Ve čtvrtek 12. 12. se na Fakultě ekonomicko-správní Univerzity Pardubice uskutečnila diskuse na téma "Výzvy a příležitosti v řízení a financování sportu". Mezi panelisty nechyběl dvojnásobný olympijský vítěz v judu Lukáš Krpálek ani profesionální hokejista Lukáš Radil, kteří se podělili o své cenné zkušenosti nejen z vrcholového sportu, ale i z pohledu jeho řízení a financování. Dalšími panelisty byli i studenti FESky, kapitán Riders Univerzity Pardubice Dominik Kopecký a nadějné judistky Julie a Lucie Zárybnické. 
Děkujeme všem panelistům  za inspirativní postřehy a také všem, kteří dorazili a aktivně se zapojili do diskuse. Společně jsme vytvořili skvělou atmosféru plnou zajímavých myšlenek a nových nápadů. 

Těšíme se na další diskuse na FESce.

Univerzita Pardubice opět rozšířila řady svých profesorek a profesorů. S nejvyšší akademickou hodností v současnosti působí bezmála 80 zaměstnanců. Nejnověji prezident jmenoval mj. dva akademiky z Fakulty ekonomicko-správní.

Nejvyšší akademický titul získali doc. Renáta Myšková z Ústavu podnikové ekonomiky a managementu Fakulty ekonomicko-správní (FES) a děkan fakulty prof. Jan Stejskal, který vědecky působí na Ústavu ekonomických věd FES. 

„Velmi mě těší, že komunita kolegů s nejvyšším akademickým titulem na naší Univerzitě Pardubice roste takovým tempem. Dokazuje to nejen kvalitu naší vědy ale i studia. Chci kolegyním a kolegům pogratulovat a popřát další vědecké ale i pedagogické úspěchy v jejich práci se studenty,“ říká rektor Univerzity Pardubice prof. Libor Čapek.

Doc. Ing. et Ing., Renáta Myšková, Ph.D. je absolventkou Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, kde získala v roce 1986 inženýrský titul v oboru Radiotechnika, a absolventkou Fakulty ekonomicko-správní Univerzity Pardubice, kde získala v roce 1999 druhý inženýrský titul v Oboru ekonomicko-správním. Od roku 1999 pracuje na Fakultě ekonomicko-správní UPCE, na dnešním Ústavu podnikové ekonomiky a managementu. V rámci doktorského studia v oboru Ekonomika a řízení podniku na Fakultě podnikatelské VUT v Brně obhájila v roce 2003 disertační práci s názvem „Vliv pracovní výkonnosti na efektivnost podniku“ a v roce 2007 byla jmenována docentkou v oboru Ekonomika a management na Fakultě managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. 

Její odborná činnost je zaměřena na oblast podnikových analýz a strategického managementu. Podílela se na řešení významných projektů, například projektů GAČR či TAČR a je autorkou či spoluautorkou řady odborných publikací. Zároveň je aktivní školitelkou studentů doktorských studijních programů a vedoucí řady oceněných diplomových a bakalářských prací. Je členkou Akreditačnej rady Žilinskej univerzity, členkou vědeckých a redakčních rad tuzemských i zahraničích vědeckých časopisů. 

V letech 2007 - 2015 byla děkankou Fakulty ekonomicko-správní a od roku 2020 do současnosti působí na této fakultě jako proděkanka pro vědu a tvůrčí činnost.

Renáta Myšková byla jmenována profesorkou v oboru Ekonomika a management na návrh Slezské univerzity v Opavě.

Prof. Ing. Jan Stejskal, Ph.D. je absolventem Fakulty ekonomicko-správní Univerzity Pardubice, kde úspěšně ukončil doktorské studium v oboru Regionální a veřejná ekonomie. Habilitační řízení ukončil na Univerzitě Mateja Bela v Banské Bystrici, kde byl jejím rektorem v roce 2013 jmenován docentem pro obor Veřejná ekonomika a služby. V roce 2020 byl na návrh vědecké rady Univerzity Mateja Bela v Banské Bystrici jmenován prezidentkou Slovenské republiky Zuzanou Čaputovou profesorem v oboru Veřejná ekonomika a služby. 

