publikace odborných článků a studií.

Máte také povinný výjezd do zahraničí?

Ano. Stáž v zahraničí je povinnou součástí studia. V tuto chvíli však ještě nejsem rozhodnutý, na jaké partnerské univerzitě stáž absolvuji. Určitě se ovšem bude jednat o univerzitu, na které se věnují problematice veřejné volby, aby stáž měla pro můj výzkum přínos.

Mnoho lidí si spojuje doktorské studium s malým finančním ohodnocením? Souhlasíte?

To je všeobecně známý fakt. Základní doktorandské stipendium na důstojné živobytí dříve rozhodně nestačilo. Fakulta se proto loni rozhodla doktorandy více finančně podporovat a motivovat je k vědeckovýzkumné činnosti. Zapojením do různých projektů a úspěšným publikováním výzkumů může doktorand dosáhnout na zajímavé odměny.

Co Vám studium dalo? A co vzalo?

Protože jsem absolvoval navazující magisterské studium v kombinované formě a byl jsem u studia zaměstnaný na plný úvazek, tak si dovolím bilancovat. Rozhodně jsem přišel o možnost dalšího kariérního růstu ve firmě, kde jsem pracoval již od maturity ať už formou brigády nebo následně jako zaměstnanec. Za tu dobu jsem se posunul na různé pozice a vybudoval si dobré zázemí. Přišel jsem však také o pevnou pracovní dobu a možnost chodit domů ze zaměstnání ve 3 hodiny s „čistou hlavou”. Ale všechno toto se nevyrovná přínosům, které v doktorském studiu vidím. Znalosti, kontakty a možnost osobního růstu považuji z dlouhodobého hlediska za mnohem přínosnější.

Chcete něco vzkázat studentům, kteří přemýšlí o studiu?

Určitě! Setkávám se každý den s mnoha potenciálními studenty, kteří mi říkají: „já na to nemám”. Především všem těmto studentům bych chtěl vzkázat, že když zvládli úspěšně ukončit bakalářské i navazující magisterské studium, tak jsou vhodnými adepty na studium doktorské. Opravdu se není čeho obávat, ač se to může ze začátku zdát jako nemožné. Z vlastní zkušenosti vím, že největší obavy přišly, když moji přátelé se získáním titulu inženýra ukončili studium a odešli do zaměstnání. Najednou jsem měl pocit, že jsem na všechno zůstal sám a začal mít pochybnosti o své budoucnosti. Tady vám chci poradit, že důležitým základem pro doktorské studium je zvolit si zajímavé téma disertační práce a hlavně dobrého školitele, na kterého se budete moci v začátcích obrátit, a bude vám vždy nápomocen. Během studia totiž postupně poznáte nové přátele a kolegy doktorandy i z jiných fakult a zjistíte, že v tom vlastně sami nejste.

 

Podrobnější informace k doktorskému studiu naleznete na stránkách Studijní programy a specializace.

 

Ing. Ondřej Kuba (25) studuje prvním rokem doktorský studijní program Regionální a veřejná ekonomie, pod vedením doc. Jana Stejskala. Ve svém výzkumu se zabývá modelem typického českého voliče a snaží se určit důvody, proč se rozhodl jít nebo nejít k volbám. Nejen kvůli tématu disertační práce se zajímá o aktuální politické dění. V době jeho volna můžete tohoto náchodského rodáka najít na tanečním parketě tančit latinskoamerické či standardní tance nebo na procházce přírodou.

Oddělení pro vnější vztahy a rozvoj FES