O doktorském studiu se říká, že není pro každého, je náročné a špatně finančně ohodnoceno. Náš doktorand Ondřej Kuba přiblíží své zkušenosti a vyvrátí řadu mýtů, které jsou s doktorským studiem spojeny.

Co jste studoval před doktorským studiem?

Odborné vzdělávání jsem započal studiem zdravotnického lycea na zdravotnické škole v Hradci Králové. Původně jsem chtěl být stomatologem. Postupem času jsem však zjistil, že z oboru zdravotnictví mě nejvíce zaujala témata zabývající se financováním zdravotnictví. Rozhodl jsem se proto pokračovat na pardubické univerzitě, konkrétně ve studijním programu Hospodářská politika a správa. Tento program byl vhledem k mému zájmu o veřejné rozpočty nejlepší možnou volbou. Absolvoval jsem proto v programu bakalářské i navazující magisterské studium.

Proč jste se rozhodl pro doktorskému studium?

K rozhodnutí proč dále pokračovat v doktorském studiu mě motivovalo hned několik důvodů. Tím prvním nejdůležitějším je rozdělaná práce, kterou jsem započal již ve své bakalářské práci a pokračoval v ní i formou práce diplomové. Jedná se o obsáhlé téma, které je potřeba podrobněji rozpracovat. Doktorské studium ovšem vidím i jako dobrou možnost dalšího osobnostního růstu. Abych uvedl příklad, tak jednou z činností doktoranda je jeho zapojení do výuky. Sedět mlčky na přednáškách mezi desítkami dalších studentů dokáže hodně lidí, ale postavit se sám před studenty a odvyprávět jim probíranou látku smysluplně, pochopitelně a záživně už potřebuje dalších schopností. Tím to však nekončí. Je také potřeba zmínit další přínosy studia, jako jsou nové kontakty, možnost spolupráce na mezinárodních projektech, dialog s odborníky na různých konferencích, ale hlavně možnost posunout vědu zase o něco dále.  

Jaké téma jste si vybral a proč? Kdo je Váš školitel?

Téma, které jsem si vybral, ovlivňuje nás všechny, přestože si to mnozí neuvědomují. Jedná se o problematiku veřejné volby, kterou lze považovat například za jednu z významných příčin vzniku vysokých deficitů veřejných rozpočtů. Teorie, které se o veřejnou volbu zajímají, používají ekonomické a politologické nástroje, pomocí nichž se snaží vysvětlit proč se politici, voliči, média a další organizace chovají, tak jak se chovají. Já jsem se rozhodl podrobit výzkumu chování voliče, respektive jeho účast ve volbě. Znepokojuje mě klesající zájem veřejnosti o politiku a snižující se volební účast. Cílem výzkumu je vytvořit model typického českého voliče a určit jaké faktory ho ovlivňují při rozhodování, zda jít k volbám či nikoli. Výsledky dříve provedených výzkumů ukazují, že existuje mnoho faktorů ovlivňující volební účast, avšak tyto výzkumy se neorientují na prostředí ČR, mají mnohdy nejednoznačné výsledky nebo jsou již zastaralé. Za školitele jsem si vybral doc. Ing. Jana Stejskala PhD., kterého považuji za odborníka v dané oblasti.

Co jste očekával od studia?

Rozhodně jsem byl přesvědčený, že to bude naprosto odlišná forma vzdělávání. Považuji doktorské studium spíše více za práci než klasické vzdělávání, se kterým se lze setkat na bakalářském nebo navazujícím magisterském studiu. Zatímco během předchozího studia jsem se pouze učil na zkoušky základní poznatky z různých teorií, tak nyní tyto teorie potřebuji pro své výzkumy. K tomu ještě již zmíněná výuka, účast na mezinárodních konferencích a publikování článků do odborných časopisů. Měl jsem z toho všeho ze začátku obavy, ale nebylo z čeho.

Jak vypadá Váš studijní plán?

Studijní plán má 3 části, které musím k úspěšnému absolvování studia splnit. Tvoří ho celkem 7 předmětů, participace na výuce a publikace odborných článků a studií.

Máte také povinný výjezd do zahraničí?

Ano. Stáž v zahraničí je povinnou součástí studia. V tuto chvíli však ještě nejsem rozhodnutý, na jaké partnerské univerzitě stáž absolvuji. Určitě se ovšem bude jednat o univerzitu, na které se věnují problematice veřejné volby, aby stáž měla pro můj výzkum přínos.

Mnoho lidí si spojuje doktorské studium s malým finančním ohodnocením? Souhlasíte?

To je všeobecně známý fakt. Základní doktorandské stipendium na důstojné živobytí dříve rozhodně nestačilo. Fakulta se proto loni rozhodla doktorandy více finančně podporovat a motivovat je k vědeckovýzkumné činnosti. Zapojením do různých projektů a úspěšným publikováním výzkumů může doktorand dosáhnout na zajímavé odměny.

Co Vám studium dalo? A co vzalo?