Prof. Stejskal je předním českým odborníkem na veřejnou a regionální ekonomii. Zabývá se především optimalizačními, resp. efektivnostními procesy alokací veřejných prostředků do produkcí veřejných statků a služeb, stejně tak i intervenčními procesy vlády do socio-ekonomického rozvoje. Je úspěšným školitelem v doktorských studijních programech, osm převážně anglicky hovořících studentů úspěšně ukončilo pod jeho vedením svá doktorská studia. Je hlavním řešitelem čtyř po sobě jdoucích grantových úloh podpořených z Grantové agentury ČR a celé řady dalších projektů zaměřených na aplikační praxi. Od roku 2020 zastává funkci děkana Fakulty ekonomicko-správní Univerzity Pardubice.

Jan Stejskal byl jmenován profesorem v oboru Regionální a sociální rozvoj na návrh vědecké rady České zemědělské univerzity v Praze. 

Oběma nově jmenovaným srdečně gratulujeme.

Pardubice 10. prosince 2024

Studenti a zaměstnanci se mohou opět setkat s rektorem UPCE prof. Liborem Čapkem. Máte otázku k dění na naší univerzitě, ke vzdělávání nebo ke studiu? Chcete něco navrhnout nebo se dozvědět? Přijďte 17. prosince a ptejte se na to, co vás v souvislosti s univerzitou zajímá. Rektor rád zodpoví dotazy zaměstnanců a studentů.

Kde: bistro Laborka v pavilonu Fakulty chemicko-technologické

Kdy: 17. 12. 2024, 15.00 - 16.00 hod

Využijte příležitost a přijďte diskutovat s rektorem.

Od 20. 12. 2024 do 1. 1. 2025 jsou úřední hodiny na studijním oddělení FES zrušeny.

Na všechny studenty se těšíme opět v novém roce.

Studijní oddělení FES

Současný ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák během své pondělní návštěvy Univerzity Pardubice diskutoval s více než 80 studenty Fakulty ekonomicko-správní a dalších fakult. Diskuse se zaměřila na otázku eura a možnosti přijetí evropské měny v České republice. Vysokoškoláky zajímaly výhody i nevýhody vstupu země do eurozóny, ale také například budoucnost jeho ministerstva po volbách v roce 2025. 

„Není důvod nesplnit závazek, který jsme přijali před více než 20 lety. Věřím, že právě vaše generace může změnit náhled společnosti a ochotu euro využívat, a nakonec ho i jako měnu zavést. Naše ministerstvo určitě do budoucna zůstane minimálně jako sekce pro evropské záležitosti, která pracuje samostatně a má svoji agendu, ve které bude pokračovat. Jen v jejím čele bude nebo nebude ministr,“ nastínil Martin Dvořák. 

Dotazy od studentů se týkaly také vzdělávání v oblasti financí, problematiky dezinformací a možných dopadů dlouhodobého odkládání přijetí společné měny na Česko. Diskusi sledovali také prorektorka pro vnější vztahy prof. Petra Bajerová, děkan Fakulty ekonomicko-správní (FES) prof. Jan Stejskal a doc. Jan Černohorský z Ústavu ekonomických věd FES. Ministr se poté sešel společně s kolegy na jednání s rektorem Univerzity Pardubice prof. Liborem Čapkem a dalšími prorektory.

Na Fakultě ekonomicko-správní Univerzity Pardubice úspěšně skončil zimní semestr Univerzity třetího věku, který nesl název Horizonty poznání: Od ekonomie k humanitním vědám. Tento semestr byl zakončen přednáškami dr. Jana Fuky a doc. Jany Holé, které přinesly účastníkům mnoho cenných poznatků a inspirace.
Program navštěvovalo na 130 účastníků, což svědčí o velkém zájmu a úspěchu tohoto projektu. Partnerem Univerzity třetího věku bylo Vzdělávací centrum Sféra Pardubice.
Díky velkému ohlasu  bude Univerzita třetího věku pokračovat i v letním semestru. Ten začne 13. února a skončí 10. dubna 2025. Přednášky budou pokračovat pod společným názvem Horizonty poznání: Od ekonomie k humanitním vědám II. Účastníci se opět mohou těšit na zajímavá témata z oblasti ekonomie i humanitních věd. 

Těšíme se na Vás v letním semestru!

