V rámci projektu MOJE VIZE NULA: Studenti pro bezpečné silnice, je možné registrovat studentské práce do 17. 4. 2021. Následné zaslání vypracovaných projektů do soutěže je dle pravidel nutné zaslat nejpozději do 17. 5. 2021.

https://www.mojevizenula.cz/

Chcete mít 2 VŠ diplomy? Jeden z FESKY a druhý z prestižní německé univerzity? Jde to a není to ani tak složité.

Chcete kromě diplomu z FES ještě diplom z německé univerzity excelence? Můžete se na podzim přihlásit do výběrového řízení na double degree a v zimním semestru 5. ročníku studovat na Technische Universität Dresden (TU Dresden), fakultu Internationales Hochschulinstitut Zittau (IHI Zittau) v Německu. Nezapomeňte si podat přihlášku do MFI (z jiných specializací double degree studovat nelze).

Podstata „double degree“ spočívá v tom, že po úspěšném absolvování programu student získá diplomy dva (od domácí i zahraniční univerzity). To je umožněno tím, že některé předměty se uznávají pro oba studijní programy. Získáním „double degree“ si absolvent, mimo jiné, významně zlepší postavení na evropském i českém trhu práce, nejen proto, že TU Dresden patří mezi 12 nejlepších vysokých škol v Německu. 

Výuka
Studium v prezenční nebo kombinované formě magisterského programu Ekonomika
a management, specializace Management finančních institucí. V zmním semestru 2. ročníku magisterského studia na IHI Zittau (pro pobyt na zahraniční instituci je možné čerpat prostředky z Erasmus+ ). Studium probíhá v češtině, semestr v zahraničí se vyučuje v angličtině. V Německu je možné studovat z nabídky předmětů např. Responsible Management, Intercultural Communication, Research Project in International Business, Managing the Multinational Company, International Business Law, Finance, Applied Microeconomics. Nebo využít i libovolnou nabídku předmětů TU Dresden. 

Absolventský profil
Uplatnění jako analytik a finanční manažer bank, pojišťoven a jiných finančních institucí, díky schopnosti samostatně rozhodovat na základě profesionálních analýz a pomocí adekvátních exaktních metod a kvantitativních metod v kombinaci se znalostmi informačních technologií. 

Více informací na webu Studuj.Upce.cz

Univerzita Hradec Králové a Univerzita Pardubice poměřila v pátek 19. března své síly v esportu. 

 „Gratulujeme vítězům z Univerzity Hradec Králové. Děkujeme za skvělé derby, které bylo napínavé opět do poslední chvíle. Pohár posíláme na UHK a těšíme se na souboj v roce 2022. Věřím, že se nám dnes podařilo všechny naše studenty po dlouhých měsících v pandemii povzbudit a udělat jim radost,“ uvedla kancléřka Univerzity Pardubice Lucie Košťálová.

Týmy obou univerzit se utkaly ve třech typech počítačových her.

• Hearthstone Bo5 - odehráno se skóre 3:1 pro UPCE! 
• Counter Strike:GO Bo3 - odehráno se skóre 2:0 pro UHK
• League of Legends Bo3 - odehráno se skóre 2:0 pro UHK

Záznam derby sledujte na platformě Twitch.tv. 

Program derby

10.00 Start derby

Zahájení prof. Jiřího Málka, rektora Univerzita Pardubice a prof. Kamila Kuči, rektora Univerzity Hradec Králové

10.15 Diskuze s proděkanem Lukášem Čeganem o esportu, Fakulta elektrotechniky a informatiky Univerzity Pardubice

11.00 Diskuze s Lubomírem Mikušem o výuce esportu na Univerzitě Hradec Králové

12.00 Zahájení Derby

12.10 Hearthstone Bo5

14.00 Counter Strike:GO Bo3

18. 00 League of Legends Bo3

Vyhlášení vítězů, virtuální předání poháru

Zakončení derby zástupci univerzit.

UPCE esports

Komunita vytvořená hráči pro hráče. Vstup do nového spolku, který sdružuje fanoušky nejen esportových titulů počítačových her a chystá se na duely s dalšími českými univerzitami.