Protože jsem absolvoval navazující magisterské studium v kombinované formě a byl jsem u studia zaměstnaný na plný úvazek, tak si dovolím bilancovat. Rozhodně jsem přišel o možnost dalšího kariérního růstu ve firmě, kde jsem pracoval již od maturity ať už formou brigády nebo následně jako zaměstnanec. Za tu dobu jsem se posunul na různé pozice a vybudoval si dobré zázemí. Přišel jsem však také o pevnou pracovní dobu a možnost chodit domů ze zaměstnání ve 3 hodiny s „čistou hlavou”. Ale všechno toto se nevyrovná přínosům, které v doktorském studiu vidím. Znalosti, kontakty a možnost osobního růstu považuji z dlouhodobého hlediska za mnohem přínosnější.

Chcete něco vzkázat studentům, kteří přemýšlí o studiu?

Určitě! Setkávám se každý den s mnoha potenciálními studenty, kteří mi říkají: „já na to nemám”. Především všem těmto studentům bych chtěl vzkázat, že když zvládli úspěšně ukončit bakalářské i navazující magisterské studium, tak jsou vhodnými adepty na studium doktorské. Opravdu se není čeho obávat, ač se to může ze začátku zdát jako nemožné. Z vlastní zkušenosti vím, že největší obavy přišly, když moji přátelé se získáním titulu inženýra ukončili studium a odešli do zaměstnání. Najednou jsem měl pocit, že jsem na všechno zůstal sám a začal mít pochybnosti o své budoucnosti. Tady vám chci poradit, že důležitým základem pro doktorské studium je zvolit si zajímavé téma disertační práce a hlavně dobrého školitele, na kterého se budete moci v začátcích obrátit, a bude vám vždy nápomocen. Během studia totiž postupně poznáte nové přátele a kolegy doktorandy i z jiných fakult a zjistíte, že v tom vlastně sami nejste.

Podrobnější informace k doktorskému studiu naleznete na stránkách Studijní programy a specializace.

Ing. Ondřej Kuba (25) studuje prvním rokem doktorský studijní program Regionální a veřejná ekonomie, pod vedením doc. Jana Stejskala. Ve svém výzkumu se zabývá modelem typického českého voliče a snaží se určit důvody, proč se rozhodl jít nebo nejít k volbám. Nejen kvůli tématu disertační práce se zajímá o aktuální politické dění. V době jeho volna můžete tohoto náchodského rodáka najít na tanečním parketě tančit latinskoamerické či standardní tance nebo na procházce přírodou.

TEXT / FOTO: Pavla Truncová

Vážení studenti,

všichni v tyto dny čekáte, jak bude dále probíhat vaše studium v letním semestru. Vedení fakulty připravilo podrobný harmonogram a postup pro mimořádné zvládnutí letního semestru. 

Věříme, že na většinu vašich otázek naleznete odpovědi v dokumentu, který je umístěný na studentském intranetu v odkazu studium - výuka

Informace k organizaci odbnorné praxe, která čeká studenty 2.ročníku bakalářského studia, naleznete zde.

Aktualizovaný harmonogram pro akademický rok 2019/2020

Více času studentům na dokončení prací v laboratořích, složení zkoušek v letním semestru, ale také státnic se rozhodla dát svým studentům Univerzita Pardubice. Rektor prof. Jiří Málek po dohodě s děkany všech 7 fakult rozhodl o tom, že se zkouškové období letos mimořádně prodlouží do poloviny září. Kontaktní výuka je na Univerzitě Pardubice přerušená od 11. 3. 2020 až do odvolání.

„Hlavní prioritou univerzity je v současné mimořádné situaci zajistit našim studentům i zaměstnancům co nejlepší podmínky pro jejich studium a práci. Chceme poskytnout studentům konkrétní informace a veškerou možnou podporu. Je pro nás důležité vyjít jim maximálně vstříc, aby mohli úspěšně dokončit tento akademický rok a dopady této obtížné životní situace pro ně byly minimální,“ řekl rektor Univerzity Pardubice prof. Jiří Málek. „Neustále sledujeme aktuální vývoj, spolupracujeme s ministerstvem a ostatními vysokými školami a napříč fakultami hledáme způsoby, jak se s touto složitou situací co nejlépe vypořádat,“ dodal rektor Málek.

Univerzita počítá s prodloužením výukového období až o 4 týdny i kvůli tomu, že je pro mnoho studentů důležité dokončit praktické a laboratorní práce. Vše závisí na typu fakulty a studijním programu, protože u mnohých předmětů už výuka v tomto semestru bude pouze distanční. Zkouškové období univerzita v první části prodlouží až do 20. 7., jeho druhá část potrvá od 16. 8. do 19. 9. 2020. Posune se také termín kontroly studia na 25. 9. 2020. Harmonogram nového akademického roku 2020/2021 bude upraven.

Termíny odevzdání závěrečných prací fakulty upraví podle svých potřeb. Zkoušky bude možné vykonávat distančně. „Státní závěrečné zkoušky proběhnou po dohodě s fakultami až po skončení mimořádných opatření. V případě jejich odložení vyhlásíme nové termíny 4 týdny před jejich konáním,“ uvedl rektor Univerzity Pardubice prof. Jiří Málek a doplnil, že v návaznosti na připravovanou legislativní úpravu nebude univerzita v době nouzového stavu vyměřovat svým studentům poplatky za delší studium.