Majestátní komíny Elektrárny Opatovice jsou na Pardubicku vidět ze širokého okolí. Evokují sílu a energii. Stejnými vlastnostmi oplývá i Romana Zadrobílková, která má v elektrárně všechno a všechny na povel. Absolventka Fakulty ekonomicko-správní je první a zatím jedinou ženou na postu ředitelky elektrárny.

Máte ostré lokty?

Osobně si myslím, že jsem mírná a možná až příliš hodná a že musím zapracovat na tom být drsnější. Na druhou stranu se občas dozvídám, že se mi někteří kolegové bojí i zavolat (smích). Zřejmě působím, že je potřeba ze mě mít respekt. 

Ptám se proto, že je to přece jen spíš mužský svět...

Musím říct, že s tím, aby mi to někdo dal lidově řečeno „sežrat“, jsem se naštěstí nesetkala. Občas se ale setkávám s rozpačitými reakcemi nebo překvapením. Lidé říkají něco ve smyslu: „To jste vy ta ředitelka? Rád vás konečně poznávám...“ Moje pozice může působit neobvykle, zvlášť když nemám technické vzdělání, a navíc se obvykle setkávám s muži. Snažím se však dělat maximum pro to, aby mi to nebránilo vykonávat práci dobře. 

Jaká byla vaše cesta do Elektráren Opatovice?

Během studií na právnické fakultě v Praze jsem si v roce 2006 všimla inzerátu, ve kterém sháněli právníka. Šla jsem na pohovor a k mému velkému překvapení mě pozvali do druhého kola a nakonec vybrali. Po dokončení studia jsem nastoupila na hlavní pracovní poměr. Neměla jsem žádné velké ambice, říkala jsem si, že zůstanu dva roky, získám potřebnou praxi a půjdu do advokacie. Nakonec mě práce pro elektrárny tak naplňovala a bavila, až mě advokacie přestala lákat a já zůstala v Opatovicích.

A vystoupala jste na pomyslných schodech až nejvýš...

Později jsem zastávala pozici vedoucí právního oddělení, kde jsem měla možnost spolupracovat s kolegy na řešení problémů v podstatě z každé části elektrárny. Co se týká pozice výkonné ředitelky, mnohdy o ní bývají zkreslené představy, že je tam přetlak, že musíte procházet složitými testy a výběrovými řízeními. Fakticky už předtím jsem jednala s lidmi, kteří o mém postupu výš mohli rozhodovat, a právě ti ve mně viděli potenciál a vhodnou kandidátku na post ředitelky. Pravděpodobně rozhodovaly nasbírané zkušenosti, můj přístup k práci a spokojenost s výsledky několikaleté, společně odvedené práce. 

Doplňovala jste si kvůli povýšení vzdělání?

Právo je sice široké, ale nepokrývá všechny oblasti, které poté v práci musíte řešit. Nikdy jsem právničinu neuměla oddělovat od ostatního a možná právě to mi pomohlo až sem. I jako právník jsem byla součástí obchodních jednání, řešila různé účetní a daňové aspekty i faktické dopady neplnění smluvních závazků a snažila jsem se pochopit, proč technici potřebují jeden konkrétní komponent a co se stane, když nebude.

A tak jste se ocitla na Fakultě ekonomicko-správní?

Chtěla jsem se dovzdělat a rozšířit si obzory v obchodní oblasti a světě čísel, a proto jsem začala přemýšlet, jaká škola by pro mě byla dostupná, abych vše časově stíhala. Fakulta ekonomicko-správní byla blízko a umožňovala dálkové studium. Mnoho mých kolegů z elektrárny, kteří jsou absolventy této fakulty, o ní mluvilo pozitivně. To mě inspirovalo k tomu, abych se vydala stejnou cestou.

Tentokrát jste ale do školy nechodila každý den...

To jsem si odbyla během studia práv (smích). Kombinovat studium s prací a později i s rodinou je náročnější, ale dá se to zvládnout. V ekonomických oblastech, ve kterých jsem cítila mezery, mě to určitě posunulo dopředu.

Spolupracujete nějak s fakultou?

Naše společnost dlouhodobě podporuje vysoké školy v našem regionu, tedy i UPCE. Pan děkan Stejskal mě oslovil a stala jsem se součástí poradního orgánu, grémia fakulty. 

Jak vypadá váš pracovní den?