Soupiska UPCE

Heartstone

• Michal Syrovátko - Fakulta elektrotechniky a informatiky
• Vojta Bauer - Fakulta filozofická
• Marek Valihrach - Fakulta ekonomicko - správní

League of Legends

• Honza Hlaváč - Dopravní fakulta Jana Pernera
• Tomáš Forman  - Dopravní fakulta Jana Pernera
• Lukáš Černý - Fakulta filozofická 
• Vojtěch Juda - Fakulta filozofická 
• Ondra Kudrna - Fakulta filozofická 

CS GO

• Ondřej Burda - Fakulta elektrotechniky a informatiky
• Daniel Vlček - Fakulta elektrotechniky a informatiky
• Daniel Pichnarčík - Fakulta elektrotechniky a informatiky
• Dominik Lopauer - Fakulta elektrotechniky a informatiky
• Tamer Ghariba - Fakulta ekonomicko - správní

Akci organizačně i technicky zajišťuje esportovní studentská asociace ESA.

Před rokem touto dobou na našem univerzitním náměstíčku u Lavičky Václava Havla květly už krokusy. Přecházeli jsme na online výuku a asi nikdo z nás nečekal, že to bude pro všechny tak dlouhé a tak náročné.

Studenti, chybíte nám. Nám všem. Prostě je to tak. Je tu prázdno, neživo, ticho. Budeme moc rádi, když nám pošlete vzpomínku na naši Fesku. Fotku ze studií, pozdrav online nebo tištěný, mluvený nebo psaný, prostě jakýkoliv. Moc se těšíme, že nám o sobě dáte lidsky vědět. Pozdravy uveřejníme, vytiskneme a vyzdobíme jimi prostory děkanátu a chodby FES. Kreativitě se meze nekladou. Pozdravy mohou posílat samozřejmě i zaměstnanci FES, akademičtí i neakademičtí, protože i my jsme se většinou přesunuli do online světa.

Pozdravy posílejte:

• na FB do zpráv
• na email: nela.dosedelova@upce.cz
• písemně na adresu Děkanát FES, Studentská 84, 53210 Pardubice.

Děkujeme. Těšíme se.

Jiří Málek přichází s knižní novinkou, která se ohlíží za jeho dosavadními šedesáti lety života. Představuje ho ze všech stran. Podstatnou část publikace tvoří fotografie pořízené samotným rektorem Univerzity Pardubice.

„Odpovídám na dotazy vnoučatům, dcerám a podobně ohledně různých záležitostí, které souvisí s mým životem. Proto jsem se rozhodl, že to sepíšu. Druhou rovinu představují studenti. Kvůli nim jsem to psal,“ popisuje důvody vzniku díla Věda a jiné lásky.

K dopsání přispěl covid

Značná část knihy se týká samotné vědy. „Na ní jsem pracoval dlouho, shromažďoval jsem podklady. Dělal jsem si časovou osu, vzpomínal jsem si, jak ty věci byly a jak na sebe navazovaly. Nejsem člověk, který by si psal deník. Ale jsem docela systematický a mám poměrně podrobné záznamy, které souvisí s mou odbornou prací.“

Součástí knížky je rozhovor s historikem umění Pavlem Panochem, nazvaný O životních láskách, domech a lidech. Nechybí ani chronologicky pojaté vzpomínky Cesty za vědou a dokumentární část tvořená bibliografií vědeckých prací, stručnými medailony některých studentů a vybranými projevy.

Rektor nezvykle pojaté memoáry dotvářel na jaře roku 2020. „V té době se život v naší zemi v souvislosti s epidemií velmi zklidnil. Nemohlo se tolik cestovat a mohl jsem se věnovat těmto věcem.“

Pod vlivem hradu

Současný rektor pardubické univerzity pochází od Svojanova, který ho značně ovlivnil. Probudil v něm lásku a obdiv k historii. Hrad má důležité místo v knize i v autorově životě.

