Vážení studenti,

v souvislosti s nárůstem počtu onemocnění covid-19 přistupujeme v tomto týdnu k následujícím úpravám pravidel:

1. zakazuje se vstup do prostorů FES těm, kdo mají jakékoliv příznaky onemocnění covid-19;
2. omluvit neúčast z výuky kvůli covid-19 budete moci i na základě sms zprávy z hygienické stanice nebo printscreenu z rezervace termínu na PCR test;
3. po celou dobu pobytu na fakultě je nově povinné nosit respirátor. Respirátor nemusí mít při výuce plně očkovaný vyučující a student, který prezentuje nebo je ústně zkoušen;
4. od 25. 11. 2021 se budou přednášky, kde je více než 250 zapsaných studentů, konat jen online. Jde například o přednášky předmětů FPSE, FSP1 a FPRM. Vyučující zpřístupní záznam přednášky.

V tuto chvíli předpokládáme, že zápočty a zkoušky budou probíhat prezenčně (pokud vládní opatření nenařídí jinak) v obvyklých termínech. Připravujte se tedy průběžně.  Potřebujete-li konzultovat, domluvte si předem s vyučujícím emailem schůzku.

Uvědomujeme si, že stávající opatření Vám mohou způsobit určité nesnáze. Věříme však, že se nám je společně podaří opět překonat.

Za vedení fakulty

Jan Stejskal, děkan

Jitka Komárková, proděkanka pro studium a pedagogickou činnost

Další informace naleznete na Souhrných informacích ke koronaviru.

Provoz studijního oddělení

Provoz studijního oddělení se již vrátil do původního režimu. Úřední hodiny naleznete zde.

• Potvrzení o studiu můžeme i nadále zaslat na studentský email či poštou.
• Pro odevzdávání Vašich dokumentů a žádosti slouží také schránka umístěná přímo u dveří studijního oddělení, kterou denně vybíráme.
• Dotazy ke studiu lze zasílat na emailovou adresu studijni.fes@upce.cz nebo ipc.fes@upce.cz nebo vyřídit telefonicky.

Děkan, který přejmenoval Fakultu ekonomicko-správní

Původně strojař, který se specializoval na vozidla a dělal aplikovaný výzkum například i pro Tatru. V Pardubicích začínal na Dopravní fakultě Jana Pernera. V roce 1993 se Radim Roudný chopil kormidla na Fakultě ekonomicko-správní a stal prvním děkanem, který ji vedl už pod současným názvem. Fakulta letos slaví 30 let a on v rozhovoru mluví o začátcích, vizích či důležitosti bezpečnostního managementu.

Jak to bylo na počátku 90. let s vaším působením na dvou fakultách?

Když se v Pardubicích začalo s přípravami na založení dopravní fakulty, bylo to pro mě zajímavé nejenom po odborné, ale i praktické stránce. Dlouhodobě jsem totiž v Pardubicích bydlel. Byl jsem u zrodu dopravní fakulty, a ten vyústil úspěšnou akreditací. Koncem května 1993 mne oslovil tehdejší prorektor prof. Koudelka s návrhem, abych se věnoval Fakultě územní správy. Ta se potýkala s problémy. Koncem června se podařilo fakultu akreditovat na bakalářské studium a tehdejší rektor prof. Kudláček mne požádal, abych se fakultě dále věnoval. Slíbil jsem to na rok a dopadlo to tak, že jsem na fakultě dodnes.

V roce 1991 vznikla Fakulta územní správy. O dva roky později se přejmenovala na Fakultu ekonomicko-správní. Proč jste jako děkan chtěl změnu názvu?

Územní správa tehdy byla módní záležitost. Bylo zřejmé, že požadavky na pracovníky nejen územní, ale celkově veřejné správy se budou snižovat, a dále zde byla velká konkurence. Zároveň jsem měl představu, která se také potvrdila, že bude zájem o podnikovou ekonomiku. A jako univerzální mi připadal název Fakulta ekonomicko-správní. Ten už měla fakulta Masarykovy univerzity Brno, s kterou jsme spolupracovali. Autorka názvu prof. Strecková ani brněnský děkan prof. Blažek neměli proti použití názvu žádné námitky.¨

Můj hlavní obor, kterému se věnuji trvale, je teorie rozhodování s podoborem bezpečnost. Tento obor pro mě nebyl nic nového, aplikoval jsem to, co jsem používal v technické oblasti, pouze jsem posílil výklad subjektivní stránky.

Co jste chtěl z pozice děkana prosadit?