Každý den je jiný, ale společným znakem je pročítání různě dlouhých a obsahově náročných dokumentů a pracovní schůzky s kolegy v rámci elektrárny nebo s lidmi zvenku. Náročnost dne se měří jen tématy a výstupy daných jednání. V rámci každodenní rutiny se těším na společný oběd s kolegy v naší jídelně, při kterém máme takové nepsané pravidlo, že se o práci prostě nebavíme. Během těchto třiceti minut je i náročnější den aspoň na chvíli lepší. 

Chodíte se dívat také do provozu?

Do provozu chodím pravidelně, objevovala jsem se tam už jako vedoucí právního oddělení, lidé mě znají. Mezi vedením a řadovými zaměstnanci se, i přes veškeré úsilí, vyskytuje určitá bariéra. Proto se se všemi zaměstnanci jednou ročně setkáváme, abychom je informovali o aktuálním vývoji, směru, kterým se elektrárna ubírá, dosažených úspěších, ale i překážkách, kterým společně čelíme. Vedeme zde otevřené diskuse, během nichž mají zaměstnanci možnost klást vedení jakékoliv otázky.

Kolik zaměstnanců máte?

Je nás 350, co hlídáme zařízení a staráme se, aby lidé měli ve svých domovech teplo bez starostí.

Říkáte bez starostí. Jak často dochází k nějakým problémům? 

Technologií, které se můžou pokazit, je spousta. Sem tam se nějaká i pokazí, ale hlavních zdrojů se to naštěstí netýká. To musím zaťukat (smích). Vždycky se snažíme případné závady odstranit co nejrychleji, aby to naši odběratelé pocítili co nejméně. To, co asi mají všichni v paměti, je rok 2002, kdy spadla střecha v průběhu topného období a asi 55 tisíc domácností bylo několik dní bez tepla. Poslední závažnější porucha nastala loni v lednu, kdy se vyskytly poruchy na napaječích vedoucí teplo do Hradce i Pardubic. V obou případech se však kolegům podařilo zajistit dodávky tepla v rekordně rychlém čase. V případě pádu střechy to bylo po pěti dnech, v případě poruchy na napaječích dokonce do druhého dne. Ještě teď před kolegy smekám, jak rychle zařízení znovu najeli. 

Zajímají se lidé zvenku o chod elektrárny?

Obecně se o náš provoz v Opatovicích lidé moc nezajímají. Vnímám to však pozitivně. Znamená to, že mají, co potřebují. Doma otočí kohoutkem na radiátoru a mají teplo. V momentě, kdy se o nás začínají zajímat, zpravidla máme nějaký průšvih, a to je potom něco špatně. 

Má veřejnost možnost podívat se do elektrárny a zjistit, jak funguje?

Pravidelně provázíme střední školy a občas se na nás se zájmem obracejí i základní školy. Měli jsme tu návštěvy z krajů nebo zástupce měst a různých asociací. Samotní lidé zvenku se příliš nehlásí. Je dobré, když se veřejnost zajímá, jak to v naší elektrárně funguje a co všechno je potřeba k zajištění tepla v jejich domovech. Proto se snažíme informovat o chodu a aktivitách elektrárny i prostřednictvím sociálních sítí. Plánujeme také obnovit prohlídky pro rodiny našich zaměstnanců, aby se mohli podívat, kde jejich blízcí pracují. 

Co dalšího kromě tepla do pardubických a královéhradeckých domácností proudí?

Vyrábíme elektrickou energii, kterou dodáváme do distribuční sítě. Když je výpadek elektřiny, mnoho zákazníků volá bohužel nám a dožadují se vysvětlení. Ale my jsme jen výrobcem, nikoliv jejich přímým dodavatelem. 

Co je v současnosti hlavním palivem pro elektrárnu? 

Vyzkoušeli jsme různé druhy uhlí. Skladba je nyní poměrně ustálená na dvou druzích hnědého uhlí.

Ale dali jste si závazek, že se do roku 2030 uhlí zbavíte úplně. Zvládnete to?

Technologie skutečně měníme v souladu s dekarbonizací a naším odchodem od uhlí. Jedním z klíčových prvků našeho systému je kotel, který poskytuje páru turbíně pro výrobu tepla a elektřiny. Ten budeme nahrazovat novým zdrojem. Ve snaze chránit životní prostředí a snižovat emise oxidu uhličitého plánujeme přechod z uhlí na zemní plyn. I když se vedou diskuse o tom, zda je plyn nejvhodnější volbou, pro nás je to aktuálně jediná realistická cesta. Snížení emisí je zásadní, a proto intenzivně hledáme alternativní zdroje energie.