Dětství Jiřího Málka formovalo třeba i televizní vysílání přistání amerických astronautů na Měsíci. „Byl to ohromný okamžik, na který jsem nikdy nezapomněl. Podle mého názoru jedna z nejdůležitějších událostí minulého století. V hlavě se mi to vrací zpět. Třeba když dnes vidím vozítko Perseverance na Marsu.“

Málek vždy toužil cestovat po světě, což se mu pořádně povedlo až po pádu totality. „První dlouhodobý pobyt jsem absolvoval ve Španělsku. Dostal jsem stipendium na jméno. Mojí další velkou láskou je Japonsko. Cítím k té zemi neobyčejný obdiv, mám rád lidi, zemi jako takovou, kulturu, přírodu.“

Široký rozhled

Rektor musí být podle Málka člověk chápavý, který dokáže porozumět složitosti takové instituce. „Univerzitu tvoří fakulty. Někdy není úplně jednoduché se s lidmi domluvit. Vždy vám pomůžou znalosti z nejrůznějších oborů,“ říká chemik, který se zajímá o historii, dějiny umění, literaturu, filozofii anebo hudbu.

Při psaní zjistil, že každému velmi pomůže udělat si jakousi bilanci, zavzpomínat na minulost. Místo jednotlivých událostí je lepší sledovat ji jako celek.

Rozhovor je se svolením převzat z Českého rozhlasu Pardubice. 

Pardubický podnikatelský inkubátor (P-PINK) a Fakulta ekonomicko-správní, Univerzita Pardubice zvou srdečně všechny zájemce na webinář Koronakrize a současná ekonomická situace, který se uskuteční dne 18. 3. od 16:00 hod.

Webinář se bude zabývat zhodnocením vývoje ekonomiky České republiky za rok 2020, tj. za rok, který všechny překvapil pandemií. Ta měla řadu vážných ekonomických a finančních důsledků, nicméně s sebou přinesla i pozitivní vliv pro určité sektory a činnosti. Webinář zároveň nastíní možný vývoj ekonomiky, včetně rizik, která se mohou projevovat. Ukáže i to, na co bychom se jako země měli soustředit, abychom se stali konkurenceschopnou zemí 21. století. Webinář povede doc. Ing. Jan Černohorský, Ph.D.

Aplikace ZOOM (odkaz k připojení získáte po registraci na webinář). Registrace: http://bit.ly/soucasna-financni-situace-2021

Účast je bezplatná.

Univerzita je živý organismus, nelze vše řídit centrálně. Ale podporovat bychom měli vědní disciplíny, ve kterých vynikáme. Analytická chemie nebo například historické vědy. Nejen v těchto oborech jsme excelentní, říká rektor Univerzity Pardubice prof. Jiří Málek, který by si znovu vysokou školu vybíral nejen podle hodnotících žebříčků. „Díval bych se na konkrétní osobnosti, které dělají vědu,“ radí mladým lidem.

Univerzita Pardubice se řadí mezi tisícovku nejlepších vysokých škol světa. Ukázal to jeden z nejprestižnějších žebříčků QS World University Rankings 2021. Co o tom rozhodlo?

Mám upřímnou radost být mezi tisícovkou nejlepších škol světa. Žebříček tvoří celá řada ukazatelů, které porota posuzuje. Kromě objektivních čísel je důležitým vodítkem například i subjektivní hodnocení. Hodnotitelé se ptají významných osobností, kam zařazují na škále Univerzitu Pardubice. I to hraje roli.

Jaký význam pro vysokou školu žebříčky mají?

Jsou například důležité pro národní diskuzi, která v České republice probíhá, hodnotí české vysoké školy. Každá vysoká škola má vlastní přidanou hodnotu. Osobně, pokud bych byl středoškolák a uvažoval o studiu, nevybíral bych si vysokou školu jen podle toho, jak se umísťuje v žebříčcích. Díval bych se na konkrétní osobnosti. Tedy akademiky a vědce, kteří na vysokých školách působí, na to, co dělají a jestli se jejich vědecko-výzkumná práce kryje s mými zájmy a představami, co bych chtěl studovat. Protože bych určitě chtěl studovat vybraný obor u těch nejlepších.

V naší zemi se poprvé hodnotí věda a výzkum mezinárodním evaluačním panelem. Jaký ten má kritéria?