Už před několika dny univerzita informovala studenty o nových možnostech v ubytování na kolejích. Nyní se mohou dlouhodobě ubytovaní odhlásit dříve bez jakékoliv sankce, a pokud chtějí zůstat, mají ubytování se slevou.

Výuka na Univerzitě Pardubice od 11. 3. 2020 probíhá distančně, např. formou e‑learningu, videopřednášek, e‑mailové konzultace či dalšími způsoby v závislosti na konkrétních podmínkách a zaměření předmětu. Uzavřena musela být také Univerzitní knihovna a všechny její pobočky, které však řadu svých služeb nabízí on-line, včetně široké nabídky otevřených zdrojů (více na https://knihovna.upce.cz/uk/e-zdroje). Všechny elektronické informační zdroje jsou k dispozici přes vzdálený přístup, podrobné informace najdou studenti vždy na webu knihovny, aktuální informace o mimořádně zpřístupňovaných zdrojích, učebnicích, e-knihách pak v přehledu novinek.

Termíny příjímací zkoušek univerzita nemění. „Přijímací zkoušky u nás na univerzitě je možné skládat i v případě, že zájemci kvůli posunům termínů v důsledku pandemie ještě nemají maturitu. Maturitní vysvědčení mohou doložit ve stanoveném termínu před zápisem do studia,“ upozornila prorektorka pro vzdělávání a kvalitu prof. Tatiana Molková. Některé fakulty se ale už rozhodly ve prospěch budoucích studentů prodloužit termíny související s podáváním přihlášek. Na všech 6 ze 7 fakult Univerzity Pardubice je možné si dál podat přihlášku. Vice na http://studuj.upce.cz/.

Fakulta elektrotechniky a informatiky prodloužila možnost podat si přihlášku do bakalářského studia až do konce května. (https://fei.upce.cz/prodlouzeni-terminu-pro-podani-prihlasky-k-bakalarskemu-studiu-na-fei-30-kvetna-2020). Fakulta chemicko-technologická posunuje termín podání přihlášek do bakalářských studijních programů o měsíc do 30. 6. 2020. Současně prodloužila také o měsíc termín podání přihlášek do doktorských studijních programů do 31. 5. 2020. Fakulta filozofická dala uchazečům o bakalářské studium možnost nově podat přihlášku až do do 30. 4. 2020. Fakulta ekonomicko-správní poskytla pozdější termín pro zaslání ověřené kopie vysvědčení z předposledního ročníku střední školy do 30. 4. 2020 a nabídla možnost poslat vysvědčení elektronicky bez ověření na e-mail vysvedceni.fes@upce.cz (nejlépe do 31. 3. 2020). 

Pardubice 27. března 2020

Koronavirus - sledujte aktuální informace

Koronavirus těžce zamával nejen se zdravotnictvím, ale ještě více s ekonomikou. Ta se bude propadat několik dalších měsíců. A vládu čeká mnoho rozhodnutí, která budou důležitá pro fungování státu. „Naše ekonomika má jednu obrovskou výhodu oproti řadě jiných tržních ekonomik ve světě. Můžeme si dovolit zvýšit zadlužení, protože je relativně nízké,“ říká ekonom Jan Černohorský z Fakulty ekonomicko-správní Univerzity Pardubice.

Jaké jsou už nyní dopady pandemie na ekonomiku?

Nacházíme se v obrovské míře nejistoty ohledně budoucího vývoje a dále se situace dynamicky, bohužel negativním směrem, mění. Nikdo z nás s tím nemá zkušenosti. Banky, finanční instituce ani stát nemají modely s dopady pandemie takového rozsahu. Nevíme, jak dlouho budou preventivní opatření trvat. Již dnes jsou dopady zdravotních a bezpečnostních opatření výrazné.

Co se původně zdálo jako problém cestovních kanceláří nebo pořadatelů různých akcí se nyní stává celospolečenských problémem. Příjmy z turistiky jsou na nule, obrovským způsobem poklesly příjmy z poskytovaných služeb, včetně dopravy, a zavírají se továrny. Automobilky přerušují výrobu na několik týdnů. To vše bude mít značný dopad na výkon ekonomiky.

Jaký měl být vývoj české ekonomiky nebýt úderu viru z Wuchanu?

Česká ekonomika měla podle odhadů analytiků růst zhruba o 2 % ročně. Již dnes je jisté, že ekonomika míří do recese. To se významně dotkne státního rozpočtu, který přijde o desítky miliard na daňových příjmech a zároveň bude muset vynakládat podobné částky na podporu ekonomiky.

Kdy u nás nastane opravdová krize?

Žádný analytik, žádná instituce dosud nepublikovala jasný výhled. Každopádně se shodneme, že ekonomika poklesne. Na druhou stranu pokles ekonomiky a její růst patří k současným typům moderního kapitalistického hospodářství. Osobně si ale myslím, že je skoro jedno, o kolik ekonomika poklesne. V současnosti je zásadní ochrana zdraví obyvatel a respektování hygienických pravidel.

Která ekonomická odvětví budou v největším propadu?