Měl jsem představu fakulty začleněné do logické struktury odborné dělby práce v rámci univerzity ve smyslu ústavy celouniverzitní, fakultní s univerzitní působností a čistě fakultní. To se až na výjimky nepovedlo.

Jaké výjimky?

Například matematika. Z hlediska zaměření fakulty jsem měl představu orientace oborů na praxi se silnou teoretickou podporou a s použitím matematiky. Nikoliv hry na vědu. Také jsem očekával vznik specifických oborů a osobně jsem prosazoval bezpečnost společnosti i podnikání. Celkově si myslím, že moje představy byly dány mojí specifikou a příliš se nenaplnily, tím však nehodnotím dnešní úroveň fakulty. Hlavním úkolem byla akreditace, a ta probíhala i mým zaviněním obtížně. Byl jsem z průmyslové oblasti zvyklý prosazovat věcnou stránku, pak následovala výroba jako hodina pravdy. To ovšem nebyl styl standardních akademiků a můj přístup se nelíbil.

Nelíbil?

Posuzování nebylo o výsledcích a perspektivě, ale o subjektivních názorech, o konkurenci, a očekávala se servilnost.

Jaké obory byly pro vás stěžejní?

Za rozhodující jsem vždy považoval obor podnikohospodářský. Náš zájem byl získat akreditace na široké spektrum oborů, které můžeme nabídnout studentům. Shodou okolností se nejlépe rozvíjela informatika.

Na změny jste ale nebyl sám…

To nebyl. Počátky fakulty jsou i poučením pro budoucnost. Bez smyslu pro spolupráci a velkorysost poškodíme rozvoj celku. V prvním období se o rozvoj fakulty zasloužili prof. Kolda, prof. Kosek, prof. Cimpl, doc. Machačová, dr. Černá a řada dalších. Ne všichni však se změnami pro její záchranu souhlasili, někteří dokonce škodili a z fakulty odešli.

Nemůžu zapomenout na významnou podporu fakulty od vedení tehdejší Vysoké školy chemicko-technologické. Hlavní roli hráli především rektor prof. Kudláček, prorektor prof. Koudelka, kvestor Ing. Maršálek a prorektoři prof. Churáček a prof. Tichý. Pomáhali i místní patrioti, politici primátor Ing. Stříteský, starosta Pardubice 2 – Polabiny Jiří Srbek, poslankyně dr. Tomanová. Bohužel byla řada dalších, kteří rozvoji školy spíše bránili. Dnes je již téměř neuvěřitelné, že existoval odpor proti stavbě nové knihovny, na kterou ministerstvo školství poskytlo 60 milionů korun. Ještě větší odpor byl proti stavbě auly, na kterou ministerstvo poskytlo 60 milionů a město Pardubice 30 milionů korun. Naštěstí se podařilo stavby obhájit a realizovat. Dnes se už dávno zapomnělo, jak to bylo. Důležité je, že knihovna i aula dobře slouží a současné vedení školy je orientované rozvojově.

Vaše specializace se během třicetileté éry také proměnila…

Původní odborností jsem strojař. Specializoval jsem se na vozidla s dlouholetou praxí v aplikovaném výzkumu a řízení jakosti a technického rozvoje. Po škole jsem pracoval v aplikovaném výzkumu, zkušebnictví vozidel a posléze řízení technického rozvoje, kde jsem získal rozsáhlé praktické zkušenosti. Po příchodu do Pardubic jsem pouze krátce přednášel teorii automobilů na dopravní fakultě.

Můj hlavní obor, kterému se věnuji trvale, je teorie rozhodování s podoborem bezpečnost. Tento obor pro mě nebyl nic nového, aplikoval jsem to, co jsem používal v technické oblasti, pouze jsem posílil výklad subjektivní stránky. Fakulta ve svých počátcích často improvizovala, dnes již má profesionální charakter. Dále jsem se věnoval managementu veřejné správy.

Čemu konkrétně?

Úspěšně jsme spolupracovali s veřejnosprávním úsekem ministerstva vnitra a dále problematice bezpečnosti ve spolupráci s Institutem ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč. Ten spolupracoval s fakultou ve výuce, kde mimo jiné přednášeli doc. Linhart a doc. Janošec. Školili jsme také úředníky okresů a posléze krajů. Měli jsme i aktivní spolupráci s Policií ČR. Policie zajišťovala speciální přednášky na fakultě a účastnili jsme se jednání Protikorupční komise Policie ČR.