Na můj vkus jsou plochá a nejsou příliš „barevná“. Dívají se totiž hlavně na jeden druh činnosti školy, konkrétně na počty kvalitních prací a publikací, které vědci a vysokoškolští pedagogové zveřejní v impaktovaných časopisech.  A ta „kvalita“ se v podstatě hodnotí podle předpokládaných budoucích citací. Tedy kolik dalších vědců se na výsledek jejich práce odkazuje a pracuje s ním. Kvalita časopisů, ve kterých vědci publikují a podle které je hodnotí panel, tedy vyjadřuje pouze předpokládanou citační odezvu, ne však reálnou. Proto jsme na Univerzitě Pardubice udělali nově přehled, jak si stojí všechny české vysoké školy v reálné citační odezvě v mezinárodním kontextu za posledních 20 let.

Není to příliš dlouhé období?

Může se to zdát dlouhý časový interval, ale řada prací má citační vrchol třeba po 10-12 letech. Dvacet let je tedy dostatečně dlouhý časový rámec. Pečlivě sledujeme obory, ve kterých jsme nad celostátním průměrem. V našem případě je to celkem 10 oborů. Podle našeho přehledu citací jsme v první třetině mezi všemi vysokými školami v České republice.

Nejcitovanější jsou, předpokládám, naši chemici…

To sice ano, ale ne všechny chemické obory. Nejúspěšnějším je z hlediska počtu kvalitních publikací analytická chemie. Zároveň je velmi dobře citovaná. Je to obor, ve kterém vynikáme a jsme v něm dokonce na prvním místě mezi českými vysokými školami.

Která jména analytickou chemii táhnou?

Tento obor u nás nestojí na jednom konkrétním jméně. Na Fakultě chemicko-technologické máme řadu plodných vědců. V analytické chemii navíc publikují další akademici, kteří působí mimo katedru analytické chemie. Nesmíme zapomínat na ty, kteří se tomuto oboru na špičkové vědecké úrovni věnovali řadu let a dodnes chodí na univerzitu. Například pan profesor Pavel Jandera, jeden z nestorů tohoto oboru.  

Tohle není ale jediný přehled, který sleduje práci vědců…

Vypracovali jsme další. Tentokrát analýzu nejcitovanějších prací jednoho procenta nejlepších publikací, a to v celosvětovém měřítku. A rovnou se podívali na české vysoké školy a jejich hodnocení za posledních deset let.

A jak si stojí Univerzita Pardubice?

Z 26 veřejných vysokých škol jsme na 10. místě. Což je velmi dobrý výsledek.

Pro mezinárodní evaluační panel, který už nyní hodnotí naši vysokou školu, jste připravili také přehled našich vědců-lídrů excelentních týmů Univerzity Pardubice. Jak brožura Science and Research at the University of Pardubice vznikla?

Analýza, kterou jsme nechali vypracovat, sleduje konkrétní výstupy vědců. Podívali jsme se, jak kvalitní publikace naši odborníci v posledních 10 letech napsali, v jakých časopisech publikovali a jaké jsou jejich reálné citace. Zajímalo nás také, kolik získali projektů v univerzálních veřejných soutěžích, u Grantové agentury ČR a Technologické agentury ČR, případně prestižních evropských ERC projektů. Výběr ovlivnilo také složení celého vědeckého týmu, nebo kolik doktorandů tyto osobnosti vychovaly. Tímto způsobem se nakonec vybrala množina lidí. Výběr týmů cíleně navazuje na další dokumenty, jako je analýza citací a vědeckých publikací (Citation Analysis of Scientific Publications of Czech Universities 2000-2019) a sebehodnotíci zpráva (Self-Evaluation Report of the University of Pardubice).

Přehled vědců má dvě sekce  -  „Přírodní a technické vědy“ a „Humanitní a společenské vědy“. Proč není rozdělena po fakultách?

Hodnocení se týká celé univerzity, není vhodné strukturovat ji po fakultách. I proto jsme zvolili obecnější a přitom přehledné členění.

Byla kritéria pro obě kategorie stejná?

