Takový byl Příliv! Začátek nového semestru jako studentská party. 

Zábava, živá hudba, užitečné informace, spolky, sportovní soutěže přímo v kampusu. Studenti Univerzity Pardubice se bavili celé odpoledne do pozdních hodin během tradiční univerzitní akce Příliv. 

Večer zakončila už podruhé pardubická skupina Vypsaná fixa, která kdysi začínala zkoušet právě na kolejích. Nový akademický rok začal na většině ze 7 fakult Univerzity Pardubice tento týden, zcela nově nastoupilo bezmála 3 tisíce vysokoškoláků.

Vážené studentky, vážení studenti,
vážené kolegyně, vážení kolegové,

tento týden zahajujeme na většině fakult nový akademický rok 2022/2023. Rád bych vás všechny pozdravil a přivítal na naší Univerzitě Pardubice.

Chtěl bych ocenit nasazení všech zaměstnanců univerzity, které vede k tomu, že studenti mají v silné konkurenci dalších vysokých škol zájem studovat právě v některém z námi nabízených studijních programů. Všem studentům bych chtěl popřát, aby na naší univerzitě prožili další zajímavý a  inspirativní rok. Pevně věřím, že čas strávený v posluchárnách, učebnách praktické výuky nebo v univerzitní knihovně bude účelně vynaložený, a že nově získané znalosti a osvojené dovednosti v budoucnu přispějí k uplatnění našich absolventů na trhu práce.

Rád bych mezi námi přivítal nové studentky a studenty, nové kolegyně a kolegy, akademické pracovníky a další zaměstnance. Věřím, že tito všichni přispějí k rozvoji naší univerzity. Život v univerzitním prostředí s sebou přináší celou řadu příležitostí v rovině vzdělání, ale také v dalších stránkách života naší akademické obce.

Seznámit se s prostředím kampusu, s možnostmi, které univerzita nabízí, se svými kolegy a dalšími členy naší univerzitní komunity vám nabídla tradiční tradiční akce Příliv.

Všem studentkám, studentům, kolegyním, kolegům a zaměstnancům Univerzity Pardubice přeji úspěšný akademický rok.

Těším se na vzájemné setkávání a spolupráci s vámi.

Váš rektor

prof. Ing. Libor Čapek, Ph.D.

Pokud Vás baví IT, nenechte si ujít blížící se konferenci Funovation Con22, jejímž tématem je právě Zábava & Inovace v IT. 

Těšit se můžete na populární speakery z oblasti improvizace, umělé inteligence, kybernetické bezpečnosti a geografických informačních systémů, a to vše za zvuků jazzové improvizace. Moderátorem konference bude Martin Vasquez, mistr improvizace, kouč a mentor, který připravuje řečníky v rámci TEDX Pragues na jejich vystoupení. 

Akce se uskuteční v úterý 4. října od 14h v univerzitní aule. Následovat bude after party ve studentském klubu Áčko.

Bližší informace o programu získáte na webu https://www.foxconn.cz/funovation22, kde se rovnou můžete zaregistrovat.

Univerzita Pardubice se řadí mezi lídry v oblasti využití datové analytiky na veřejných vysokých školách v České republice. Už loni sdílela zkušenosti v rámci projektu Digitální univerzita, který realizuje společnost Microsoft. Tento měsíc uspořádala konferenci Datová analytika jako základ digitální transformace univerzit.

Konference se zabývala využitím digitálních datových technologií na českých univerzitách s důrazem na datové sklady, na ně navázaný reporting, analýzy a prediktivní modely. Zabývala se také aktuálními otázkami souvisejícími s digitalizací státní správy. O své zkušenosti s digitalizací se podělily nejen univerzity, ale také zástupci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) nebo společnost Microsoft. 

Panelovou diskusi na konferenci moderoval rektor Univerzity Pardubice prof. Ing. Libor Čapek, Ph.D. a účastnili se jí zástupci managementu českých veřejných vysokých škol i MŠMT. O tom, že je téma pro české vysoké školy aktuální, potvrdilo i velké množství dotazů v diskuzi.

Univerzita Pardubice jako organizátor prestižní konference navazuje na své aktivity z minulého roku. Jejich součástí byla např. přednáška na konferenci Dny vzdělávací činnosti (pořadatel MŠMT) nebo zapojení do projektu Digitální univerzita společnosti Microsoft.