Nejvíce se situace projeví v sektoru služeb. Už nyní jsou nejvíce zasaženy aerolinky, ubytovací zařízení, cestovní kanceláře. Dále budou výrazné propady výroby v automobilovém průmyslu. Jmenovaná odvětví, včetně maloobchodu obecně, dále sportu a kultury tvoří asi 10 % našeho HDP. Podle odhadu ekonoma Davida Marka měsíční nouzový režim ekonomiky znamená výpadek HDP lehce přes 1 % HDP. Já si ale myslím, že tento režim bude trvat déle. Již se objevují první odhady, že naše HDP poklesne klidně o 5 %. Na druhou stranu, pro běžného spotřebitele, pokud tedy nepracuje v těchto odvětvích, se jedná o zbytné statky, kdy bez dovolené a nového auta lze v klidu přežít.

Jak je na tom Čína, která se z nákazy pomalu vzpamatovává. Pomůže jí situace v Evropě, když začíná vyrábět ochranné pomůcky a má „odběratele“?

Jak ukazuje v současnosti nejaktuálnější ukazatel o současné ekonomické aktivitě, tzv. Air Quality Index Visual Map, v Číně už se továrny rozjely. Neplatí to ale pro všechny a ve všech oblastech. Zároveň neznáme, s jakou kapacitou nyní vyrábí. Nicméně problémy v Číně znamenají v současnosti daleko větší problém než např. při epidemii SARS v roce 2003, kdy Čína představovala asi 4 % celosvětové ekonomiky. Dnes 16 % a přes export a import je daleko výrazněji provázaná se světem. Výroba ochranných pomůcek Čínu nespasí, ta má svoji ekonomiku postavenou na jiném průmyslu. Nicméně v Evropě můžeme být rádi, že nám ochranné pomůcky dodají.

Chystají se podpůrná opatření pro firmy a zaměstnance. Stát dá na podporu podnikatelů až bilion korun, na přímou pomoc 100 miliard. Dokáže si stát s takto mimořádnou situací poradit?

Nejsem příznivec přímé podpory vlád podnikatelskému sektoru, například formou dotací, ale v této kritické době je určitě zapotřebí podnikatele podpořit. A to třeba formou příspěvků na mzdy zaměstnanců, kteří nemohou pracovat, odkladu daňových splátek, bezúročných půjček nebo garancemi. Vše adresně, nikoliv plošně. Ne každý podnikatel, zaměstnanec bude postižen ve stejné míře. Naše ekonomika má tu obrovskou výhodu oproti řadě jiných tržních ekonomik ve světě, že si můžeme dovolit zvýšit zadlužení, které je jinak relativně nízké. A právě teď je ta situace, kdy to vláda musí udělat. Je v podstatě znemožněno v řadě odvětví podnikat, firmy nemají příjmy, těžko hledají zdroje na výplatu mezd… Pokud se ty kroky povedou dobře nastavit, tak za každým poklesem následuje růst a s ním rostoucí daňové příjmy, které by tyto náklady měly zaplatit.

Bezpečnostní opatření budou trvat ještě několik týdnů. Není jisté, kdy děti nastoupí zpět do školy. Je schopen stát vůbec vyplácet ošetřovné v tak velké míře?

Náš stát je toho schopen. V rámci státního rozpočtu to není zas tak veliká částka. Navíc i v dnešní době vláda nebude mít problém půjčit si peníze na finančním trhu formou emise státních dluhopisů. Teď musí nastoupit konečně snaha hledat v rozpočtu úspory.

Kde konkrétně?

Měla by škrtat ekonomicky neodůvodnitelné výdaje – například zrušení slev na dopravu pro děti, studenty a seniory a další netržní výjimky. Teď je prostor, i politický, tato populistická opatření zrušit. Na druhou stranu jakýkoliv fiskální impuls bude stále tlumen tím, že jsme velmi otevřená ekonomika – většina našeho HDP pochází z exportu. V momentě, kdy jsou v podstatě zavřené hranice, to snižuje účinnost jiných podpůrných opatření.

Mohou současnou ekonomickou situaci ještě prohloubit další opatření vlády?

Dnes už jde spíše než o míru těchto opatření, která už jsou v současnosti dost limitující, ale pochopitelná, také o délku jejich účinnosti. Nyní to vypadá, že ekonomiky pojedou v nouzovém režimu několik měsíců. Evropské ekonomiky jsou postaveny na službách – ty jsou výrazně omezeny. Čím delší bude karanténa, tím výraznější to bude mít ekonomické důsledky. Ale opravdu si myslím, že nyní je rozhodující ochrana zdraví nás všech. Je to vidět i v rozhodnutích státu, místních samospráv i naší univerzity.

Prý by mohlo dojít i k zestátnění některých podniků. Je to reálné?

Já doufám, že to reálné není. Stát není dobrý hospodář ve smyslu provozování podniků. Na druhou stranu první reakcí americké administrativy na finanční krizi před 13 lety bylo zestátnění řady významných firem, které se dostaly do problémů. V té době americká vláda vlastnila největší hodnotu firem na světě. Zde byl ale smysl situaci stabilizovat a naopak zpětným prodejem do soukromých rukou na těchto transakcích vydělala vláda i americká ekonomika. Situace u nás je ale výrazně odlišná, myslím si, že toho zatím naše vláda není schopna.

Nemůže nakonec dojít i na zvýšení daní?