U přírodních a technických věd jsme se dívali na kvalitní publikace indexované v databázi Web of Science za celou dobu působení vědců na univerzitě. Důležitá byla citační analýza publikovaných prací v národním kontextu a kromě projektů získaných ve veřejných soutěží měly prioritní význam ERC projekty. Důležitým vodítkem pro výběr bylo také vytvoření vědecké školy. Tedy kolik doktorandů tito vědci vychovali, a jaké ti pak našli uplatnění. U humanitních a společenských věd se kvalitní publikace posuzovaly metodou peer-review v celostátním i lokálním měřítku. Takto vznikl žebříček.

Kolik máme špičkových týmů?

Šestnáct. Záměrně jsme chtěli být omezeni počtem, aby kvalita byla nezpochybnitelná.  Jedenáct týmů tvoří chemici. Druhou část skupina akademiků z humanitních a společenských věd. Na Fakultě filozofické jsou čtyři týmy, z nichž jeden vede kolega ze Švédska. Jedna vědecko-výzkumná skupina působí na Fakultě ekonomicko-správní.

Co pro nás označení špičkových týmů bude na mezinárodní úrovni znamenat?

Hodnotitelé si ověří, jestli hrajeme férově a podle mezinárodně akceptovatelných pravidel. My se můžeme tvářit, že těch lidí máme víc, že jsou všichni vynikající, ale není to tak. Přirovnávám to ke sportu. Stejně jako uznáváme, že sportovec skočí výš, byť jen o dva centimetry, víme, že vyhrál. Nebo jako když uznáváme, že někdo umí dokonale cizí jazyk. Umí psát, mluvit a také tlumočit. Je to zkrátka už vyšší úroveň. Musíte simultánně přijímat signál a zároveň ho nezkresleně vysílat. I ve vědě a tvůrčí činnosti tomu tak je. V umění můžeme vést debatu, jestli se někomu líbí umělecký směr impresionismus, kubismus, nebo uznává klasické malíře. Věda je ale měřitelnější, nevstupuje do ní subjektivní pocit.  

Excelentní týmy nevznikly na všech fakultách. Máte díky analýzám přehled o silných a slabých stránkách vědy na naší univerzitě?

Na ostatních fakultách mají vědci a akademici také výsledky, ale ne v kategoriích, které jsme upřednostnili.

Jaká je podpora týmů z vašeho pohledu?

Sám, ani jako rektor, je nemohu přímo podporovat. Ale děkani fakult by měli tuto skutečnost promítnout do vnitřního hodnocení a vytvořit slušné podmínky pro existenci týmů a pro jejich práci. Myslím, že se to docela dobře daří.

Neměli bychom některé obory více podpořit?

V tomto směru nevěřím na centrální řízení. Univerzita je živý organismus. Působí zde lidé, kteří se vypracovali z nuly. Také jsou zde ti, kteří navázali na své předchůdce a dosáhli jisté proslulosti. Někdy je to shoda náhod, a vznikne nápad. Ten se dále rozvíjí. Podporujme ty disciplíny, kde jsme nezpochybnitelně dobří. A zároveň dejme šanci i ostatním. Ale centrálně a cíleně vybírat obory, které by mohly být skvělé, na to já bohužel nevěřím a nikdy bych touto cestou nešel.

Jste místopředsedou České konference rektorů, která už vloni volala po férovějších pravidlech hodnocení vědy a výzkumu. Co se vám za rok podařilo?

Jsme v situaci, kdy se nastavují pravidla, podle kterých jsou hodnoceny vysoké školy a ostatní výzkumné instituce v posledních dvou letech. Ta nemohou být spravedlivá ke všem. Jak jsem už zmínil, čísla se zatím vztahují jen k předpokládaným citacím, ne reálným. Snažím se kolegy upozorňovat na tyto rozdíly a nespravedlnosti. Pro některé obory, zvlášť pro ty, které stojí na rozhraní velkých disciplín, může být takové hodnocení skutečně nevýhodné.

A to?