Můžete využívat do budoucna jako palivo i odpad?

V elektrárně dlouhodobě řešíme zařízení pro energetické využití odpadu, takzvané ZEVO. Máme „nevýhodu“, že se stále řeší spalovna nebezpečného odpadu v Rybitví, protože mnoho lidí si tyto dva rozdílné projekty spojuje a my se tak bohužel „vezeme“ na negativní vlně. ZEVO však do našeho konceptu k plynu jako doplňkový zdroj skvěle zapadá. Odpad z černých popelnic, který by jinak končil na skládkách, energeticky využijeme a přeměníme ho na elektřinu a teplo, které lidem v jiné podobě opět poslouží.

V jaké fázi je tento projekt nyní?

Začátkem letošního roku jsme získali kladnou EIU (posuzování vlivů na životní prostředí – pozn. red.) a pracujeme na dalších nezbytných krocích. Zásadním milníkem je pro nás právě rok 2030, kdy musíme ukončit výrobu energií z uhlí. Když se nám podaří spustit plynovou technologii nebo ZEVO s předstihem, bude to jedině dobře. Jen samotná stavba je časově náročná, ale to už je cílová rovinka, ve které si málokdo uvědomuje, kolik času se věnovalo přípravě projektu a kolika povolovacími procesy jsme do té doby museli projít.

Součástí nové technologie je i turbína, která se jmenuje po vás...

Když se mě zástupce dodavatele ptal, zda turbínu mohou pojmenovat po mně, brala jsem to jako vtip a s nápadem jsem souhlasila. A ono se to opravdu stalo. Tak jen doufám, že nás nebude tahle Romana zlobit a bude také spolehlivou součástí týmu (smích).

Co vlastně dělá elektrárna v létě?

Pořád topí, ale dodává teplo primárně na ohřev vody. Není to tak, že se stroje zastaví, náš provoz je nepřetržitý. Tepelné energie zajišťujeme celoročně. V létě nepotřebujeme mít ale v provozu tolik zařízení, takže jsme schopni provádět nezbytnou údržbu, rekonstrukce a modernizace. Je to důležité období přípravy na hlavní topnou sezónu, kdy se lidé spoléhají, že díky nám budou mít v chladných dnech doma zatopeno a zahřejí se v teplé vaně. Každé léto se na maximum snažíme, aby byla následující zima bez problémů, nedocházelo k poruchám a provoz byl nepřerušovaný.

Jak si kompenzujete pracovní vypětí a náročné dny v práci?

Nesmím si připouštět, že by mohla být moje práce extrémně stresující. Možná jsem se s tím naučila pracovat a možná, když má člověk děti, víc si uvědomuje, že práce není to hlavní. Je spousta věcí, které vás ovlivňují, ale vy je ovlivnit nemůžete. A kdybych se jimi měla zabývat a trápit, zblázním se z toho. Ve chvílích, kdy mám „den blbec“, jsem vděčná za to, kam se vracím. Domů, kde je mi moc fajn a cítím podporu. To se kolikrát umí i náročný den úplně rozplynout.

Co ráda děláte ve volném čase?

Veškerý volný čas trávím s rodinou. Mám dvě děti a podporujícího manžela, se kterými společně podnikáme různé věci, vyrážíme na cyklistické výlety a v zimě jezdíme lyžovat. Rádi chodíme na houby a všichni jsme si oblíbili únikové hry. Čas s rodinou mi pomáhá načerpat energii. Když se mi v nabitém kalendáři objeví volný víkend, ráda se setkávám se svými přáteli, kterých si velmi vážím. Tyto chvíle jsou pro mě neocenitelné, protože mi umožňují odpočinout si a udržovat si blízké vztahy.

TEXT Zuzana Paulusová : FOTO archiv Romany Zadrobílkové

Tento text najdete v exkluzivním vydání časopisu Univerzity Pardubice MY UPCE, vydání ze září 2024, v tištěné i on-line podobě.

Univerzitu Pardubice už v pondělí navštíví ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák. Studentům z Fakulty ekonomicko-správní přednese přednášku Euro a jeho integrace. Poté bude diskutovat s vysokoškoláky i zaměstnanci univerzity. Ministr Martin Dvořák se také setká s vedením univerzity v čele s rektorem prof. Liborem Čapkem.