Zvýšení daní by byl nejhorší možný a nesmyslný krok. Vedlo by to k dalšímu utlumení ekonomické aktivity a mělo by to kontraproduktivní efekt, než zamýšlená podpora podnikatelů.

Jaký dopad bude mít ekonomická situace na banky, na splácení úvěrů, včetně těch hypotečních a na další vývoj finančních produktů?

Česká národní banka (ČNB) přijala stabilizační opatření pro banky, jejichž smyslem je bankám uvolnit podmínky. Na mimořádném zasedání (a i to vypovídá o vážnosti situace) snížila o půl procentního bodu své úrokové sazby, dále ve větší míře nabízí bankám volnou likviditu, zrušila navýšení proticyklické kapitálové rezervy. Bezprecedentním krokem ČNB je doporučení bankám, aby do odeznění důsledků této krize nevyplácely dividendy a nepodnikaly kroky vedoucí k ohrožení jejich stability.

Může Česká národní banka nařídit, jak postupovat v případě odkladů splátek?

Centrální banka nesmí jednotlivým bankám přikazovat, jak přistupovat k možným odkladům splátek. ČNB ale vyhlásila, že pokud banka povolí odklad splátky klientům z důvodu preventivních opatření proti šíření koronaviru, potom to chápe jako vhodný způsob, jak si zajistit splátky v budoucnu. Jinými slovy nebude je považovat za tzv. klasifikované, tedy problémové.

Jak současná situace ovlivní finanční trhy?

Americké akcie se propadly nejvíce za posledních třicet let. V případě tohoto šoku na ekonomiku se samozřejmě hodně projevují psychologické faktory investorů. Nicméně stále je ten pokles dán tím, jak významné světové firmy postupně ohlašují odstávky výroby. Původně jen v Číně, nyní už i v Evropě a USA. A signalizují tím výraznější propad příjmů. Na druhou stranu po vyhlášení podpůrného balíčku administrativy prezidenta Trumpa spočívajícího zatím v návrhu v podstatě rozdat 1000 dolarů na osobu, se trhy trochu vzpamatovaly a akciový index se o pár procent zvýšil.

A dopad na Evropskou unii?

Myslím si, že na ni to bude mít krátkodobě negativní vliv. Nyní se ukázalo, že pokud jde skutečně do tuhého, potom není čas na vyjednávání všech států a každý stát se rozhoduje samostatně. Uvidíme, jak se z toho politici v EU poučí.

Kdo může ze situace ještě těžit?

Například překupníci zdravotnického materiálu. Je škoda, že jsme si nevzali poučení např. z Tchaj-wanu, kde byla mimo jiné cena roušky dána státem. Určitě vydělávají e-shopy s potravinami a drogistickým zbožím. Ale podle mého názoru se jedná o jednorázový a spíše krátkodobý efekt podobný vánočním nákupům. Těžit ze situace mohou i školáci a studenti. Poznají nové formy výuky a třeba si budou o to víc vážit klasické kontaktní výuky na základních, středních i vysokých školách. Zároveň si my všichni snad v této chvíli uvědomíme, že i přes různé problémy se máme nejlépe, jak se kdy lidstvo mělo.

Fakulta ekonomicko-správní nabízí letošním maturantům zcela novou specializaci Ekonomika regionálního sportu. Zaujmout by mohla všechny zájemce, kteří mají rádi sport a chtějí se dozvědět více o jeho financování, případně by chtěli sportovní klub řídit nebo pro něj efektivně čerpat dotace.

Co vás naučíme?

Získáte širší přehled o tvorbě veřejných rozpočtů, místních a regionálních financích. Detailněji se ve studiu zaměříte na problematiku financování sportu v regionech, tedy na možnosti využití dotačních titulů MŠMT, resortních center, sportovních svazů, sportovních asociací. Dozvíte se, jak může sportovní klub efektivně jednat se zastupiteli obce či kraje při vyjednávání podpory sportu. Vysvětlíme vám, na základě jakých kritérií se o dotacích rozhoduje, jak správně jednat s žadateli o dotaci i jak nejlépe žádost sepsat.

Dozvíte se, jak hospodaří sportovní organizace sdružené ve sportovních asociacích a svazech podporovaných obcemi a kraji, jak je to s problematikou správy sportovních areálů a majetku sportovních organizací, jak správně zaúčtovat účetní případy ve sportovních organizacích. V marketingu Vás naučíme, jak nejlépe sportovní úspěchy „prodat“.

Zároveň si vyzkoušíte organizaci a pořádání sportovních kurzů, táborů, sebeprožitkových a sebepoznávacích aktivit, zúčastníte se soustředění, turnajů, soutěží. Budete umět naplánovat, zorganizovat a vyhodnotit sportovní akce jako jsou turnaje, soutěže, kurzy, tábory a jiné volnočasové aktivity.

Čím budete

Úspěšným absolvováním studia budete připraveni pracovat v příslušných odborech správních orgánů (Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy - MŠMT, krajské úřady, magistráty apod.), které rozhodují o dotacích a podpoře sportu. Rovněž se budete moci uplatnit v různých sportovních organizacích, asociacích a svazech a řídit tak procesy uvnitř sportovní organizace. To vše proto, že budete umět rozklíčovat a vyhodnotit zaměření dotačních programů MŠMT, resortních center, sportovních svazů, programy podpory sportu krajů, měst, obcí a sestavit rozpočet. Budete rozumět problematice správy objektů, hmotného a nehmotného majetku, obchodních a pracovních smluv.