V roce 1994 opouštělo fakultu prvních 48 absolventů-bakalářů. Dnes má fakulta na 8 500 úspěšných absolventů, a to v bakalářských, magisterských, inženýrských i doktorských studijních programech. Jak velkou váhu toto číslo pro vás má?

Považuji to za úspěch. Ročně to znamená více než 280 absolventů.

Jste v kontaktu se svými bývalými studenty?

Řada absolventů se občas přihlásí. Není to masové, ale vždy mě to potěší.

Třicet let, to je už poměrně dlouhá doba, aby se člověk ohlédl a hodnotil. Jaké vaše hodnocení by fakulta od vás obdržela?

Dnes už nemám tolik informací a dostatečný přehled. Domnívám se, že fakulta dosáhla dobré úrovně, plně srovnatelné s ostatními ekonomickými fakultami.

Ekonomika v době pandemie trpí. Bude potřeba více expertů na tuto oblast?

Myslím, že pandemie počet expertů, ekonomů nezvýší. Pandemie není obor, ale negativní jev ekonomiky, který vyvolá potřebu úspor ve všech oborech.

Má budoucnost právě obor Krizový management?

Nechci hovořit o tzv. krizovém managementu, raději použijme širší pojem bezpečnostní management, jehož význam jednoznačně poroste. Obecně je podceněna problematika negativních jevů ve všech disciplínách. Jasným příkladem je současná covidová situace, na kterou jsme se dlouhodobě nepřipravovali, ačkoliv to nebyla žádná „černá labuť“, něco co jsme neznali. Byla tu už španělská chřipka a další. Myslím, že bezpečnostní disciplíny jsou i přirozená součást ekonomie a mají významnou budoucnost.

Co byste fakultě popřál?

Samozřejmě úspěšný rozvoj. Mladší kolegové by se měli trvale snažit o spojení s praxí. A k ohromným výhodám, které přináší rozvoj výpočetní techniky, by vždy měli přidat zdravý selský rozum. Fakulta ale stojí před velkým nebezpečím, kterým je prozatím neřešený přebytek společenských oborů. Tomu je možné čelit vytvářením specifických oborů se špičkovou úrovní, což se snadno řekne, ale obtížně dělá. Držím jim ale palce.

doc. Ing. Radim Roudný, CSc.

Dvacet let pracoval absolvent prestižní Vojenské technické akademie v aplikovaném výzkumu a zkušebnictví vozidel, kde získal rozsáhlou praxi v oboru jakosti. V roce 1961 přijal nabídku na funkci ředitele odboru jakosti ministerstva všeobecného strojírenství, kde přešel na odbor vědy a technického rozvoje. Působil v automobilním průmyslu ve funkci technického ředitele a rád vzpomíná na korektní a tvůrčí jednání s prezidentem Volkswagenu Dr. Hahnem. Po celou dobu praxe spolupracoval s vysokými školami přednáškově, oponenturami a prací v komisích v oboru vozidla a také v oboru ekonomika na Ústavu ekonomie strojírenství ČVUT. Před listopadovou revolucí se rozhodl z průmyslové oblasti odejít a věnovat se pedagogice na plný úvazek. Nastoupil na dnešní Univerzitu obrany, kde působil do roku 1993. V roce 1993 se stal děkanem Fakulty ekonomicko-správní a na Univerzitě Pardubice působí dodnes.

V letošním roce již podeváté připravili studenti FES seznamovací setkání pro budoucí prváky. V areálu Sklář  Ostružno u Jičína tak mělo možnost 120 nových studentů FES se vzájemně seznámit a nastartovat studentský život ještě dříve, než nastane každodenní studování. Čtyřdenní program byl naplněný sportovními turnaji, zábavnými soutěžemi, přednáškami i  výlety. Přátelskou atmosféru celého setkání navíc umocnilo i krásné počasí.

V úterý 7. 9. 2021 doplnilo program i 16 zástupců FESky v čele s jejím děkanem prof. Stejskalem. Ten společné setkání zahájil a v neformální přednášce představil blíže fakultu a univerzitu. Ve fakultním týmu nechyběla ani  proděkanka pro studium doc. Komárková.  V  přátelském duchu se nesla i setkání na jednotlivých stanovištích, které jsme pro studenty připravili. Studenti si mohli například vyzkoušet, jak využít získanou 40ti miliónovou dotaci, jak a kde výhodně investovat, jak argumentovat v diskuzi, ve které se sejde ekonom a politik. Na dalších stanovištích se seznámili s GPS navigací a s leteckými snímky, které vytvořily drony nebo si povídali o tom, kde ve světě kolem nás se potkáme s matematikou. Zároveň se studenti dozvěděli, že na naší fakultě se nemusí matematiky skutečně bát, s námi se ji naučí.  Skupinka studentů si pod vedením dr. Mandyse vyzkoušela, jak rychle a dobře se umí rozhodovat.  Studentům se líbila i hra Kin-ball, kterou do areálu přivezli dva zástupci Katedry tělovýchovy a sportu Univerzity Pardubice