Například obor ornitologie, stejně tak společenské a humanitní vědy nejsou v hodnotícím systému dostatečně zohledněny. Snažím se proto připravovat podpůrné materiály a přesvědčovat i ty, kteří vytvářejí pravidla, že by tuto skutečnost měli vzít v potaz. Je to spousta vyjednávání a diplomacie. Zároveň stojíme před vytvořením tzv. škály univerzit, ve které se jednotlivým vysokým školám přiřadí písmena. Ta budou vyjadřovat jejich kvalitu a dostanou jednu ‚známku‘ jako celek. Při tomto hodnocení ale hrozí, že v průměru šedi zaniknou jednotlivci. Proto osobně varuji před jedním písmenem. Každá škola je příliš složitý organismus, než aby mohla být hodnocena jedinou známkou. Jak by se vám líbilo, kdyby dítě přineslo ze školy jedinou známku za všechny předměty? V jedné oblasti může potomek vynikat, a v jiné tolik ne. Kde má skvělé výsledky, tam ho podpořím, ale pomohu mu zlepšit výsledek i tam, kde zrovna nevyniká.

Jsme pořád v očích veřejnosti vnímáni jako regionální univerzita?

Nemám rád, když se říká, že jsme regionální. Říkám, že jsme škola v regionu. A to je rozdíl. Pokud se v nějaké zemi výzkumné instituce soustředí jen do hlavního města, není to dobrý obrázek. Znamená to, že neproběhla stratifikace. Metropole vysála jako magnet talenty z ostatních oblastí, a ty ochudila o nadané lidi i ekonomicky. Znakem vyspělé společnosti jsou centra vzdělanosti i jinde než jen v hlavním městě. V České republice jsou univerzity dobře rozprostřeny a jsem rád, že je lze najít i v místech, kde tradičně nebývaly. Je hezké vidět, když někdo vystuduje v určitém městě a nakonec v něm i zůstane. Založí vlastní podnikání, ožení se, vdá, postaví tam dům. To všechno nás posouvá vpřed. Mentálně nezůstat jen v regionu, ale otevřít se do republiky a do dalších zemí. Věda je ze své podstaty mezinárodní. Podle toho poznáte i její kvalitu, s kým vědci spolupracují.

Jak se na nás dívají v zahraničí?

V zahraničí pravidelně navštěvuji významné univerzity a renomované výzkumné instituce, kde působili třeba i nositelé Nobelovy ceny. I tam se nás ptají. Jak některé věci děláme a jaký na ně máme pohled. V některých oborech skutečně držíme krok se světem. Děláme vědu, která je citovaná a zajímá se o ni svět. Nejsme dobří pouze v chemii, vynikají i naši ekonomové či historici.

Teď něco osobnějšího… Ví se o vás, že vaším velkým koníčkem je fotografování. Co vás před objektivem baví nejvíc?

Nejraději fotím krajinu, zátiší, makro… Už před 25 lety jsem vystavoval v Domě u Jonáše na Pernštýnském náměstí v Pardubicích a chystám výstavu další.

Vaše fotografie se váží k cestování. Kam byste se kvůli focení vrátil?

Určitě do Japonska. Mám tu zemi moc rád a také jsem v ní byl nejdéle. Tam fotím ze srdce. Dostala mě ale i oblast Patagonie, Ohňová země. Jižní Amerika je se svojí krásnou panenskou přírodou až neskutečná.

Jaké knihy nejraději čtete?

Přes léto čtu romány a životopisy. Přečetl jsem Einsteina a teď Leonarda da Vinci od Waltera Isaacsona. Snažím se číst v originále, a to anglicky a španělsky. Mám rád také literaturu faktu. Když mě zaujme autor, stále hledám jeho nové knihy. Kromě oblíbených autorů píšících o historii čtu také kolegy z univerzity, Petra Vorla, Pavla Panocha nebo Milenu Lenderovou. Ta má velký talent a cit pro psaní. Magnesii Literu získala právem. Kolegů, kteří na univerzitě umí psát, je celá řada.

O co chcete jako rektor nyní usilovat?