Specializace je součástí bakalářského studijního programu Hospodářská politika a veřejná správa, do kterého fakulta letos chce přijmout až 170 studentů. Více informací o nové specializaci zde.

V rámci studia specializace Management finančních institucí se mohou studenti FES nově od akademikého roku 2020/2021 zapojit do Double Degree programu, který fakulta realizuje společně s Technische Universität Dresden (TU Dresden), fakultou Internationales Hochschulinstitut Zittau (IHI Zittau)
v Německu. 

Podstata „double degree“ spočívá v tom, že po úspěšném absolvování programu student získá diplomy dva (od domácí i zahraniční univerzity). To je umožněno tím, že některé předměty se uznávají pro oba studijní programy. Získáním „double degree“ si absolvent, mimo jiné, významně zlepší postavení na evropském i českém trhu práce, nejen proto, že TU Dresden patří mezi 12 nejlepších vysokých škol v Německu. 

Výuka
Studium v prezenční nebo kombinované formě magisterského programu Ekonomika
a management, specializace Management finančních institucí. V zmním semestru 2. ročníku magisterského studia na IHI Zittau (pro pobyt na zahraniční instituci je možné čerpat prostředky z Erasmus+ ). Studium probíhá v češtině, semestr v zahraničí se vyučuje v angličtině. V Německu je možné studovat z nabídky předmětů např. Responsible Management, Intercultural Communication, Research Project in International Business, Managing the Multinational Company, International Business Law, Finance, Applied Microeconomics. Nebo využít i libovolnou nabídku předmětů TU Dresden. 

Absolventský profil
Uplatnění jako analytik a finanční manažer bank, pojišťoven a jiných finančních institucí, díky schopnosti samostatně rozhodovat na základě profesionálních analýz a pomocí adekvátních exaktních metod a kvantitativních metod v kombinaci se znalostmi informačních technologií. 

Podmínky přijetí
Zaslat motivační dopis v českém jazyce a doporučení od vyučujícího (např. vedoucí závěrečné práce) do 30. dubna 2020 Ing. Janě Pekařové, Oddělení pro vzdělávací činnost FES (jana.pekarova@upce.cz), která zašle další podrobnosti. Úspěšně splnit test z anglického jazyka a ústní pohovor.

V souladu s opatřením rektora Univerzity Pardubice nařízuje děkan FES zaměstnancům FES pracovní režim v souvislosti s omezením volného pohynu osob v ČR - viz příloha.

Mezinárodní finanční skupina NN Group nabízí možnost studia na vybrané prestižní univerzitě v Holandsku s podporou stipendia NN Future Matters ve výši 5 000 eur.

Komu je nabídka určena?

Stipendium je určeno pro mladé lidi z České republiky (ale také Belgie, Bulharska, Řecka, Maďarska, Holandska, Polska, Rumunska, Slovenska, Španělska a Turecka), kteří v září 2020 zahájí magisterské studium v některém z těchto oborů: ekonomie, finance, řízení rizik, podnikání a data science. Nezbytnou podmínkou je, že student je prvním vysokoškolákem ve své rodině.

Jak se přihlásit?

On-line přihlášku, kterou najdete na www.studyinholland.nl/nnfuturematters, je nutné vyplnit do 2. dubna 2020. Na uvedeném linku najdete i další důležité informace.

Vzhledem k novým opatřením ohledně šíření koronaviru COVID-19, rozhodl rektor Univerzity Pardubice o zrušení prezenční (kontaktní) formy výuky, včetně konzultací
a zkoušek. Další informace naleznate v tiskové zprávě.  

Výuka pokračuje s využitím metod distančního vzdělávání. Akademičtí pracovníci poskytují informace a materiály pro samostudium v prostředí IS Stag. Elektronickou formou pokračují také konzultace k závěrečným pracím.

Doporučuji, abyste ani v nastalé situaci nepodceňovali své studium a elektronickou formou i nadále řádně komunikovali se svými vyučujícími.

Po odvolání mimořádných opatření jsem připraven aktualizovat Vyhlášku děkana „Organizace akademického roku 2019/2020“ tak, aby fakulta zajistila možnost řádného splnění požadavků vyplývajících ze studijních plánů.

Pro komunikaci se studijním oddělením využijte e-mail místo osobní návštěvy. Dokumenty zaslané ze studentských e-mailů dočasně nahrazují originály. Originály dokumentů studenti do studijního spisu doplní později, podle pokynů referentek studijního oddělení.

Mnoho studentů by rádo studovalo v zahraničí. Když přijde na podávání přihlášek, vynoří se spousta „ale“, která je od cesty odradí. Anežka Hájková, studentka FES, se nenechala žádnými pochybami zviklat a vydala se hned na dva zahraniční pobyty, na Madeiru a do Slovinska. O tom, co jí pobyty daly, se můžete nyní dočíst.

Kdy jsi vyjela na Erasmus+?