Velkému zájmu studentů se těšil i stánek „Study-point“, ve kterém během dne odpovídala na dotazy referentka studijního oddělení nebo stanoviště k výjezdům na Erasmus+, kde své zkušenosti z Erasmu a cestování předávala studentka navazujícího studia.

Všem organizátorům letošního fakultního Seznamováku děkujeme a budoucím studentům přejeme, ať jim nově nalezená přátelství pomohou zvládnout všechny případné překážky ve studiu.

Příští krajské kolo Ekonomické olympiády pro střední školy proběhne na naší Fakultě ekonomicko-správní. Je nám ctí, že jsme se stali partnery Institutu ekonomického vzdělávání z. ú. a poprvé budeme moci přivítat finalisty kola Pardubického kraje v prostorách naší fakulty. 

Ekonomická olympiáda je mezinárodní soutěž ve znalostech z ekonomie a financí, která je určena studentům středních škol. Vychází z rámcových vzdělávacích programů MŠMT a svým pojetím přispívá k dalšímu rozvíjení klíčových schopností a znalostí studentů v tomto oboru. Otázky do soutěže a koncepci Ekonomické olympiády spoluvytváří ekonomové a odborníci z Institutu ekonomického vzdělávání (INEV) a České národní banky (ČNB). Ekonomická olympiáda je největší soutěží v ekonomii a financích v ČR a na Slovensku (celkem jí prošlo přibližně 20 tisíc studentů ze čtvrtiny všech středních škol). V letošním roce bude rozšířena také do Maďarska, UK a dalších zemí.

FES finalistům soutěže nabídne přednostní přijetí ke studiu v příštím akademickém roce do studijních programů Finance a Ekonomika a management.

Více informací: Ekonomická olympiáda - Ve světě ekonomie a financí jako doma (ekonomickaolympiada.cz)

V termínu od 30. 8. do 31. 8. 2021 se na Fakultě ekonomicko-správní Univerzity Pardubice konají státní závěrečné zkoušky bakalářského studia ve studijním programu Hospodářská politika a správa, Ekonomika a management a Systémové inženýrství a informatika a státní závěrečné zkoušky navazujícího magisterského studia ve studijních programech Hospodářská politika a správa, Hospodářská politika a veřejná správa, Regional Development and Governance, Ekonomika a management, Systémové inženýrství a informatika, Informatika a systémové inženýrství a Informatics and System Engineering. 

Všem studentům přejeme hodně štěstí při ověřování nabytých vědomostí. 

Obhajoba disertační práce Ing. Solomona Gyamfiho s názvem Efficiency of the Public Sector Support for Creating Innovation Milieu v doktorském studijním programu Economic Policy and Administration proběhne dne 6. 9. 2021 od 09:30 h. Státní doktorská zkouška Ing. Ondřeje Kuby v doktorském studijním programu Hospodářská politika a správa proběhne 6. 9. 2021 od 11:00 h.

Více informací: Obhajoby disertačních prací a státní doktorské zkoušky na FES | Fakulta ekonomicko-správní (upce.cz)

Univerzita Pardubice letos opět představila tisícům návštěvníků vědu hravou formou ve svém speciálním Science Pointu. Popularizátoři vědy připravili program, který nabídl sedmidenní šňůru ukázek vědy i kontaktních her v rámci pardubického Sportovního parku. 

Fakulta ekonomicko-správní vypisuje 2. kolo přijímacího řízení do bakalářského a navazujícího magisterského studia.

Bakalářské studium pro studijní programy:

• Finance - prezenční forma
• Informatika a systémové inženýrství, specializace Informační a bezpečnostní systémy - prezenční forma
• Hospodářská politika a veřejná správa - profil profesní, specializace Hospodářská politika a veřejná správa zaměřená profesně na obchodní inspekci - kombinovaná forma

Podmínky pro přijetí zůstávají stejné jako v 1. kole. 

Navazující magisterské studium pro studijní programy:

• Hospodářská politika a veřejná správa, specializace Ekonomika veřejného sektoru - prezenční forma
• Finance - prezenční forma 
• Informatika a systémové inženýrství, specializace Informační a bezpečnostní systémy - prezenční forma

Podmínky pro přijetí zůstávají stejné jako v 1. kole. 