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) je ve funkci od loňského května, 
od roku 2021 byl náměstkem ministra zahraničí ČR. 

Ekonom, diplomat a publicista se narodil v Praze. Základní školu a gymnázium vystudoval v Pardubicích a poté absolvoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, obor finance. V revolučním roce 1989 byl zakladatelem Občanského fóra (OF) v Hradci Králové a v dalším roce se stal prvním porevolučním primátorem města. V této funkci zůstal až do roku 1998. Pokračoval v práci v zahraničí jako člen mise OSN pro poválečnou obnovu v Kosovu nebo jako český expert při ustavení dočasných místních samospráv v Iráku (2003). Poté začal pracovat pro ministerstvo zahraniční věcí. Od roku 2013 byl generálním konzulem ČR ve Washingtonu pak velvyslancem ČR v Kuvajtu. Martin Dvořák je mimo jiné držitelem medaile NATO za pomoc při rozšíření NATO, Ceny Celestýna Opitze za humanitární a rozvojovou činnost v Kosovu a Iráku, a za celoživotní postoj vůči službě lidem a společnosti.

Akce je otevřená pro všechny studenty a zaměstnance Univerzity Pardubice.

KDY: pondělí 2. prosince 2024   10:00 – 11:00

KDE: Univerzita Pardubice, učebna EB/E1

Pardubice 29. listopadu 2024

Mgr. Martina Macková,

vedoucí Oddělení propagace a vnějších vztahů Univerzity Pardubice

V pondělí 25. listopadu se konal další ročník Setkání vysokých škol zaměřených na IT s budoucími maturanty. Akce přilákala více než čtyři stovky nadšených studentů, především ze Střední průmyslové školy elektrotechnické, Střední školy informatiky a ekonomie DELTA a SŠ Educa.

Na akci se představily následující vysoké školy:

• ČVUT - Fakulta informačních technologií
• ČVUT - Fakulta elektrotechniky
• VŠE - Fakulta informatiky a statistiky
• Unicorn University - soukromá vysoká škola největší české softwarové společnosti Unicorn
• Vysoká škola kreativní komunikace 
• VUT - Fakulta informačních technologií
• VUT - Fakulta elektrotechniky
• Univerzita Pardubice - Fakulta ekonomicko-správní 
• Univerzita Pardubice - Fakulta elektrotechniky a informatiky
• Univerzita Hradec Králové - Fakulta informatiky a managementu

Studenti FESky se podělili o své zkušenosti ze studijních programů Digitální podnikání a Informační a bezpečnostní systémy. V neformální atmosféře diskutovali o tom, jak vypadá studium na FES z jejich pohledu, a poskytli cenné rady a inspiraci pro budoucí vysokoškoláky.

V pátek 22. listopadu se Fakulta ekonomicko-správní Univerzity Pardubice připojila k celosvětové akci GIS DAY, která 
se zaměřuje na svět geografických informačních systémů (GIS). Tento den je věnován osvětě a informování veřejnosti o tom, jak GIS technologie ovlivňují náš každodenní život a otevírají nové možnosti v různých oblastech.

Akci organizovali Mgr. Pavel Sedlák, Ph.D., Ing. Jakub Jech, Ph.D., Ing. Martin Krátký a Ing. Oldřich Mašín. Téměř třicet studentů z Gymnázia Pardubice Mozartova mělo příležitost ponořit se do světa GIS a objevit jeho aplikace.

Program začal úvodní prezentací, která přiblížila základní pojmy a ukázala, jak GIS technologie mění různé odvětví lidské činnosti. Následovala ukázka využití dat z dálkového průzkumu Země, včetně demonstrace dronů, které přinesly nový pohled na sběr a analýzu dat. Studenti se také seznámili 
s termálními daty a měli možnost vidět GIS v akci během praktické ukázky.

Závěrečná přednáška byla věnována možnostem studia na Fakultě ekonomicko-správní, kde se studenti mohou dále věnovat tomuto dynamickému a stále se rozvíjejícímu oboru.

GIS DAY na Fakultě ekonomicko-správní Univerzity Pardubice byl nejen informativní, ale také inspirativní událostí, která ukázala, jak moderní technologie mohou přispět k lepšímu porozumění světu kolem nás.