Šance vyjet na Erasmus jsem se chopila hned v zimním semestru druhého ročníku. Zalíbilo se mi to tak moc, že jsem přesně o rok později vyjela znovu.

Co tě vedlo ke studiu v zahraničí?

Táhlo mě porovnat odlišnosti výuky v zahraničí s českou univerzitou. Dále jsem chtěla nasbírat nové zkušenosti a zážitky, a hlavně si zlepšit anglický jazyk.

Dle čeho jsi vybírala destinaci?

Abych řekla pravdu, při svém prvním Erasmu jsem chtěla do tepla, proto zvítězila Madeira. O Madeiře se totiž říká, že je tam celoroční jaro. V prosinci bylo na Madeiře v noci okolo 18 stupňů. Když jsem si vybírala destinaci druhého Erasmu, chtěla jsem zkusit něco jiného než teplo a oceán, proto jsem zvolila krásnou přírodu a vysoké hory ve Slovinsku. Slovinsko je úžasné v tom, že vlastní 47 km Jaderského moře. Takže kdyby se mi po moři zastesklo, stačí hodinka jízdy z centra autem a jsem u moře.

Nebála ses?

Rozhodně ne, ale asi to bylo kvůli tomu, že se mnou vždy někdo jel. Teď, když se na to dívám zpětně, určitě bych jela i sama. Vždy jsem potkala spoustu milých lidí, kteří mi pomohli.

Byla jsi na Erasmu s někým, koho jsi už předtím znala? 

Při svém prvním Erasmu jsem se seznámila na příjímacím pohovoru s Milošem a zjistili jsme, že se hlásíme na stejné místo, takže jsme na Madeiru jeli spolu. Do Slovinska se mnou jeli tři kamarádi (dva z FES a třetí z FCHT) Další české studenty (nejen z UPCE) jsem potkávala často.

Co na tvoji cestu říkali rodiče?

Když mi přišlo potvrzení, že mě vybrali, mamka nebyla úplně nadšená. Říkala mi, ať jedu až v navazujícím studiu. Při mém druhém Erasmu už byli rodiče klidnější, protože věděli, že přijedu na Vánoce domů. Slovinsko bylo totiž pouhých 10 hodin cesty autobusem.

Co jsi studovala za kombinaci?

Na Universidade da Madeira jsem studovala pouze na ekonomické fakultě. Mimo předmětů jako Mezinárodní ekonomika nebo Finanční trhy jsem tam studovala Portugalštinu.

Na Univerza v Ljubljani jsem si zapsala předmět z právnické fakulty, Mezinárodní právo v kriminalistice, který mě hodně bavil. Hodina probíhala tak, že profesor přečetl nějaký kriminální případ a studenti spekulovali, kdo je vinen. Na ekonomické fakultě jsem studovala například Angličtinu pro ekonomy, a musím říct, že tenhle předmět mi neskutečně rozšířil slovní zásobu. Dále mě zaujal intenzivní předmět Projektový management, který byl 2x týdně po 3 hodinách a skončil před Vánoci. Nabídka předmětů zde byla pro zahraniční studenty velmi široká a pestrá.

Jak vypadala výuka na univerzitě?

Jelikož na Madeiře bylo okolo 60 „erasmáků“ a z toho asi jen 8 přijelo studovat ekonomiku, žádné cvičení neotevřeli. Pamatuju si, že jsem chodila na Statistiku, která byla vyučována v portugalštině. Naštěstí paní profesorka uměla anglicky a vždycky nám vše přeložila. Na nějaké předměty jsme museli udělat projekt na cca 15 stran a předmět byl tím uzavřený.

Ve Slovinsku mě výuka dost překvapila, protože se tam vůbec neřešilo, zda jste zahraniční student. Chodila jsem na předměty se Slovinci, kteří se rozhodli pro obor v angličtině a s ostatními studenty z celého světa, kteří do Slovinska přijeli studovat na prezenční studium. Další změnou bylo to, že projekty byly zahrnuty do celkové známky, ne jako u nás za zápočet. Konečná známka pak spočívala převážně z prezentace, z projektu a závěrečného testu. Celkově výuka ve Slovinsku byla velmi kvalitní. Všichni profesoři uměli perfektně anglicky a byli velmi vstřícní. Získala jsem další pohled na problematiku svého oboru.

A co ubytování?

Na Madeiře jsem bydlela na koleji a měsíčně jsem platila cca 155 EUR. Pokoj se sociálním zařízením sdílí 3 studenti a kuchyňku celé patro. Ceny byly srovnatelné s Českou republikou, ale vzhledem k mému velkému cestování grant od EU nestačil.

Ve Slovinsku jsem bydlela ve studentském domě cca 20 minut MHDčkem od centra a platila jsem 150 EUR. Majitel byl Slovinec, ale uměl česky. V centru je cena ubytování o hodně vyšší, někteří sehnali ubytování až kolem 300-400 EUR. Lublaň jako hlavní město je poměrně nákladné. Ne jenom ubytování, ale když to převedeme na českou míru, třeba pivo stálo kolem 3 EUR.

Kde ses stravovala?

Na Madeiře jsem chodila do menzy, kde jídlo stálo cca 2,5 EUR. Cena zahrnovala polévku, hlavní jídlo, vodu, housku, ovoce nebo jogurt. Dále v místních restauracích, kde cena byla taktéž přijatelná.