Byl bych rád, aby naše univerzita získala příznivé hodnocení u mezinárodního evaluačního panelu a dosáhla co nejlepšího výsledku v hodnocení vysokých škol i v celostátním měřítku. Připravujeme také strategický záměr, což je klíčový dokument pro naši budoucnost a na další řadu let. Myslím, že musíme umět lépe definovat naše priority, v čem se zlepšíme, kterým směrem se chceme ubírat. Určitě chci pokračovat v zahraniční spolupráci tak, aby Univerzita Pardubice měla mezinárodní rozměr. Na tom mi hodně záleží. Musíme se stále zdokonalovat, nabízet studijní programy v cizích jazycích, rozvíjet vzdělávání. Ostatně – je to naše hlavní poslání.

Chcete mít 2 VŠ diplomy? Jeden z FESKY a druhý z prestižní německé univerzity? Jde to a není to ani tak složité.

Chcete vědět víc? Spojte se s námi online 5. 3. 2021 od 10.00 h.

V rámci studia specializace Management finančních institucí se mohou studenti naší fakulty zapojit do Double Degree programu, který fakulta realizuje společně s Technische Universität Dresden (TU Dresden), fakultou Internationales Hochschulinstitut Zittau (IHI Zittau) v Německu. Podstata „double degree“ spočívá v tom, že po úspěšném absolvování programu student získá diplomy dva (od domácí i zahraniční univerzity). To je umožněno tím, že některé předměty se uznávají pro oba studijní programy. Získáním „double degree“ si absolvent, mimo jiné, významně zlepší postavení na evropském i českém trhu práce, nejen proto, že TU Dresden patří mezi 12 nejlepších vysokých škol v Německu. 

Výuka
Studium v prezenční nebo kombinované formě magisterského programu Ekonomika
a management, specializace Management finančních institucí. V zmním semestru 2. ročníku magisterského studia na IHI Zittau (pro pobyt na zahraniční instituci je možné čerpat prostředky z Erasmus+ ). Studium probíhá v češtině, semestr v zahraničí se vyučuje v angličtině. V Německu je možné studovat z nabídky předmětů např. Responsible Management, Intercultural Communication, Research Project in International Business, Managing the Multinational Company, International Business Law, Finance, Applied Microeconomics. Nebo využít i libovolnou nabídku předmětů TU Dresden. 

Absolventský profil
Uplatnění jako analytik a finanční manažer bank, pojišťoven a jiných finančních institucí, díky schopnosti samostatně rozhodovat na základě profesionálních analýz a pomocí adekvátních exaktních metod a kvantitativních metod v kombinaci se znalostmi informačních technologií. 

S hlubokým zármutkem oznamujeme, že dne 16. února 2021 zemřel náš vážený kolega doc. Ing. Jaroslav Pilný, CSc., bývalý pracovník Ústavu ekonomie Fakulty ekonomicko-správní Univerzity Pardubice.

Docent Pilný nastoupil na Fakultu územní správy (předchůdkyni Fakulty ekonomicko-správní) Univerzity Pardubice v počátcích její existence. V průběhu následujících let zastával na fakultě řadu akademických, ale i vedoucích funkcí. V letech 1992–1994 byl vedoucím Katedry veřejné správy, krátký čas také proděkanem fakulty pod vedením tehdejšího děkana doc. Radima Roudného. Byl dlouholetým uznávaným odborníkem na problematiku veřejných financí a ekonomiku veřejného sektoru. Jeho knižní publikace, které zpracoval především společně s kolegyní doc. Jitkou Pekovou z VŠE v Praze, se staly základní literaturou pro výuku předmětů Veřejné finance a Ekonomika veřejného sektoru na všech ekonomických fakultách (v ČR, ale i na Slovensku) vyučujících tyto předměty. Jeho kolegové, ale i tisíce studentů, si pana docenta budou pamatovat jako dobrého a důsledného učitele, váženého kolegu, který rád pomohl či poradil a vzácného člověka, který svůj akademický profesní život zasvětil Fakultě ekonomicko-správní Univerzity Pardubice a jejímu rozvoji.

Na smutečním oznámení je otištěn verš, který velmi dobře vystihuje životní poslání pana docenta:

Až tady nebudu, zmizí jak sen,

co jsem si ponechal pro sebe jen.