Elektronická přihláška k vyplnění zde.

Přihlášky přijímáme do 16. 8. 2021.

Studujte doktorský program, tvořte s námi lepší budoucnost.

Rádi studujete a poznáváte nové? Pokračujte v doktorském studiu na Fakultě ekonomicko-správní. Doktorské studium je určeno pro ty, kdo se chtějí prosadit v oboru, zajímá je vlastní rozvoj a výzkumná práce. Nabízí možnost vycestovat do zahraničí v rámci studijních či pracovních pobytů, účastnit se mezinárodních konferencí a poznávat zajímavé osobnosti. Standardní délka studia je 4 roky a po jeho zdárném dokončení získáte titul doktor – Ph.D. Za studium neplatíte, naopak získáte stipendium až ve výši 18 000,- Kč každý měsíc v 1. ročníku prezenčního studia.

Přihlášku do dodatečného přijímacího řízení lze podat od 19. července do 6. září 2021.

Doktorský studijní program:

• Regionální a veřejná ekonomie
• Ekonomika a management
• Aplikovaná informatika
• Systémové inženýrství a informatika

Detailní informace: https://fes.upce.cz/fes/doktorske-studium

Kontaktní osoba: Bc. Radka Bartoníčková (radka.bartonickova@upce.cz)

Jejich boom nekončí. Naopak nabírá na síle. Fenomén podcastů se šíří internetem. Zasáhnul taky pardubickou univerzitu. Své osobnosti, úspěšné studenty i absolventy chce díky vlastní tvorbě představit širší veřejnosti.

„Sice máme univerzitní časopis, ale ten je spíš takový interní. Naši hosté jsou obecně inspirativní. Vůbec prvním byl pan rektor. I když je excelentním vědcem, byl rozhovor osobnější. Mluvil tam o své knize Věda a jiné lásky. Těmi láskami přitom myslí koníčky a záliby. Málokdo tuší, že fotografuje, sbírá staré fotoaparáty a taky se už v dětství začal učit japonsky, rád poznává cizí země,“ říká jedna z moderátorek Věra Přibylová. Tou další je Šárka Rusnáková.

UPCE On Air

Koho uslyšíte?

Celkem má podle Přibylové univerzita natočených 10 dílů a postupně je každé druhé pondělí vysílá na webu i v aplikacích. Dohledat se k audiu dá taky video. „Kromě pana rektora jsme si pozvali i studenta Petra Václavka z fakulty ekonomicko-správní, který během pandemie pořádal charitativní fiktivní zápas ve futsale. Přivítali jsme taky mladou vědkyni Michaelu Chocholouškovou z excelentního vědeckého týmu profesora Michala Holčapka, který se zabývá výzkumem rakoviny slinivky.“

Rozhovorem prošel taky absolvent dopravní fakulty Jiří Čáp. „Ten pracuje v logistické firmě a na autodromu ve Vysokém Mýtě, takže povídal o motosportu. Mezi hosty jsme měli i dva historiky – Pavel Marek je spoluautorem výstavy na pardubickém zámku Pernštejnské ženy a Evropa. Vladan Hanulík se pro změnu zabývá dějinami těla, dějinami medicíny. Pozvali jsme taky Marcelu Pejchalovou z fakulty chemicko-technologické, která se zabývá rozbory vody anebo docenta Černohorského z fakulty ekonomicko-správní na téma Jak peníze v čase ztrácí svou hodnotu.“

Cizojazyčná verze

Protože na univerzitě studuje přes 400 zahraničních studentů a působí tam zahraniční akademici, vznikají i speciální anglické podcasty. Moderuje je Zaan Bester z Jihoafrické republiky. „Povídala si třeba se studentem z Jemenu, kterým zmítá válka a různé politické problémy. Jeho zajímavý příběh určitě stojí za poslech,“ doporučuje Přibylová.

Na natáčení podcastu autoři využívají vlastní studio Univerzitního konferenčního centra. V logu podcastu je symbolika křídel složená ze šestnácti otisků prstů. „Dřív jsme tento motiv použili v kampani pro uchazeče. Jmenovala se Studuj na UPCE a nechej tu svůj otisk. Naši hosté taky nechávají v podcastu takový symbolický otisk. Navíc křídla evokují lehkost a my se snažíme podcasty dělat odlehčeně.“

Článek je se svolením převzat z Českého rozhlasu Pardubice.