Konference na Univerzitě Pardubice proběhla pod oficiální záštitou MŠMT a na organizaci se podílely také společnosti Microsoft Česká republika a dolphin consulting a.s.

Angličtináři byli desetiletí zvyklí učit žáky a studenty, že hlavou Spojeného království je královna Alžběta II. Nyní se učebnice přepíšou, svět vstupuje do nové éry. „Britové na trůnu jiného panovníka ve velké většině nezažili a úmrtí Alžběty II. tak pro ně znamená velký předěl. Určitě se bude říkat: ‚To se stalo ještě za královny Alžběty…‘,“ domnívá se Olga Roebuck, vedoucí Katedry anglistiky a amerikanistiky Univerzity Pardubice.

Co znamenala královna Alžbeta II. pro Spojené království?

Jak již bylo za tu krátkou dobu od jejího úmrtí mnohokrát zdůrazněno, byla především velkým symbolem stability. Nová britská premiérka, Liz Trussová, dokonce použila až biblické přirovnání ke skále, na které současná Británie stála. V průběhu své vlády se od počátku snažila navázat na svého otce, Jiřího VI. a stát při Britech v dobách dobrých i zlých. V mnoha ohledech tak symbolizovala vlastnosti, které až stereotypně považujeme za britské: klid, distingovanost, smysl pro povinnost a schopnost překonávat těžkosti, jako kdyby se nic nedělo.

Vládla 70 let. Jakými klíčovými událostmi království provedla?

Již v době nástupu na trůn v roce 1953 k ní národ vzhlížel jako k symbolu. Británie se těžce vzpamatovávala z 2. světové války a kromě zdevastovaných průmyslových oblastí se potýkala s přetrvávajícím přídělovým systémem a dalšími ekonomickými dopady poválečné rekonstrukce. Mladá, krásná a šťastná královna uprostřed toho zářila jako drahocenný šperk, což můžeme nakonec slyšet i v autentickém komentáři v televizním přenosu z její korunovace. Jistě zásadní událostí byla pro Británii i divoká 60. léta, kdy tato země udávala celosvětový tón v oblasti populární kultury a členové královské rodiny nezůstávali tohoto dění stranou. A tak mohl John Lennon na jednom koncertu Beatles vyzvat fanoušky, aby do rytmu tleskali a ti v lóžích „chrastili svými šperky“. Nelze nezmínit ani hospodářskou krizi 70. a 80. let a následnou hospodářskou transformaci vedenou tehdejší premiérkou Margaret Thatcherovou. Na konci 90. let byl jistě zásadní a pozitivní zprávou mírový proces v Severním Irsku, završený podepsáním mírové dohody. V neposlední řadě je třeba zmínit i covidovou pandemii, která ve své první vlně Británii těžce zasáhla. A právě v této situaci se Alžběta II. ukázala jako historická osobnost. Ve svém mimořádném projevu k Britům nejen poděkovala všem, kteří nasazovali své životy a drželi zemi jakžtakž v provozu, ale vzpomínkou na své dětství a dobu evakuace, která tehdy rozdělovala rodiny, nabídla paralelu z vlastního života a dala všem naději, že i tato situace se dá zvládnout.

Zpráva nezasáhla jen Spojené království, ale celý svět. Čím si královna získala takovou oblibu napříč kontinenty?

Kromě toho, že byla hlavou Commonwealthu a oficiální hlavou celé řady států, to určitě bylo díky tomu, že i přes hradbu přísného protokolu zůstávala autentická. Stačí se podívat na reakce celé řady státníků i obyčejných lidí, kteří na ni vzpomínají jako na blízkého člověka (např. kanadský premiér Justin Trudeau). Mnoho lidí má na ni vzpomínky, které se pojí s jejich osobními životy. Úmrtí britské královny se tak globálně stává jakousi osobní ztrátou.

Jak ji vnímali Britové?

Pro Brity byla jedním ze základních kamenů jejich identity. Troufám si tvrdit, že její smrt zasáhla jak příznivce, tak odpůrce monarchie. Britové na trůnu jiného panovníka ve velké většině nezažili a úmrtí Alžběty II. tak pro ně znamená velký předěl. Je to konec jedné éry a určitě se bude říkat: „To se stalo ještě za královny Alžběty…“. Její historická role bude jistě zhodnocena s odstupem a bez nostalgie, která se většiny z nás nyní zmocňuje. Faktem ale zůstává, že pro svou královskou roli žila obdivuhodně.

