Fakulta očima doc. Ing. Ivany Kraftové, CSc.

Při příležitosti výročí vzniku fakulty, jsme položili některým našim dlouholetým kolegům stejné otázky: Co se z jejich pohledu povedlo za 30 let existence fakulty a na co jsou pyšní?

U průkopnického momentu vzniku fakulty (tehdy jako Fakulty územní správy) v roce 1991 jsem nebyla, tuto euforii jsem bohužel neprožila na vlastní kůži. „Mou“ se fakulta stala až v jejích šesti letech, v roce 1997. Dětské nemoci odeznívaly a fakulta se začala stabilizovat a nabírala síly pro svůj další rozvoj. Ze svého čtvrtstoletí působení na ní jsem zastávala cca 10 let funkci proděkanky, cca 7 let funkci prorektorky – byť na celouniverzitní úrovni, stále jsem plnila roli akademického pracovníka FES. Tyto pozice pochopitelně determinují mou reakci na položenou otázku.

Na přelomu století byla pro fakultu důležitá stabilizace jako základ dalšího rozvoje, který nastal: od akademického roku 2003/04 do akademického roku 2009/10 se zvýšil počet studentů o cca 1000, tj. o 50 %. S tím byla spojena záměrná diferenciace studijních programů na obory, nabídka pro uchazeče byla pestřejší, rozšiřoval se tým akademických pracovníků, ale stále zůstávaly základní tři oblasti: ekonomika a správa včetně nově akcentovaného regionálního rozvoje; systémové inženýrství a informatika vázané na veřejnou správu a nově se přidala i oblast ekonomiky a managementu podnikatelských aktivit. Získali jsme akreditace studijních programů v těchto třech oblastech ve všech typech studijních programů: bakalářského, navazujícího magisterského i doktorského.

Že máme habilitační řízení v oboru Regionální a veřejná ekonomie a profesorské jmenovací řízení a habilitační řízení v oboru Systémové inženýrství a informatika, to je asi pro tak mladou instituci „třešnička na dortu“. Není to zadarmo, je to indikátor pozitivního vnímání odbornou komunitou.

Kromě mnoha jiných momentů jsou pro mě osobně z hlediska rozvoje infrastruktury fakulty důležité dva. Přitom je ale zapotřebí si uvědomit, že způsob řešení infrastruktury je jednak vázán na postavení fakulty v rámci univerzity, jednak na to, že úroveň této infrastruktury symbolizuje i úroveň samotné fakulty. Někomu se to zdá možná přízemní, ale jako významný milník symbolizující rozvoj fakulty vnímám rekonstrukci vestibulu/recepce budovy EA v roce 2005, kterou jsem jako prorektorka koordinovala. Druhým momentem, už po návratu z rektorátu na fakultu, bylo koordinování univerzitního projektu (s dnes už neužívanou zkratkou VAP), při němž vznikly nejen učebny v budově EB, ale také prostory přilehlé, včetně - v každém ročním období očím lahodícího atria – vnějšího odpočinkového prostoru, kterému vévodí lavička Václava Havla s českou lípou (podnět tehdejší kancléřky Ing. Valerie Wagnerové?) autora prof. Bořka Šípka, který se osobně účastnil v roce 2015 slavnostního otevření areálu.

Dalším momentem, který odborně velmi pozitivně hodnotím, bylo vytvoření pracoviště, na němž jsme s kolegy více než osm let nalézali cesty „nabourání“ tradičního vnímání regionálních věd jejich interdisciplinárním propojením s bezpečnostními aspekty. Dnešní realita ukazuje, že jde vskutku o neopominutelný rozměr regionálního rozvoje; bezpečnost je nutnou (byť nikoli postačující) podmínkou rozvoje regionů. Jako řada nových věcí, ani toto nebylo triviálně implementovatelné, jak pro aktéry-participující akademické pracovníky samotné, tak pro standardní odbornou komunitu. My jsme k tomu navíc přizvali i studenty, naše pokračovatele.

Jedním z takových nezapomenutelných prvků byla pro studenty navazujícího magisterského studia organizovaná soutěž z iniciativy MAS Železnohorský region „O nejlepší program rozvoje vesnice“. Těžko lze zachytit jednoduše pocity zúčastněných, ale rezonance mezi studenty (našimi potenciálními odborníky) a zástupci jednotlivých obcí člověku zůstane v mysli velmi intenzivně. Starostové měli připravené plány podle nové metodiky MMR, studenti byli oceněni…myslím ale, že pro ně byl největší odměnou zážitek v podobě speciální exkurze do prostředí Parlamentu ČR. …a propos, ještě jeden typ akce, kterou jsme iniciovali v reakci na tehdejší potřeby akademické sféry v roce 2001 a na níž participovaly i partnerské fakulty NUTS 2 Severovýchod, tj. HF/EF TUL a FIM UHK, by bylo třeba zmínit, a to doktorandskou konferenci IMEA, s jejími cca 15 ročníky, která nabyla na svém vrcholu i mezinárodního rozměru. Dnes jsou vnímány platformy vědecko-výzkumných setkávání poněkud jinak. Osobně si nemyslím, že je to zcela pozitivní posun…ale to je asi na jinou diskuzi…

Vrátím-li se od vzpomínek do blízké minulosti, pak za oprávněné uznání považuji získání institucionální akreditace pro oblast vzdělávání Ekonomické obory, kterou garantuje naše fakulta, pro naši univerzitu v roce 2018, o jejíž získání jsem také v pozici proděkanky usilovala.

 

Co byste popřála fakultě do dalších let?

Fakulta byla po 25 let můj život. Co bych jí popřála do dalších let? Invenci a otevřenou mysl. Pocit sounáležitosti ze strany akademických pracovníků i studentů, který ale není zadarmo. Vyžaduje to férové, systémové vedení, jeho sebereflexi. Vyvarovat se rozhodnutí, která ruší budované prvky, jež mají fakultu odlišovat od obvyklosti ekonomických fakult; rozhodnutí, jejichž negativní dopady se projeví ve víceletém horizontu v oblastech zdánlivě nesouvisejících. Kvalitu upřednostňovat před kvantitou; jedinečnost před průměrností.

 

Doc. Ing. Ivana Kraftová, CSc. - Na FES pracuje od roku 1997. Její odborné a výzkumné zaměření je regionální ekonomika, odvětvová ekonomika, finanční analýza a finanční management. V letech 1999 – 2004 a 2016 – 2019 zastávala na fakultě funkci proděkanky. Od roku 2005 do roku 2011 zastávala funkci prorektorky Univerzity Pardubice. V letech 2012 až 2016 vedla Ústav regionálních a bezpečnostních věd na FES. V současné době pracuje na Ústavu ekonomických věd.

Rozšířit fotografii: 
false