Ve Slovinsku mají tzv. systém boni. To znamená zlevněná jídla pro studenty. Tak jak u nás máme zlevněné jízdné, tam mají studenti zlevněné jídlo. Tato sleva se dala uplatnit skoro ve všech restauracích v hlavním městě, Lublani, ale také po celém Slovinsku. Což bylo super, protože jsem se často stravovala v restauracích, kam bych normálně nešla. Cena jídla v restauracích se pohybovala okolo 3-4 EUR a v ceně byla polévka, hlavní jídlo, ovoce nebo zeleninový salát, voda a některé restaurace podávaly i dezert. V některých bistrech bylo jídlo dokonce zadarmo.

Jak si se celkově domlouvala?

Na Madeiře, vzhledem k hodně turistické destinaci, místní mluvili anglicky. Ve Slovinsku mě překvapilo, že anglicky uměli snad i malé děti. Angličtina je tam hodně podporovaná a umí ji opravdu skoro každý. Asi je to taky díky tomu, že nemají nadabované filmy a seriály. Velmi často jsem v obchodech mluvila slovinsky, díky kurzu, který jsem absolvovala a taky podobností jazyka.

Jaká je hromadná doprava v místě studia?

Na Madeiře jsem používala GIRO kartu, kterou jsem si nabila na 10 jízd za 12,50 EUR. Určitě se to vyplatilo, protože jedna jízda stála skoro 3 EUR a nezáleželo, jestli jedete jednu či pět zastávek. Ve Slovinsku jsem si koupila měsíční lítačku, která stála 20 EUR a mohla jsem si jezdit kdykoliv a kamkoliv.

Měla si čas na poznávání země? Cestovala jsi?

Hodně výletů pořádal místní spolek ESN (buddy systém). Ať už na Madeiře nebo ve Slovinsku.  Na Madeiře s námi „badíci“ trávili celý semestr a jezdili s námi na výlety. Dokonce jsme dosud v kontaktu. Ve Slovinsku nám pomáhali na začátku studia a pak jsme cestovali sami s organizátory výletů od ESN. Na Madeiře jsem času na cestování měla poměrně hodně, celý ostrov jsem několikrát procestovala. Jednou jsme se vydali na 3hodinovou plavbu lodí na sousední ostrov Porto Santo.

Slovinsko mám také procestované, a dokonce jsem měla čas vyjet do sousedních zemí. Navštívila jsem hlavní město Chorvatska, a dokonce jsem se koupala v Jaderském moři. Dále jsem si vyjela zalyžovat do Rakouska.

Jaký je tvůj největší zážitek?

Když vzpomínám na Madeiru, vybaví se mně hned několik zážitků. V první řadě jsem si zkusila 3x surfovat a za jednu lekci jsem zaplatila pouhých 10 EUR. Nebo jsem si zkusila být barmankou ve studentském baru. Ke konci Erasmu jsme si půjčili auto i motorku a projeli ostrov křížem krážem. Ze Slovinska si odvážím zážitek z jezera Bohinj, kde jsem jezdila na kajaku. Dalším mým zážitkem byl 3týdenní intenzivní kurz slovinského jazyka za 3 kredity. Jelikož je to slovanský jazyk, nebylo těžké se ho naučit. Občas výuka byla i vtipná, například slovinsky „otrok“ znamená v češtině „dítě“.

Co ti Erasmus+ dal?

Erasmus mi dal spoustu nových přátel, se kterými jsem doteď v kontaktu. Osamostatnění se od rodiny, nespočet zážitků a spoustu nových znalostí ze studia na univerzitě.

A co naopak vzal?

Nedokážu si vzpomenout na jedinou věc, kterou by mi vzal. Když jsem se vrátila, vše tu bylo při starém. Jo vlastně jedna věc by tu byla, Erasmus mi vzal strach mluvit anglicky.

Chceš něco vzkázat studentům, kteří přemýšlí o studiu v zahraničí?

Určitě se nebojte, nic vám neudělá si aspoň přihlášku podat. Až budete přijati, budete natěšeni na nové dobrodružství, tak jako jsem byla já. Dalším plusem je, že dostanete grant od Evropské unie, takže si už jen stačí něco málo našetřit a můžete zažít nezapomenutelný semestr či dva v zahraničí.

Zaujal tě příběh Anežky? Chceš sám/sama studovat v zahraničí? Nebo jse a přihlas se. Potřebné informace hledej zde. 

Anežka Hájková studuje na Fakultě ekonomicko-správní třetím rokem bakalářský program Veřejná ekonomika a správa, specializaci Ekonomika pro kriminalisty a celníky. Na Erasmus+ vyrazila poprvé ve druhém ročníku v zimním semestru na Madeiru. Protože se vrátila nadšená, rozhodla se přihlásit znovu, tentokrát do Slovinska. Jak sama říká, studium v zahraničí jí otevřelo oči v mnoha směrech. Získala spoustu zkušeností a zážitků. Ráda by ve studiu pokračovala dál, v plánu má také zahraniční stáž, díky které by si ještě víc vylepšila svůj profesní životopis.