Jaká byla Alžbeta, když nebyla královnou, ale matkou, babičkou, ženou?

Alžběta byla od dětství vychovávaná jako následnice a pro tuto roli byla připravovaná, královnou byla rozhodně na prvním místě. V soukromém životě měla obrovské štěstí v podobě požehnaného a láskyplného manželství. Je o ní také známo, že milovala jízdu na koni a byla vynikající jezdkyní v dámském sedle. Jakkoliv ji mnohé, zejména bulvární, noviny kritizovaly, že veřejně nedává příliš najevo city ke svým blízkým, byla ke své rodině velmi citlivá.

Prolomila někdy nějaká tabu týkající se monarchie?

V 60. letech podlehla tlaku populárních médií a nechala o soukromém životě královské rodiny natočit film, který způsobil jisté kontroverze. Jinak se vždy přísně držela toho, co jí role královny nařizovala.

Změní úmrtí Alžběty II. pohled na královskou rodinu?

Pohled na královskou rodinu se určitě změní za vlády nového krále. Karel III. má na jednu stranu potenciál stát se progresivním panovníkem, protože se zajímá a je aktivně činný v zásadních oblastech, jako je ochrana přírody a ochrana kulturního dědictví. Je to vzdělaný a zkušený člověk. Otázkou zůstává, jak bude všeobecně Brity přijat. Koneckonců, jsou zvyklí ho vnímat v pozici následníka. Takže uvidíme.

Každý, kdo se učil angličtinu, v reáliích narazil na královnu Alžbětu II. I pro anglické pedagogy přichází velká změna. Budou se přepisovat učebnice…

Změna je to obrovská a učebnice se přepisují pořád. Právě i proto, že angličtina je globální jazyk a anglická kultura je tak do jisté míry kulturou globální, dotýká se tato ztráta tolika lidí.

Jak zpráva zasáhla Vás osobně?

Je to pro mne smutná zpráva z důvodů, které jsem již popsala, ale i proto, že jsem měla to štěstí královnu Alžbětu II. vidět při její návštěvě v Brně v roce 1996. Stála jsem tehdy na přecpaném náměstí a když se na balkóně nové radnice objevila královna ve společnosti Václava Havla, byl to zážitek. Dodnes to pro mne symbolizuje pocit svobody a rozletu, který moje generace zažívala v 90. letech. Kromě toho, můj muž je Angličan a přesto, že již přes 30 let žije v Čechách a většinu politických událostí v Británii vnímá s odstupem, úmrtí královny je pro něj také osobní. Jako by se zavřely další dveře domů, do Anglie, kterou znal.

Mgr. Olga Roebuck, Ph.D., M. Litt., Fakulta filozofická, Katedra anglistiky a amerikanistiky

Na Univerzitě Pardubice studuje přibližně sedm tisíc studentů. V současné době nabízí přibližně 180 možností studia v různých programech na sedmi fakultách různých směrů.

Mezi fakulty Univerzity Pardubice patří Fakulta chemicko-technologická, Dopravní fakulta Jana Pernera, Fakulta ekonomicko-správní, Fakulta elektrotechniky a informatiky, Fakulta

filozofická, Fakulta restaurování a Fakulta zdravotnických studií. „Různorodost nabídky studia je zajímavá, protože u nás studují chemici, zdravotníci, dopravní experti, ekonomové,restaurátoři, elektro a IT specialisté, historici a filozofové,“ uvedla vedoucí Oddělení propagace a vnějších vztahů Martina Macková. Univerzita Pardubice má na svých kolejích k dispozici 1 300 lůžek, která jsou obsazená. Mnozí studenti bydlí v pronájmech nebo dojíždí. „Zájem o bydlení na kolejích ještě vzrostl po období pandemie, kdy univerzita poskytovala studentům pro období online výuky slevy a další výhody. Na zájmu se projevil i růst cen pronájmů,“ sdělila Macková.