Až tady nebudu, žít bude dál

v druhých, co jsem jim v životě dal.

Věnujte prosím panu docentovi tichou vzpomínku.

Děkujeme.

Kolegové z Ústavu ekonomických věd

Fakulty ekonomicko-správní Univerzity Pardubice

Vzhledem k přetrvávající pandemické situaci jsme svědky nebývalého multi-disciplinárního zájmu o problematiku veřejných politik zaměřených na zmírňování či eliminaci následků spojených s šířením nebezpečného viru. Prakticky všechny celosvětově významné mezinárodní vědecké časopisy už přistoupily ke zveřejnění nebo alespoň k přípravám speciálních čísel zaměřených na toto téma. Pozadu nezůstaly ani mezinárodní vědecké časopisy regionálního významu, jakým je i SciPap Fakulty ekonomicko-správní Univerzity Pardubice, které tento trend zachytily a nabídly tak prostor k akademické diskuzi dalším vědcům.  

Řešení projektu zaměřeného na inovace ve veřejném rozpočtování (APVV-19-0108) vedlo Daniela Klimovského (Univerzita Komenského v Bratislavě/Fakulta ekonomicko-správní Univerzity Pardubice) a Juraje Němce (Masarykova univerzita v Brně/Univerzita Mateja Bela v Banskej Bystrici) k iniciování speciálního čísla časopisu SciPap zaměřeného na účinky pandemie a související reakce různých subjektů veřejných politik v českých a slovenských podmínkách. "Česká republika i Slovensko představují z hlediska pandemického vývoje a přijatých proti-pandemických opatření mimořádně zajímavé případy. Zatímco v první vlně byly výsledky dosažené těmito zeměmi oceňovány i mezinárodně, druhá vlna odkryla mnoho slabin souvisejících s tvorbou veřejných politik. O to důležitější je tyto fenomény zkoumat a formulovat nejen striktní vědecké závěry, ale i doporučení pro praxi" vysvětluje doc. PhDr. Daniel Klimovský, PhD. z Centra pro vědu a výzkum FES.

Do editorské spolupráce byl přizván i jeden z aktuálně nejvíce respektovaných vědců v oblasti veřejného managementu, prof. Geert Bouckaert (Katholieke Universiteit v Lovani, Belgie). Jejich společnou snahou je nabídnout soubor příspěvků, které budou mít nejen nezpochybnitelnou vědeckou hodnotu, ale které zároveň neopomenou ani akutní nedostatek doporučení pro ty, kteří působí v politické nebo ekonomické praxi.

Je patrné, že soudobí přední vědci analyzují socio-ekonomické dopady pandemické situace, neboť k publikování ve speciálním čísle bylo nabídnuto 16 příspěvků, z nichž editoři vybrali 12, které jsou v současné době posuzovány systémem blind double-review.

Speciální číslo časopisu vyjde v dubnu 2021. SciPap je recenzovaný vědecký časopis, jehož cílem je přinášet nové poznatky z oblasti ekonomie, podnikové ekonomiky a managementu, finančnictví, sociálních věd, práva, informatiky a systémového inženýrství. Časopis vychází od roku 1996 a vydává čtyři čísla v elektronické podobě. Plné znění elektronicky publikovaných textů je volně dostupné na internetových stránkách časopisu: https://editorial.upce.cz/scipap.

Prof. Geert Bouckaert (1958) je od roku 1994 profesorem v oboru veřejného managementu na Public Governance Institute Lovaňské Katholieke Universiteit v Belgii. Zastával řadu významných funkcí jako např. byl presidentem International Institute of Administrative Sciences, presidentem, následně členem řídícího výboru European Group for Public Administration nebo presidentem Flemish Governmental Commission for the Efficiency and Effectiveness of the Public Sector. Je členem řady vědeckých rad, redakčních rad významných světových časopisů, získal řadu ocenění a je nositelem titulů dr. h. c. z univerzit v např. Talinu, Marseille, Bukurešti, Budapešti a Lausanne. Je autorem stovek odborných článků, kapitol a monografických prací.