Studenti Univerzity Pardubice jsou z celé ČR – a samozřejmě i ze zahraničí. „Nabízíme jako jediní fakultu se zaměřením na dopravu nebo také obory na Fakultě restaurování, které přitahují zájem uchazečů i mimo východočeský region. Studenti k nám míří také za kvalitním a tradičním studiem chemie. Velmi žádané je v posledních třech letech studium na Fakultě ekonomicko-správní nebo Fakultě zdravotnických studií. Nejvíce studentů ale stále máme z krajů  - Pardubický, Královéhradecký a Středočeský,“ řekla Macková. Zajímavostí a novinkou pro nadcházející akademický rok je studijní program Digitální podnikání na Fakultě ekonomicko správní, který univerzita nabídla až v červnu a je o něj velký zájem. Anebo studium v anglickém programu na Dopravní fakultě Jana Pernera Transport Operations Management, který se otevře v akademickém roce 2023/24. Pandemie nemoci covid-19 ovlivnila příjezdy a odjezdy studentů v rámci zahraničních výměnných programů Erasmus. „Studenti, kteří vyjeli nebo přijeli na tyto pobyty, museli respektovat omezení, tedy například i online výuku a uzavření škol. Nyní již nabízíme studentům výjezdy jako před pandemií. Ve startujícím akademickém roce podle našich dosavadních čísel a odhadu vyjede nastudijní pobyty a praktické stáže více než 120 studentů do 22 zemí. Přesná čísla zatím nemáme, protože probíhá přihlašování. Jen v zimním semestru přijede na Univerzitu Pardubice přes program Erasmus 74 zahraničních studentů z 18 zemí,“ řekla Macková.

Univerzita dlouhodobě spolupracuje s Pardubickým krajem na několika úrovních. „Kraj například každoročně podporuje popularizační akce univerzity, které mohou podnítit zájem žáků o studium a o vědu. Univerzita se účastní krajských akcí, jako je například Den Pardubického kraje. Spolupracujeme také v rámci projektu Parádní kraj. Komunikujeme ohledně výstavby Fakulty zdravotnických studií v areálu bývalé Tesly nebo výuky vázané na krajskou nemocnici apod. Univerzita Pardubice je jedním z největších zaměstnavatelů v kraji s 1 200 zaměstnanci a také jedinou vysokou školou, proto je komunikace a spolupráce naprosto nezbytná,“ řekla Macková.

Univerzita se zapojila také do pomoci ukrajinským uprchlíkům, kteří utíkají před válkou, a dala k dispozici svoji budovu v kampusu pro jejich ubytování, Tu budou obývat do konce roku. Zároveň Jazykové centrum univerzity spustilo i přes prázdniny jazykové kurzy pro běžence i ve spolupráci s Úřadem práce tak, aby mohli uprchlíci co nejdříve získat práci. Jazykové kurzy od prvních okamžiků uprchlické vlny nabízí také akademici z Fakulty filozofické. „Univerzita dala svůj postoj najevo bezprostředně po vypuknutí války na Ukrajině a v kampusu jsou stále vidět ukrajinské vlajky nebo tabulka vzkazů. Logo univerzity se přebarvilo jako symbol solidarity s napadenou zemí do barev její vlajky.

V aule proběhl koncert na podporu Ukrajiny a mnozí studenti i zaměstnanci pomáhali a pomáhají rodinám nebo ve sbírkách. Sociální sítě univerzity přinesly seriál příběhů ukrajinských i ruských studentů, univerzita je finančně podpořila a vypsala také sbírku,“ dodala Macková.

Na Univerzitě Pardubice studuje přibližně sedm tisíc studentů. V současné době nabízí přibližně 180 možností studia v různých programech na sedmi fakultách různých směrů. Univerzita vzdělává studenty z celé země.

Článek je se svolením převzatý z MF DNES, magazín special.

Zápisy uchazečů, kteří byli dodatečně přijati ke studiu na Fakultu ekonomicko-správní Univerzity Pardubice pro akademický rok 2022/2023 proběhnou:

5. 9. 2022 od 9.00 hodin pro bakalářské studium. 

7. 9. 2022 od 9.00 hodin pro navazující magisterské studium.

Zápisy budou probíhat v učebně EB E1, Studentská 95, Pardubice.
Jak se k nám dostanete? Návod zde.

K zápisu s sebou vezměte občanský průkaz, 1 fotografii o rozměrech 3,5 x 4,5 cm a psací potřeby.

Jestliže se nebudete moci z vážných důvodů dostavit k zápisu osobně, může tak za Vás učinit Vámi pověřená osoba, která se prokáže ověřenou plnou mocí.

Univerzita Pardubice nabízí veřejnosti aktivity ve znamení vědy a pohybu i během prázdnin. Druhý srpnový týden jsme s naším Science Point UPCE byli součástí Sportovního parku Pardubice.

Populárně-naučné a zážitkové stanoviště Science Point UPCE už posedmé ukázalo vědu zábavnou formou. Na stanovišti číslo 14 mezi 9. a 18. hodinou malí i velcí návštěvníci zjistili, jak se dá propojit výuka jazyka, chemie, ekonomie, dopravní bezpečnost a péče o zdraví se sportem. 

Prohlédněte si, co jsme za celý týden na našem stanovišti zažili. 

Kam přijede, může slavit. Hned třikrát se Klára Šimánová radovala z cenného kovu na letošních Českých akademických hrách. Pak přišlo mistrovství republiky a vylepšený český rekord se štafetou.

Studentka Univerzity Pardubice přispěla nejvíc k medailové úrodě své školy. Ta byla největší od roku 2016. Při účasti pouhých 30 sportovců skončili pardubičtí na solidním 12. místě. „Byla to dobrá akce. Pro mě to bylo i hektické, protože jsem se vracela z dvoutýdenního soustředění v Bulharsku. Přijela jsem někdy o půlnoci a hned ráno jsem musela plavat. Mrzí mě, že jsem nestihla vidět jiné sporty, ale nebyl čas.“

Všestranná plavkyně

Akademickou mistryní ČR se Šimánová stala na trati 100 metrů motýlek. K tomu přidala stříbrnou medaili na 100 metrů znak a bronz získala v disciplíně 400 metrů kraul. „Motýlek a znak jsou mé nejoblíbenější styly. Plavu někdy od osmi let. Od čtrnácti jsem se začala věnovat motýlu. V poslední době se soustředím i na ten znak.“

Jak se vůbec k plavání dostala? „Mamka nás na něj dala se ségrou. Pamatuju si, že jsem s tím chtěla seknout. Vůbec mi to nešlo, nebavilo mě to. Pak přišly malé úspěchy, tak jsem u toho zůstala. Medaile mám dneska naházené ve skříni,“ směje se.

Do budoucna profi?

Klára Šimánová zatím zvládá kloubit plavání se školou. „Chodím do druhého ročníku na Fakultu ekonomicko-správní, obor Ekonomika a provoz podniku. Vzdělání je určitě důležité, protože u nás se prakticky nedá uživit jenom plaváním. Proto chci vystudovat, mít titul a plavání dělat pro zábavu. I tak bych chtěla plavat na úrovni. Třeba až profesionální.“

Udržet výkonnost je prý s postupujícím věkem těžší a těžší. „Jsem starší, už je mi 21 a už to cítím. Nesmím nic podcenit. Před závodem se poctivě protáhnu, rozcvičím. Trénuju na suchu i ve vodě. Hned ráno chodím do bazénu. Jsem tam i několikrát denně. Nejvíc kamarádů mám z plavání. Třeba s Bárou Seemanovou jsme byly mnohokrát na reprezentačním soustředění, na závodech, jsme dobré kámošky.“

Velký úspěch si připsala pardubická smíšená štafeta na mistrovství republiky. Kvarteto Čejka, Moc, Šimánová, Vavřinová zaplavalo v polohovém závodu na 4x100 metrů čas 3:59,48 a po roce asi o vteřinu vylepšilo svůj vlastní český rekord.

Rozhovor je svolením převzatý z Českého rozhlasu Pardubice

Univerzita Pardubice se podílela na premiérovém pracovním setkání vlády a kolegia Evropské komise v první den českého předsednictví v Radě EU. Jednání se uskutečnilo v pátek
1. července v Litomyšli, kde sídlí Fakulta restaurování, jejíž prostory i technika byly během reprezentativní akce využity. Části programu se zúčastnil také rektor Univerzity Pardubice prof. Libor Čapek.

„Je nám ctí, že naše univerzita může poskytnout část moderního zázemí u příležitosti tohoto vrcholného setkání, kterého se zúčastní i předsedkyně Evropské komise paní Ursula von der Leyen. České předsednictví vnímáme jako příležitost navázat nové spolupráce a pomoci řešit aktuální problémy Evropy, které jsme už 18 let součástí,“ uvedl před jednáním prof. Libor Čapek, rektor Univerzity Pardubice.

Rektor univerzity se na pozvání vlády zúčastnil podvečerního a večerního programu akce. Jeho součástí byl Koncert pro Evropu v podání České filharmonie ale také např. vernisáž výstavy fotografií u příležitosti výročí 18 let České republiky v Evropské unii s názvem Dospěli jsme v EU. Tu v Klášterních zahradách zahájil ministr pro evropské záležitosti ČR a bývalý rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek.